Článek
Ti, kteří mé články čtou dlouhodobě, vědí, že rozhodně nejsem přívržencem hnutí STAN a některé publikované texty jistě politiky Starostů a nezávislých nepotěšily. Zakládám se ale na objektivitě a také pochválím tam, kde si to dotyčný ministr nebo politická partaj zaslouží. Z pohledu podnikatele bylo sledování Josefa Síkely při krizovém řízení po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu perfektně dirigovanou symfonií. Síkela byl s chladnou vypočítavostí byznysmena mužem na svém místě a také skrze své působení zajistil České republice tolik, že by mohl sám hravě soutěžit s největšími politickými uskupeními typu ANO, ODS nebo dřívější ČSSD.
Úsměvnou zajímavostí je Síkelovo plnění programu opozičních stran včetně SPD, ANO a Stačilo! Při pohledu na programy zmíněných partají by kandidáti opozice měli exministra průmyslu a obchodu vynášet do nebes, nikoli vládní politiku v oblasti energetiky kritizovat. Dnešní článek tak věnuji ministrovi, kterého pokládám za nejúspěšnější personu české politiky od roku 1989 a svou tezi také náležitě podložím ozdrojovanými fakty.
Hra o plyn a Okamura s Havlíčkem, kteří Síkelovi nestačili
Ona symfonie zmíněná výše spočívala v tom, že kdykoli Josefa Síkelu kritizovala opozice, mlčel jen aby se posléze vytasil s překvapivým řešením, čímž dotyčným vytřel zrak. Mnozí možná vzpomenou na Karla Havlíčka, který ustavičně ministra Síkelu kritizoval, že nenakupuje plyn a tudíž nedoplňuje zásoby. Prý ohrožoval republiku - Síkela ale o necelých deset dní později, kdy cena plynu klesla o 30 %, přišel s informací, že nakoupil za MPO zásoby za cenu o 4 miliardy nižší díky správnému načasování nákupu. Tomio Okamura také kritizoval německé vlastníky českých plynových zásobníků a uváděl, že stát nemá infrastrukturu pod kontrolou čímž vystavuje Česko nebezpečí z německé strany, která by mohla preferovat dodávky Němcům. Síkela se Okamurovi vysmál a později, když nejhorší krize pominula, zásobníky odkoupil.
S Okamurou, Babišem i Havlíčkem si Josef Síkela pohrával jako kočka s myší několikrát. Vláda Petra Fialy byla často opozicí kritizována, že nemá nad energetickou infrastrukturou kontrolu a kromě zásobníků kritizovali Babiš, Okamura i Havlíček dřívější privatizace firmy Net4Gas. Podle nich stát rozprodal vlastní bezpečnost a dřívější vlády situaci podcenily. Citát Tomia Okamury z roku 2022 uvedený níže smýšlení opozice celkem věrně demonstruje.
To, že se naše strategická infrastruktura zprivatizovala, to byla velká chyba těch vlád ODS, ČSSD a KDU-ČSL
A Okamura měl pravdu. Stát v roce 2002 na sklonku vlády Miloše Zemana prodal tehdejší státní podnik Transgas firmě RWE za 136 miliard korun a následně byla společnost rozparcelována a prodána ještě několikrát. Páteřní tranzitní plynovody byly vyčleněny do firmy Net4Gas a ta je až do roku 2023 spravovala. Po vypuknutí války na Ukrajině samozřejmě opozičníci Okamura s Havlíčkem využili dřívější privatizaci pro kritiku vlády a Josef Síkela opět více než půl roku mlčel. Jak u něj bylo zvykem, v roce 2023 se vytasil s poněkud odvážnou dohodou, kdy stát do firmy Net4Gas vstoupil a Síkela tak lukrativní a strategický podnik v nepříznivé finanční situaci vyfoukl Danielu Křetínskému. Síkela firmu koupil za zlomek její původní ceny, tedy bezmála 35 miliard korun.
Co udělali opoziční politici? Nákup samozřejmě kritizovali i navzdory svému dřívějšímu volání po návratu kritické infrastruktury do rukou státu. Následná smršť mediální kritiky zejména od deníků a serverů vlastněných samotným Křetínským je pak nejlepším důkazem o Síkelově rozhodnosti. Když dokážete s kostrbatým a neflexibilním státem v zádech obehrát tehdejšího nejbohatšího českého miliardáře v energetice, jde o obdivuhodný výkon.
V letech 2022 a 2023 hrál Josef Síkela vysokou hru nejen se zástupci opozičních partají, ale také s nejvlivnějšími miliardáři české republiky a bohatými evropskými korporacemi, s nimiž uzavíral transakce jak na běžícím pásu a tím plnil nejen program vlády, ale také program SPD a současného hnutí Stačilo!, jejichž volání po návratu strategických podniků do rukou státu a obnovení státní suverenity v oblasti energetiky bylo Josefem Síkelou vyslyšeno.
To ale není vše a za Síkelovým působením stojí další a neméně důležité legislativní změny a strategické projekty. Bohužel jsou ale pro velkou část české veřejnosti příliš komplikované, neviditelné a dlouhodobé. Jsou ale také pro rozvoj české energetiky zcela zásadní.
Největší transformace energetiky v dějinách republiky. Síkela nemá na svědomí jen Dukovany
Pokud máte stejně jako já na střeše svého domu solární články produkující elektřinu, jistě vzpomenete na nutnost povolení k umístění panelů a administrativní peklo při jednání s distributory elektřiny. Domácí samovýroba elektřiny nebyla vůbec jednoduchá a kostrbatý i uživatelsky nepříjemný systém změnil až Josef Síkela.
