Článek
Minulý týden vycházel jeden předvolební průzkum za druhým a všechny svorně tvrdily to samé. Bitcoinová kauza prý nemá přímé dopady do předvolebních preferencí a koalice SPOLU stabilně zaujímá druhé místo a získala by přes 20 % hlasů oprávněných voličů.
Petr Fiala mezitím v mnohém napodobuje Andreje Babiše. Slibuje německé platy, nejlepší školství a své argumenty obsáhl do naprosto zkreslující tabulky, kterou i provládní ekonomové sepsuli za nepřesnost a vytrhávání dat z kontextu. V reakci na bitcoinovou kauzu se premiér kroutí, nepřijímá za skandál ani vládní, natož stranickou odpovědnost a odklání pozornost k vyvození politické odpovědnosti Pavlem Blažkem.
"Díky tomu, co všechno jsme udělali, rostou lidem reálné mzdy, roste ekonomika víc než ve zbytku Evropské unie, deficit financí máme takový, že plníme maastrichtská kritéria, a roste důvěra i v ekonomiku."@P_Fiala v Partii.
— ODS (@ODScz) June 15, 2025
Na síti X ODS sdílela výše uvedený statut a ten je opět vytržený z kontextu. Reálné mzdy jsou pod úrovní z roku 2019, ekonomika roste více než v EU pouze v posledním roce a maastrichtská kritéria Česká republika neplnila jen v letech 2020 až 2022. Tato léta byla poznamenaná pandemií koronaviru a počátkem války na Ukrajině.
Mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem tak přestává být rozdíl v komunikaci, způsobu prezentace svých úspěchů - viděl mimochodem někdo program ANO? - i v zahlazování svých kauz. Fiala působí, jako by se s Pavlem Blažkem vlastně skoro neznal - podobnou strategii využil Andrej Babiš mnohokrát, například při odhalení schůzek Jaroslava Faltýnka s lobbisty i zástupci firem soutěžících o státní tendry.
Ale zpět ke zmíněným průzkumům. Voliči vládního i opozičního tábora si v posledních dnech jistě kladou některé z otázek níže.
Ignorují lidé kauzu bitcoinů na ministerstvu spravedlnosti? Jsou průzkumy zmanipulované vládou? Věří lidé Petru Fialovi a jeho vládě i v nezávislosti na probíhající krizi? Manipulují média veřejné mínění?
Ačkoli mi některé konspirační teorie přijdou až úsměvné, odpověď může být daleko prostší a stabilní preference SPOLU nemusí nutně signalizovat podporu ODS. Na první pohled nevysvětlitelný jev stabilních preferencí má totiž původ v polarizaci společnosti a v českém volebním systému, respektive v možnosti uplatnění preferenčních hlasů.
SPOLU není ODS. Lidovci a TOP09 ví, proč koalici chrání
Volit SPOLU stále ještě neznamená volit ODS. Koalice tří stran nabízí mnoho možností a také potenciální volební překvapení. V současnosti jsou voličské tábory jasně rozdělené na tábor provládní a tábor opoziční. Uvnitř provládního tábora složeného ze stran původní vládní pětikoalice - STAN, Pirátů a SPOLU - dochází k přesunům téměř výhradně opět v rámci totožné skupiny stran. To samé se děje i na opoziční scéně, SPD mobilizuje nevoliče a přebírá hlasy Přísaze, KSČM a ANO, Andrej Babiš pak také sbírá hlavně hlasy původních voličů KSČM, Sociálních demokratů a nevoličů, případně někoho přebere hnutí Tomia Okamury.
Bitcoinová kauza může tento trend změnit, není to ale příliš pravděpodobné a zveřejněné průzkumy již částečně výše uvedený trend potvrzují. Andrej Babiš se ke své smůle vůči provládnímu a proevropskému elektorátu vymezil tak moc, že jej voliči vládních stran vnímají jako riziko a tuto rétoriku akcentuje i premiér Fiala ve své předvolební kampani. Příkop mezi oběma tábory je i rolí lídrů SPOLU a ANO příliš hluboký.
To zajímavé ale může proběhnout uvnitř samotné koalice SPOLU, která je na první pohled kompaktní a její preference dosud v předvolebních průzkumech vykazují stabilní hodnoty. Na pozice ODS mohou voliči zaútočit pomocí čtyř dostupných preferenčních hlasů a nebylo by to poprvé. Nejznámějšími oběťmi kroužkování jsou sice Piráti, ale kroužky také zajistily mnohá překvapení i na kandidátkách SPOLU a vynesly lidovce na úroveň SPD - KDU-ČSL má dnes vyšší počet poslanců než Tomio Okamura a letos se tento výsledek může opakovat, ne-li zlepšit.
Připomenu výsledek parlamentních voleb roku 2021 v Olomouckém kraji, který byl pro ODS přímo pohromou. S nižší voličskou základnou je více než pravděpodobné, že se takto nepříjemné překvapení může zopakovat.
