Článek
Ještě roku 2019 zaměstnávala Česká pošta bezmála 29 tisíc zaměstnanců a hospodařila s přijatelnou ztrátou 300 milionů korun i vzhledem k nákladům na rozvoj balíkové služby a elektronických služeb typu datových schránek.
Pak ale přišel koronavirus a související pandemie přepsala strukturu poštovních služeb a dominance balíků nad dopisy se promítla ještě více. Uzavření poboček znamenalo ztrátu ve výši 1,4 miliardy korun v roce 2020, která se promítla i ve výsledcích roku 2021, kdy Česká pošta prodělala bezmála 700 milionů korun. Volby roku 2021 poté osud státního podniku ovlivnily naprosto zásadním způsobem.
Vít Rakušan, ministr vnitra odpovědný za Českou poštu, se netajil svou ambicí ztrátový podnik transformovat. Po odhalení schůzky lobbisty napojeného na hnutí STAN, Michala Redla, byl odvolán generální ředitel pošty Roman Knap a uvolnil se prostor pro dramatickou reorganizaci spočívající v škrtání poboček, prodejích majetku, omezování služeb a propouštění tisíců zaměstnanců.
Razantní přístup lze pochopit. Pošta byla dlouhodobě ztrátovým podnikem a pandemie covidu čísla ještě zhoršila. Do roku 2022 ale podnik vykázal dramatickou ztrátu pouze dvakrát, a to v pandemií ovlivněných letech. Ministr Rakušan komentoval záchranu a transformaci podniku následovně: „Minulé politické reprezentace neměly odvahu situaci České pošty řešit. My ji teď musíme zachránit a zabránit hrozící insolvenci. Proto spouštíme transformaci. Cílem je, aby pošta dlouhodobě prosperovala a nabízela kromě standardních služeb také kontakt se státní správou,“ a posléze v tiskové zprávě dodává „Zachování dostupnosti poštovních služeb na venkově i v menších městech je naší prioritou. Pošta rozhodně z obcí odcházet nebude. Naopak, transformace nám umožní poštovní služby na venkově zachovat.“
Cílem tedy bylo zlepšení hospodářského výsledku, koncentrace na rozvoj balíkových služeb a zároveň si ministr vnitra přál zachovat dostupnost služeb. Sice se tyto plány z podnikatelského hlediska u ztrátového podniku navzájem přímo popírají, plán to ale byl jistě odvážný. Ministerstvo vnitra prostřednictvím ministra Rakušana později v další tiskové zprávě dodalo - Česká pošta bude do roku 2026 zisková. Toto tvrzení včetně dalších uvedených výše je naprosto klíčové pro následující text.
Nedosáhlo se totiž ničeho a transformace skončila naprostým fiaskem. Pošta je méně dostupná, prodělává více i přes razantní škrty zejména na zaměstnancích a lidé masivně opouští poštou poskytované služby včetně rozvozu balíků, který měl být zlatým vejcem uvnitř upadajícího a ztrátového podniku. Namísto zisku vykázala pošta za rok 2024 druhou nejvyšší ztrátu ve své historii a pokud odhlédneme od účetních machinací, kdy ztrátu snižují účelové rozprodeje nemovitostí a dalšího majetku, šlo by o nejhorší výsledek pošty v historii republiky.
Rekordní zdražení, rekordní ztráta, rekordní propouštění
V reakci na vládní transformační strategii zdražila Česká pošta základní služby spojené s dopisy o více než 50 %. Cena doporučeného dopisu se mezi lety 2019 a 2024 zvedla ze 44 Kč na 78 Kč a balíky se zdražovaly méně, konkrétně u nejběžnější dobírky šlo o 22 %, u větších zásilek pak narostla cena o 44 %.
Transformaci provázelo i masivní propouštění a rušení poboček. Mezi lety 2019 a 2024 opustilo poštu 10 tisíc zaměstnanců, čímž celkový stav personálu poklesl z 29 tisíc na dnešních 19 tisíc pracovníků. Přes 300 z 3000 poboček pošty bylo zrušeno a deklarovaný cíl ministra Rakušana jde ještě dál a počítá s uzavřením až poloviny všech kontaktních míst a ponechání zhruba 1500 kamenných pošt v roce 2030.
