Dejte dítě na gymnázium, nebo technický obor na střední, ať není na dávkách na Úřadu práce

Data Úřadu práce ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí přináší mnoho zajímavých statistik, které jsou skvělé pro rodiče i studenty, kteří se rozhodují, kam jít dále studovat. Data, která má Úřad práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, potvrzují, že investice do dalšího vzdělávání se dlouhodobě vyplácí.

U studentů, kteří mají pouze základní vzdělání, se riziko dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadu práce delší než 9 měsíců) pohybuje kolem závratných 37 %. Tato statistika jasně ukazuje na nutnost motivovat děti o základní škole k pokračování v dalším studiu. Studování střední školy, snižuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti o více než 70 %.

Vysokoškolské vzdělání, ať už na úrovni bakalářského či magisterského studia, to procento zvyšuje ještě více - riziko dlouhodobé nezaměstnanosti klesá k jednotkám procent.

Z dat tak vyplývá, že investice do kvalitního vzdělání je v dnešní době téměř nezbytností. Nejde jen o to, aby absolvent získal znalosti, ale hlavně o to, aby byl připraven na dynamicky se měnící trh práce. To zdůrazňuje, že vzdělání by mělo být chápáno jako investice do budoucnosti, která se v dlouhodobém horizontu vrátí v podobě stabilního zaměstnání. Bohužel, někdy o důležitosti vzdělání „rozhodují“ rodiče, kteří důležitost studia, nebo nadanost svého dítěte podceňují.

Analýza odhaluje rozdíl mezi absolventy gymnázií a středních odborných škol. Absolventi gymnázií, kteří se po ukončení studia nerozhodnou pokračovat ve vysokoškolském vzdělání, čelí často problémům při hledání jejich první práce. Naopak absolventi odborných škol, kteří získali praktické dovednosti a vyučení s maturitou, mají mnohdy lepší vyhlídky na trhu práce, protože mají už základní pracovní směr a za sebou pracovní praxi, nebo výcvik ve firmách.

Někteří odborníci zdůrazňují, že by se vzdělávací systémy měly více zaměřovat na propojení teorie s praxí. Praktické dovednosti, získané již během studia, mohou výrazně zkrátit dobu hledání zaměstnání a přispět k lepšímu začátku profesní dráhy. Rodiče i pedagogové proto stále častěji diskutují o tom, zda není vhodné podporovat kombinaci obecného vzdělání s odbornou praxí. To je situace studentů, kteří nechtějí dále pokračovat na vysokou školu. U budoucích vysokoškoláků je naopak studium gymnázia pochopitelné.

Analýza odhaluje, že absolventi technických oborů mají výrazně lepší pozici na trhu práce než studenti, kteří jdou na trh práce po studiu na gymnáziu. Profese jako obráběč kovů (včetně CNC technologií), elektrotechnik nebo specialista na servis a opravy strojů vykazují velmi nízké riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, které se pohybuje mezi 4 až 7 %. To je o zhruba 80 až 90 % lepší vyhlídka na trhu práce, než jakou mají lidé, kteří dokončí jen základní školu.

Rychle se měnící technologické trendy a modernizace průmyslu znamenají, že poptávka po absolventech s technickým zaměřením bude pravděpodobně i nadále růst. Volba technického oboru tak může být strategickým krokem pro zajištění stabilní budoucnosti vašich dětí. Dnešní data ukazují, že praktická a technická výuka má v současnosti na trhu práce značnou váhu a její absolventi mají před sebou mnoho příležitostí.

Při výběru studijního oboru pro vašeho potomka je důležité zohlednit nejen osobní zájmy dítěte, ale i reálné potřeby trhu práce. Mnozí rodiče, kteří se rozhodují pro školu pro své děti, kladou důraz nejen na aktuální preference, ale i na budoucí vyhlídky a budoucí pracovní profese. Příkladem může být rozhodování mezi teoreticky zaměřenými gymnázii a prakticky orientovanými odbornými školami. Statistika jednoznačně ukazuje, že absolventi odborných škol s vyučením mají lepší šance na rychlé nalezení zaměstnání než absolventi, kteří skončí studium maturitou na gymnáziu, což může být klíčové zejména v nejistých ekonomických dobách.