Navýšením maximálního možného výkonu k umístění na nemovitost bez povolení - nově 50 kW, dříve 10 kW - se uvolnily ruce majitelům rodinných domů a malých firem, které v době vysokých cen elektřiny investovaly do vlastní soběstačnosti a udržitelnosti. S legislativním návrhem Lex OZE 1 pak bylo i možné zajistit drobné úpravy či rekonstrukce pro umístění fotovoltaiky bez stavebního povolení - opět šlo o významný posun oproti dřívějšímu stavu.
Z 50 000 umístěných fotovoltaik na konci roku 2021 narostl počet malých solárníků na 210 000 a dále stoupá. Flexibilitu, rychlost a uživatelskou přívětivost zajistila právě Síkelou schválená legislativa a z vlastní zkušenosti vím, jak byl rozdíl znatelný. Kromě transformace samovýroby elektřiny byl ale Síkela odpovědný i za tehdy zcela průkopnický přístup v oblasti jaderné energetiky, respektive při schvalování evropské notifikace a financování pro dostavbu Dukovan. Zapomíná se, že schvalovaný model financování Dukovan formou státní půjčky proti zaručenému výkupu elektřiny byl první svého druhu a musela jej schválit Evropská unie. Navzdory tvrzení opozičních poslanců - zejména za hnutí ANO - o připraveném tendru na Dukovany byla první žádost o notifikaci Evropské unii zaslána až v březnu roku 2022. Následně byla několikrát revidována a doplněna. Plnou odpovědnost za vypsání tendru, vyhodnocení nabídek, zajištění financování a schválení Evropskou unií tak nesl opět Josef Síkela, který měl od vlády Petra Fialy ve věci výhradní mandát.
Síkelovu práci ocení komunisté, národovci, babišovci i provládní tábor
S lehkou nadsázkou text zakončím konstatováním, že Josef Síkela snad jako první ministr v historii České republiky uspokojil vládní voliče i opozici. Stačí se podívat na stránky hnutí Stačilo! a zjistíte, že partaj Daniela Sterzika prosazuje návrat páteřní infrastruktury do rukou státu a podle hnutí nesmí být tato infrastruktura předmětem spekulací. A hle, Josef Síkela navrátil do rukou státu více páteřní infrastruktury než kdokoli před ním. Dokonce uspokojil i Andreje Babiše, což rozhodně není jednoduché. Lze si připomenout stenozáznam z Poslanecké sněmovny pořízený dne 1. září 2022,
Podobné je to u zemního plynu, jehož cena před pár dny dosáhla historických maxim kolem 346 eur za megawatthodinu. Před rokem to bylo 30. Jsme průmyslová země a ty firmy to neutáhnou. Nevěří vám, pane premiére, 97 % podnikatelské veřejnosti. Jestli začnou ve velkém bankrotovat firmy, lidé ztratí práci, tak se spustí dominový efekt, na jehož konci bude hluboká hospodářská recese, jakou nikdo z nás nepamatuje. Poslední ani nebude muset zhasínat, protože už dávno nebude čím svítit. Česká republika čelí bezprecedentní krizi. Vláda má necelý měsíc na to, aby se důkladně připravila na zimu. Ale co dělala ta vláda doposud? Přestaňte už konečně vysílat signály, debatovat a schůzovat a začněte konečně něco dělat. Včera už bylo pozdě! Na poplach dnes bijí všichni - občané, živnostníci, malé i velké firmy, průmysl, železnice, nemocnice, školy, sociální služby, samospráva, dokonce i vaši vlastní hejtmani vás naléhavě žádají, abyste přestali sedět s rukama v klíně a konečně začali lidem a firmám efektivně pomáhat - přesně, co vám jako opozice říkáme už od března, nebo dokonce dřív, včetně všech možných variant pomoci - samozřejmě bez jakékoliv vaší odezvy.
Firmy ve velkém nebankrotovaly, cena plynu se výrazně snížila a Josef Síkela zvládl za dva kvartály obratnými nákupy zajistit změnu stavu, kdy ještě v roce 2022 Češi skutečně platili za plyn nejvíce, ale o několik měsíců později jsme se již vrátili na evropský průměr. Na rozdíl od Slováků nebo Maďarů ale vláda nešla cestou masivních dotací a státní podpory, čímž východní sousedé ale také spustili spirálu obřích ropočtových schodků. To neocenily domácnosti ani podnikatelé, ale dnes s odstupem času je možné tento krok vyhodnotit jako správný. Češi totiž nyní platí - po odečtení státní podpory - méně než Slováci, Maďaři a dokonce i Poláci nejen za plyn, ale také za pohonné hmoty. Stropování cen a státní podpora má své krátkodobé cenové výhody, ale dlouhodobě přinese daleko větší nevýhody.
Po Josefu Síkelovi tak v České republice zůstane největší přesun podniků kritické energetické infrastruktury zpět do rukou státu, masivní rozvoj domácích fotovoltaik a uvolnění restrikcí pro malé energetické zdroje, jedna jaderná elektrárna a firma Net4Gas, jejíž nákup se již letošním rokem začíná vyplácet.
Josef Síkela na Ministerstvu průmyslu a obchodu dokázal více než kdokoli před ním a jeho úspěchy by bylo možné skrze jejich význam porovnávat i s mandáty celých vlád, nikoli pouze vůči jednotlivým ministrům. Dopady práce ministra Síkely pocítíme následující desetiletí a dle mého názoru se skutečné jedná o nejschopnějšího manažera České republiky od pádu komunistické totality. Podobně pochválit ale bohužel nemohu Víta Rakušana nebo Mikuláše Beka, jejichž výsledky v oblastech vnitra a školství rozhodně nelze hodnotit nikterak pozitivně.