Škrtalo se také na kvalitě. Dodací lhůty pro listovní zásilky narostly a namísto dvou dnů dnes doručují pošťáci dopis v pětidenní lhůtě, cena ale v mezidobí narostla. Pošta argumentuje zachováním efektivity listovní doručovatelské sítě, což lze pochopit, pokud by šlo o funkční a ekonomicky přínosný krok.
Úspěšnost strategie ale hodnotí primárně zákazníci a omezování služeb či úbytky na kvalitě musí být pro zachování životnosti obchodního modelu v konkurenčním prostředí vyváženy přidanou hodnotou nebo službami novými. K ničemu takovému ale u pošty nedochází a tak i navzdory obrovským škrtům, snížení kvality a rekordnímu propouštění i uzavírání poboček vykazuje státní podnik stále miliardové ztráty. Zákazníci odchází každým rokem.
Lze podnik ještě zachránit? Všechny ekonomické ukazatele hovoří o opaku. Žádná z divizí pošty neprosperuje a samostatný podnik Balíkovna, který měl být zlatým vejcem uvnitř ztrátového podniku, vykazuje dlouhodobě klesající tržby a drtí jej konkurence.
Zisková Balíkovna k prodeji?
Média i Česká pošta, z jejíchž zpráv redaktoři často vycházejí, informuje o balíkové divizi nazvané prozíravě Balíkovna jako o ziskové a cenné části České pošty s miliardovou hodnotou. Jak na to ale přišli?
K 1. lednu 2025 došlo poprvé k oddělení divize Balíkovna od mateřské společnosti Česká pošta. Do dnešního dne neměl nikdo představu a nelze ani odhadnout náklady spin-offu balíkové divize a už vůbec nelze kalkulovat zisk. Česká pošta a přeprava balíků jsou propojené nádoby nejen skrze poštovní depa, pobočky i samotné zaměstnance, ale také skrze management a náklady a financování. Pokud by Česká pošta prodávala Balíkovnu, musí prodat i související pobočky a depa, nebo se alespoň smluvně zavázat k součinnosti.
Než abych se pokusil dále vysvětlit zavádějící výroky politiků ve spojitosti s Balíkovnou, nejlépe situaci popsal sám ředitel České pošty, Miroslav Štěpán pro server Aktuálně.
- „Můžeme se vší poctivostí říct, že balíkové služby jsou ztrátové. A tu ztrátu někdo musí financovat. Balíkové služby jsou služby, které nejsou definované legislativou. A jsou opravdu komerční. To znamená, že jsou poskytovány na základě tržních mechanismů. A ztrátu fakt někdo musí financovat. Česká pošta jako taková na financování té ztráty nemá,“
- „75 procent procesů v balíkových službách České pošty je řešeno lidskou silou. Ta je strašně drahá. Naši konkurenti mají procesy postavené tak, že lidské práce je tam 20 procent,“ tvrdí Miroslav Štěpán a dodává: „Abychom se dostali na 20 procent lidské práce, tak je třeba do balíkových procesů zainvestovat. A zase se ptám, kdo má zainvestovat něco, co si dokáže řešit trh sám? To znamená, měl by investice financovat soukromý kapitál, nikoli daňový poplatník.“
Slovy ředitele České pošty je Balíkovna ztrátový podnik s nefunkčními procesy, který dále vyžaduje vysoké investice do automatizace i technologického rozvoje. Proč kupovat zastaralou firmu, která prokazatelně prodělává?
I v případě Balíkovny tak transformační vize předložená ministrem Rakušanem pokulhává a je více než pravděpodobné i díky upřímnosti Miroslava Štěpána, že kupec bude chtít buď zásadní slevu z kupní ceny, nebo raději koupí již fungující podnik v soukromém vlastnictví a stát opět ostrouhá. Dnešní vývoj více napovídá druhé variantě. Balíkovně v roce 2024 klesly tržby a počet přepravených balíků se snížil o více než 10 %.
Po třech letech od představení transformačního plánu Česká pošta proti plánu ztráty prohloubila a rekordní propouštění, zdražení i omezení kvality kýžené zisky nepřineslo. Nejcennější část určená k prodeji se topí ve ztrátě rovněž i díky zanedbaným investicím a zřejmě i nekompetentnímu řízení, které nepřizpůsobilo potenciálně cennou divizi moderní době i případnému kupci. Pošta je dalším příkladem toho, že stát neumí podnikat a ani by se o to neměl pokoušet.
