Článek
Stanjurou navržený rozpočet pro rok 2026 nekritizuje pouze opozice, ale i koaliční partneři ministra financí za ODS, kteří slibovali voličům budoucí projekty s představou jejich možného profinancování. Zbyněk Stanjura ale sliby vlastní koalice pohřbil tím, že škrtá v dopravě, školství i v sociální oblasti a proti koalici SPOLU, možná nechtěně, štve i státní zaměstnance v době, kdy Petr Fiala potřebuje více podpory než kdy dříve k udržení vládních pozic.
Rozpočet nelze nazvat jinak než politickou i provozní katastrofou. Kromě zničených iluzí o slibech koaličních kolegů totiž Stanjura také opomněl škrtat v některých dlouhodobě kritizovaných oblastech, například v otázce rozpočtů Úřadu vlády nebo Kanceláře prezidenta republiky.
V textu úplně opomenu výroky opozice a rozeberu pouze výroky představitelů vlády Petra Fialy, protože prací opozice je kritizovat všechno, vždy a v období před sněmovními volbami lze argumentaci považovat za účelovou a neobjektivní.
Bouří se Martin Kupka, Marian Jurečka i Eva Decroix
Návrh Zbyňka Stanjury je zcela nepochopitelný politický amatérismus. Koalice SPOLU zveřejnila koncem srpna návrh programu, který mimo jiné obsahuje deklarované priority ve vědě a výzkumu, investicích do dopravy, ale také do školství.
Nyní budu citovat přímo z programu koalice SPOLU zveřejněného na webových stránkách www.spolu25.cz a priority podrobím kritické analýze. Zdá se totiž, že Zbyněk Stanjura u navrhování rozpočtu zcela ignoroval vlastní program a tím chtěně či nechtěně paroduje snahy vlastních kolegů.
- Oblast vysokého školství: „Společně s univerzitami, vědci i zaměstnavateli vytvoříme koncepci vysokoškolského vzdělávání pro budoucnost.“
- Oblast vědy a výzkumu: „Posílíme investice do aplikovaného výzkumu a inovací v klíčových odvětvích, jako jsou čipy, autonomní systémy, energetická úložiště a vesmírné technologie.“
- Oblast dopravy: „Dostavba klíčových dopravních projektů: Dokončíme dálniční síť a modernizaci železnic. Posílíme funkční příměstskou dopravu. Otevřeme dalších 240 km dálnic a dokončíme rozpracované projekty tak, aby byla dálniční síť zcela hotová v roce 2033. Rozvoj vysokorychlostní železnice: Zahájíme výstavbu prvních kilometrů vysokorychlostní železnice. Dokončíme modernizaci klíčových železničních uzlů a zajistíme, aby Česko bylo pevnou součástí evropské železniční páteře směrem na Západ.“
- Oblast duševního zdraví: „Podpoříme prevenci a nastavíme regulaci návykových látek podle jejich škodlivosti. Upravíme spotřební daně tak, aby motivovaly k méně rizikovým alternativám. Posílíme prevenci užívání drog u mladistvých a zvýšíme osvětu o duševním zdraví.“
- Oblast justice a spravedlnosti: „Zavedeme časové limity pro vyřizování některých případů. Upravíme procesní předpisy a díky racionalizaci a digitalizaci justice zajistíme efektivnější a rychlejší vymahatelnost práva. Provedeme reformu soudních poplatků, aby spravedlnost byla vždy dostupná pro slabší účastníky a šikanózní návrhy se nevyplatily. Zjednodušíme systém doručování soudních písemností a omezíme rozsah odůvodnění soudních rozhodnutí, což přispěje k rychlejšímu a efektivnějšímu soudnímu řízení“
Proč uvádím tolik citací a přesně bez interpretace do článku zahrnuji programové priority koalice SPOLU? Odpověď je jednoduchá, Zbyněk Stanjura tyto výše uvedené priority ve státním rozpočtu nezohlednil a naopak v mnoha oblastech škrtá.
