Článek
Pojďme si nalít onen pomyslný pohár čistého vína. Politické strany původní vládní pětikoalice jen těžko reagují na společenské změny, proměnlivé nálady v české společnosti a aktuální preference voličů. Nejlepšími v této disciplíně jsou dle mého osobního názoru Piráti, kteří skutečně zareagovali na propad preferencí a fiasko při odchodu z vlády. Obměnili stranické vedení a poněkud bizarně, ale podle průzkumů efektivně, změnili téma kampaně a posunuli stranu více do středu z levicové, místy až progresivní polohy před volbami do evropského parlamentu. Ačkoli mi Piráti ideologicky nemusí být sympatičtí, transformace se jim bezesporu povedla a šlo o riskantní krok hodný obdivu.
Starostové v mezičase vsadili na neortodoxní pseudo-dobročinný přístup a snaží se úsměvy přilákat voliče otrávené politikou a nesplněnými sliby koalice SPOLU. Jde o inovaci, ale průzkumy zatím Starostům příliš tuto strategii nepotvrzují a naopak se jim přístup my nic, to Fiala, může vymstít. Hnutí SPD svou strategii nezměnilo celých 12 let. Stále odmítají vše, slibují nesplnitelné a neúprosně luxují hlasy pomocí hlasitých a často i agresivních výkřiků.
Nejzajímavějším posunem v politickém marketingu a tématickém uchopení kampaně na české politické scéně je podoba kandidátek hnutí ANO. Od voleb roku 2018 šel marketing Andreje Babiše strmě dolů a zatímco to byl právě lídr hnutí ANO, kdo místní marketéry naučil novým kouskům a přivedl největší světová esa na malý český rybníček, sněmovní kampaň roku 2021 postrádala onen unikátní formát předchozích dvou volebních období a prezidentské volby doprovázel Babiš agresivní, hloupou a na jeho poměry nevídaně špatně pojatou kampaní. Už to chvíli vypadalo, že hnutí ANO zůstane dalším těžkopádným kolosem a nevymyslí nic nového. Sněmovní kampaň Andreje Babiše ale ukazuje nejprve skvěle provedenou reakci a nyní sám Babiš přebírá tematické otěže a jako jediný na české politické scéně nenabízí vyčpělé politiky, ale riskuje nasazením nových a neznámých tváří.
Tento text neřeší program hnutí ANO, natož sympatie k jednotlivým aktérům české politiky, ale pouze pojednává o politickém marketingu a porovnává jednotlivé strategie stran a hnutí, která soupeří o hlasy voličů.
STAN a ANO umí reagovat každý po svém, SPOLU pouze recykluje
Přehlížený únorový průzkum společnosti Median jasně dokládá touhu českých voličů po novém politickém uskupení. Dnes je již jisté, že takové letos nevznikne a ta vzniklá, například Generace, dosahují pouze marginálních výsledků. Prací stratégů a marketérů je tyto voliče přesvědčit, že touhu po nové politické straně najdou u již roky či dekády fungujících partají. Reflexi nálad ve společnosti promítlo zprvu zejména hnutí STAN svou akcí Podpisovka a následně i výměnami lídrů na čele kandidátek napříč kraji. Nová byla také kampaň zaměřená na dobročinnost a hnutí se snažilo všemi dostupnými prostředky nezmiňovat vládní angažmá a distancovalo se od ministrů Mikuláše Beka nebo Josefa Síkely.
Strategie zatím hnutí STAN nefunguje a partaj stále naráží na svou pozici druhé volby pro liberálnější voliče koalice SPOLU. Nové voliče zatím Starostové hledají marně a při současném výsledku dle dostupných průzkumů by v porovnání s rokem 2021 přišli o přibližně 10 až 15 poslanců.