Dalším aspektem je role rekvalifikací. U oborů, kde riziko dlouhodobé nezaměstnanosti přesahuje 30 %, například v textilním průmyslu nebo v sektoru prodeje, musíte zvážit možnost dodatečného vzdělávání či přechod na jinou specializaci. Tento trend je patrný i mezi lidmi, kteří již pracují – rekvalifikace se stává často klíčovým nástrojem, jak zůstat konkurenceschopným na rychle se měnícím trhu práce.

Z dat Úřadu práce vyplývá i několik praktických doporučení, která by mohla pomoci studentům, rodičům i pedagogům při rozhodování o dalším vzdělávání. Prvním je důraz na kombinaci teorie a praxe. Absolventi, kteří si během studia osvojí praktické dovednosti, mají výrazně lepší vyhlídky na rychlé získání práce. Propojení teoretických znalostí s praktickými zkušenostmi by mělo být prioritou v každém vzdělávacím systému. Druhým je volba technických oborů. Pokud jde o uplatnění na trhu práce, technické obory v současnosti nabízejí nejstabilnější perspektivy. Studenti, kteří se zaměří na obory jako obrábění kovů, elektrotechnika nebo servis strojů, mohou očekávat nižší šanci, že budou muset být na dávkách na Úřadu práce. A třetím je nepodceňování významu dalšího vzdělávání, protože dokončené střední a vysokoškolské vzdělání velmi významně snižuje riziko nezaměstnanosti. Proto je vhodné nepovažovat základní vzdělání za dostatečné, a i v dospělosti pravidelně investovat do rozšiřování svých profesních kvalifikací a znalostí.

Současná data ukazují, že kvalifikace a schopnost adaptace jsou klíčové pro úspěch na dnešním trhu práce. Trend růstu počtu absolventů s vyšším vzděláním je velmi pozitivní signál, který ukazuje, že investice do vzdělání a celoživotního vzdělávání jsou velmi přínosné a snižují šanci, že budete muset být na Úřadu práce. Navíc se ukazuje, že školy, které kladou důraz na propojení teorie s praxí, mají absolventy, kteří se rychle adaptují na pracovní prostředí a dokáží čelit výzvám moderní ekonomiky.

V době, kdy se pracovní prostředí neustále vyvíjí, je důležité, aby především gymnázia a střední školy byly flexibilní a reagovaly na aktuální potřeby trhu. To znamená nejen přizpůsobení obsahu výuky (tzv. osnov), ale také podporu odborné praxe, stáží či rekvalifikačních kurzů. Takový přístup umožní studentům lépe se připravit na dynamické a často nepředvídatelné podmínky, které trh práce nabízí.

Nová data z Úřadu práce ČR jasně potvrzují, že volba správného vzdělání je rozhodující pro budování kariérní. Kvalitní střední a vysokoškolské vzdělání, zejména v technických oborech, se projevuje nejen nižší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti, ale i lepší schopností absolventů rychle najít práci. Pro rodiče, studenty i pedagogy je důležité sledovat aktuální trendy, investovat do praxe a nezanedbávat možnost rekvalifikace.

S ohledem na budoucí vývoj trhu je třeba považovat vzdělání za celoživotní proces, který se neomezuje pouze na studium v mládí. Schopnost přizpůsobení, pružnost a neustálé rozšiřování znalostí jsou vlastnosti, které mohou zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost na trhu práce. Jak potvrzují statistiky, absolventi, kteří se pravidelně vzdělávají a rozšiřují své dovednosti, mají výrazně lepší vyhlídky na stabilní kariéru a nebývají tolik na Úřadu práce. Pokud se teprve rozhodujete o tom, co budete dále studovat, tak si dobře promyslete, jaký směrem se vydáte. Budoucnost s umělou inteligencí a vysokou migrací lidí je nejasná a profese, které fungují dnes možná brzy zaniknou, nebo budou hůře placené.

Už teď jsou podle dat na dávkách nejčastěji absolventi těchto oborů: Prodavač, Švadlena, Železničář, Tkadlec, Přadlák.