V oblasti školství sliboval člen vlády Petra Fialy, Mikuláš Bek za hnutí STAN, navýšení rozpočtu vysokých škol o 10 %, tedy zhruba o 3,5 miliard korun. Univerzity ale podle Stanjury získají navíc pouhých 110 milionů, tedy 3 % slibovaného. Podle organizace Učitel naživo navíc rozpočet nepokryje ani povinné výdaje státu. Jak je známo, podhoubí pro vědu a výzkum vzniká právě na univerzitách, což ale Zbyněk Stanjura nezohlednil a je otázkou, jakou koncepci vysokého školství pro budoucnost budou ochotní rektoři podfinancovaných univerzit vytvářet, když vláda slib Mikuláše Beka nedodržela. Stejná situace je i v dopravě a Martin Kupka za ODS označil rozpočet za nepřijatelný. Kdyby mělo jeho ministerstvo dostat v souladu se Stanjurovým návrhem o 33 miliard méně, musel by zastavit stavby již dekády zpožděných projektů dálnic.
Oblast duševního zdraví je rostoucí výzvou pro české psychology a psychiatry. Počet občanů České republiky s duševními problémy nebezpečně roste a center duševního zdraví i psychologů a psychiatrů je příliš málo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek za SPOLU ale potvrdil, že resort příští rok (letošní) finance nalezne. To se ale nestalo a Zbyněk Stanjura naopak škrtl veškeré národní dotace, ze kterých mimo jiné plynou peníze i do financování služeb spojených s terapeutickými centry včetně služeb dětských psychologů. V oblasti justice zas soudci upozorňují, že jim dochází peníze v rozpočtech již k začátku září, a pokud se situace nezmění, nezvládnou platit ani náklady na energie. Zlepší se situace v roce 2026? Ne, navrhovaný rozpočet pro resort spravedlnosti je nižší než pro rok 2025. Podle programu SPOLU tak mají soudy zrychlovat řízení a při tom pracovat s méně prostředky než letos.
Stejně jako v oblastech školství, dopravy, vědy, zdraví i justice se Zbyněk Stanjura zachoval i v otázce platů státních zaměstnanců, kde nevyčlenil dostatečné prostředky ani na splnění slibů Mariana Jurečky. I koaliční partner SPOLU, expředseda KDU-ČSL se tak bouří a lze konstatovat, že oprávněně.
Kde naopak peníze jsou a je jich více než kdy dříve? Sice jde o symbolické výdaje, ale státní rozpočet je také politickým nástrojem a zdůrazňuje priority vlády. Lze tak skrze symboly a jednotlivé kapitoly hodnotit i ochotu Zbyňka Stanjury dělat si nepřátele ve vlastních řadách na úkor přátel na Pražském hradě a Úřadu vlády.
Kancelář prezidenta a úřednický aparát vlády zůstává na svém nebo si i polepší
Škrty v dopravě, školství i justici vynahrazuje symbolické, leč politicky významné navýšení rozpočtů Kanceláře prezidenta republiky a Úřadu vlády České republiky. Zatímco v roce 2022 vláda Petra Fialy seškrtala Miloši Zemanovi rozpočet z plánovaných 416 milionů korun na 368 milionů korun, za Petra Pavla náklady rostou. V roce 2025 šlo o 420 milionů korun a v příštím roce se rozpočet navýši, aparát prezidenta získá 446 milionů korun (viz tabulková část č.1), tedy o 5 % více.
Stejná je situace i v úřednickém aparátu samotné vlády, tedy na Úřadu vlády České republiky. Rozpočet roku 2024, kdy stále ještě působil ministr pro legislativu Michal Šalamoun za Piráty, dosahoval 1,2 miliardy korun. V návrhu pro rok 2026 (tabulková část č.1) se tato částka navyšuje na 1,38 miliardy, tedy o více než 10 %.
Jde sice v rámci celkových výdajů státu o symboliku, Zbyněk Stanjura by ale jako zkušený politik neměl tyto položky podceňovat. Seškrtání justice, dopravy, školství, zdravotnictví a sociálních služeb ve chvíli, kdy zároveň Stanjura navýšil rozpočet vládním úředníkům a hradní kanceláři lze nazvat obrovskou politickou chybou, která jen opozici poskytne další munici k zdrcující kritice. Ta bude v případě rozpočtové katastrofy ministra Zbyňka Stanjury tentokrát skutečně oprávněná.