Roku 2021 kandidovali na prvních čtyřech příčkách v Olomouckém kraji dva zástupci ODS, Martin Major a Josef Ťulpík. Díky preferenčním hlasům ale Josefa Ťulpíka ze třetího místa přeskočil zástupce KDU-ČSL Karel Smetana a čtvrté volitelné místo zaujal další člen KDU-ČSL, Michal Kohajda. V minulých volbách ale koalice SPOLU dosáhla v kraji podpory 24 % voličů a jak je známo, Olomoucký kraj není pro SPOLU největší baštou, letos se dá očekávat hlasů méně a při výsledku nižším o pouhá tři procenta by do sněmovny za podobné situace neprošel jediný zástupce ODS.
Podobný přístup voličů ochotných za každou cenu volit zástupce provládního tábora lze očekávat napříč českými kraji i letos a bitcoinová kauza nemusí mít dopad přímo na preference, ale spíše na chování voličů samotných a jejich ochotu podpořit členy staré gardy ODS, jakými jsou například Petr Bendl ve Středočeském kraji, Zbyněk Stanjura v Moravskoslezském kraji nebo Marek Benda v Praze.
Neodpustím si drobnou nadsázku. Lidovec na kandidátce je podobný kuně ve střešní izolaci chalupy. Ačkoli působí nenápadně až neviditelně, způsobí vám nedozírné trápení a je těžké se kuny i lidoveckého kandidáta zbavit, oba jsou téměř nezničitelní. A tak si směle kandidujete, poskládáte po vzoru koalice SPOLU kandidátky na první pohled proporčním i neprůstřelným způsobem a najednou odněkud vyskočí Michal Kohajda s Karlem Smetanou, kteří smetou preferované kandidáty ODS a připraví je o vysněná poslanecká křesla.
Ale nyní opět vážně. Preferenční hlasy budou v letošních volbách pro SPOLU relevantní jako nikdy předtím a pro ODS jde o hrozbu, zatímco pro TOP09 a KDU-ČSL jsou voličské preference příležitostí jak získat více procent a mandátů s násobně méně hlasy. Souboj o podobu kandidátek již probíhá a ODS tvrdě brání své pozice.
Povede se to tentokrát? Bitcoinová kauza, nedůvěra k ODS i babišovatění Petra Fialy může s výsledky v několika krajích rapidně zamávat.
Čtyři kraje středem pozornosti - SPOLU může ODS překvapit
S využitím D'Hondtovy metody zvýhodňuje koalice SPOLU TOP09 i KDU-ČSL. Při zisku zhruba 6,5 % by obě strany získaly maximálně 8 až 13 mandátů a záleželo by na rozložení sil v nejsilnějších krajích - Moravskoslezském, Středočeském Jihomoravském a v Praze.
TOP09 má ale 14 poslanců a KDU-ČSL dokonce 22. Lidovci tak zcela iracionálně disponují větším poslaneckým klubem než strana SPD, která ve volbách získala 9,6 %. Jednoznačně lze konstatovat, že pro obě menší partaje je koalice SPOLU více než výhodným obchodem.
Na základě současných preferencí lze přiřknout koalici SPOLU až o 30 % nižší podporu voličů při srovnání s volbami roku 2021. V takovém případě, pokud začnu v Praze, získá tamní kandidátka maximálně 8 mandátů a lze pozorovat, že z podobných čísel vychází i analytici SPOLU. Na prvních deseti místech kandidátky SPOLU nalezneme šest členů ODS a Jana Lipavského, kterého právě ODS nominovala. Za TOP09 a KDU-ČSL jsou na volitelných místech pouze Jiří Pospíšil, Tom Philipp a Michal Zuna.
V minulých volbách ale prokázal své schopnosti Hayato Okamura za KDU-ČSL a Marek Benda z ODS naopak propadl ze třetího až na osmé místo. Bude-li se historie opakovat, ODS může v Praze získat pouze tři ze sedmi a čtyři z osmi mandátů.
Totéž čeká koalici SPOLU v Jihomoravském kraji, kde kandiduje neoblíbený lidovec Petr Hladík a SPOLU může místo 9 mandátů roku 2021 získat pouhých šest. V tom případě je kandidátka obsazená třemi členy ODS, dvěma lidovci a Vlastimilem Válkem za TOP09. V záloze ale číhá oblíbená lidovecká starostka obce Hrušky Jana Filipovičová na sedmém místě a TOP09 vytáhla silnou záložní kandidátku v podobě primářky oddělení ARO brněnské nemocnice Jany Seidlové.
Průzkumy veřejného mínění tak reprezentují voličské preference vzhledem ke stranám a koalicím, vůči SPOLU ale nepromítají preferenční hlasy a již v minulých volbách bylo zřejmé, že menší strany a často i neznámí kandidáti získávají hlasy tam, kde kandidují provaření a kontroverzní straníci. Volby v roce 2021 zajistily ODS pouhých 33 mandátů a letos si Petr Fiala ošetřil kandidátky lépe. Bitcoinová kauza a související předvolební babišovatění premiérovy komunikace ale přináší novou dynamiku.
Voliči SPOLU již v minulých volbách dokázali, že kroužkovat umí a ODS se velice reálně může navzdory stabilním preferencím ocitnout po vyhlášení výsledků voleb v podobné situaci jako Piráti v roce 2021.