Hnutí ANO ale zvládá své kandidáty recyklovat poměrně úspěšně a nejnovějším krokem také uvádí nové lídry kandidátek v sedmi krajích a bezesporu jde o riskantní, ale potenciálně velmi výnosný krok. Se zkušeným byznysmenem Jakubem Střeštíkem v roli manažera kampaně, který vystřídal kontroverzního Jana Richtera potřísněného kariérou v STB a komunistické armádě i četnými kauzami v Ústeckém kraji, transformuje hnutí ANO také své personální obsazení a nabízí něco nového v kombinaci se zavedenými stálicemi v podobě Aleny Schillerové, Karla Havlíčka či Adama Vojtěcha.
Nemilosrdná stopka pro hejtmany a nejistý osud Jaroslava Faltýnka
Personální krize dolehne v České republice postupně na každou dominantní stranu i hnutí a je to zcela logické - počet schopných lidí ochotných kandidovat do nepředvídatelného politického prostředí je omezen, je tak třeba nepřetržitě pracovat na přilákání nových tváří. Hnutí ANO vyřešilo tuto situaci pro říjnové volby poněkud neortodoxně. Známí a politicky činní hejtmani někdy i v dvojrolích senátorů nebo poslanců, například Jana Mračková Vildumetzová, Richard Brabec a Kamal Farhan byli odsunuti na poslední místa kandidátek a lídry se staly nové, často neznámé tváře z existujícího poslaneckého klubu hnutí nebo řad starostů. Kdo zná Janu Berkovcovou, Ivanu Mádlovou, Zuzanu Schwarz Bařtipánovou nebo Moniku Obornou? Právě to jsou nové lídryně kandidátky nejsilnějšího českého politického hnutí v Karlovarském, Plzeňském, Libereckém a Královehradeckém kraji.
Co tím hnutí ANO sleduje? Andrej Babiš se zřejmě snaží apelovat na nerozhodnuté voliče právě skrze zdánlivě nové a kauzami neposkvrněné osobnosti. Například v Ústeckém kraji je volba starostky Bíliny Zuzany Schwartz Bařtipánové logickou vlbou i vzhledem k četným korupčním kauzám ANO v tomto kraji a sázka na schopnou starostku se může vyplatit. Richard Brabec se ale mandátu z posledního místa kandidátky pravděpodobně nedočká a musel ustoupit širší politické strategii.
Je otázkou, zda zrovna v Ústeckém kraji, kde hnutí ANO dlouhodobě čelí kontroverzím a pochynému i potenciálně trestnému jednání svých straníků, zareagují voliči pozitivně na novou tvář a přehlédnou minulé kauzy. Je ale jisté, že s novou strategií je úspěch Babišovy partaje pravděpodobnější a z pohledu marketingu zareagoval na kontroverze správně. Nové poslankyně a starostky na čele kandidátek také mohou vzbudit sympatie u ženské části elektorátu a Babišovo hnutí opět zůstává premiantem v počtu ženských lídryň napříč kraji. Zde pokulhávají zejména Starostové a koalice SPOLU, jejichž ženské zastoupení ve sněmovně i na kandidátkách dramaticky zaostává - koalice SPOLU v letošních volbách nominovala pouze dvě ženy na čele kandidátek a to Janu Černochovou v Praze a Evu Decroix na Vysočině.
Za novou strategií lze hledat nejen Babišův úprk od kontroverzních tváří typu Jaroslava Faltýnka, Richarda Brabce nebo Jana Richtera, ale také objektivně pečlivou práci marketingového týmu, který zřejmě vyslyšel hlad voličů po nových tvářích a tak Babiš prikročil k největší personální reformě hnutí ANO od voleb roku 2018. Vedoucí pozice hnutí tehdy postupně opustily osobnosti typu Pavla Teličky, Ivana Pilného, Martina Stropnického nebo Jiřího Hlavatého a následující léta Babišovu partaj provázela personální vyprázdněnost a neustálá recyklace známých a Babišovi věrných jmen.
Schválená podoba kandidátek hnutí ANO tak signalizuje zásadní strategickou změnu v přístupu k říjnovým volbám a Babišova sázka na nové tváře a ženský dotek se rozhodně může vyplatit.
