Článek
Útok na queer bar Tepláreň v Bratislavě, při němž přišli dva lidé o život a další byli zraněni, se odehrál 12. října 2022. Pětadvacet českých neziskovek týden na to zveřejnilo výzvu Společně proti nenávisti. Navrhly v ní tři kroky, jejichž přijetím by politická reprezentace snížila riziko, aby se podobné vraždy děly i v naší zemi. Tato opatření by totiž přispěla k tomu, aby LGBT+ lidé byli bráni za samozřejmou součást společnosti a přestali být vydělováni na její okraj:
- přijetí manželství pro všechny páry,
- zrušení kastrací jako podmínky úřední změny pohlaví,
- zařazení LGBT+ lidí mezi skupiny osob specificky chráněné proti předsudečnému násilí.
Dlouho se nedělo nic. Pak ale parlament umožnil párům stejného pohlaví alespoň partnerství, do kterého mohou vstupovat od letošního ledna. Od července už není k úřední změně pohlaví potřeba kastrace. A od ledna příštího roku, kdy vstoupí v účinnost novela trestního zákona, bude předsudečný trestný čin proti LGBT+ člověku trestán stejně tvrdě jako čin motivovaný národnostní, rasovou nebo etnickou příslušností, politickým přesvědčením či náboženským vyznáním.
Některé oběti předsudečného násilí byly bez ochrany
Advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová se ve své praxi denně setkává s předsudečnými trestnými činy spáchanými z důvodu sexuální orientace, pohlaví i zdravotního postižení. Jejich počet v posledních letech stabilně rostl. Klienti a klientky byli obvykle překvapeni, že v jejich případě dostane pachatel nižší trest, protože jsou zákonem chráněni méně než jiné skupiny napadané z diskriminačních důvodů. Novelu trestního zákoníku, která by tuto nerovnost napravila, měla Klára Kalibová v šuplíku v podobě dizertace už od roku 2017.
Prosazení změn v trestním zákoně ale nebylo snadné. Některé politické strany zvláštní ochranu obětí napadaných z důvodu jejich LGBT+ identity prostě blokovaly. Původně byla zahrnuta ve velké novele v roce 2009, ale během legislativního procesu se ochranu LGBT+ lidí podařilo vyškrtnout. „Pokrokovější trestní zákoník tak mělo i Maďarsko nebo Slovensko, kde je ochrana před homofobním násilím už od roku 2005,“ podotýká Klára Kalibová.
Hate crime v Bratislavě vytvořil momentum
Zděšení z útoku na Tepláreň v říjnu 2022 přineslo okamžik plný emocí, jenž některé politiky a političky vedl k veřejnému závazku učinit kroky proto, aby útoky z důvodu sexuální orientace a genderové identity neměly v české společnosti místo. Klíčoví aktéři na politické scéně tehdy popostrčili novelu trestního zákona. I když její přijetí trvalo další skoro tři roky, výzva Společně proti nenávisti k němu podle Kláry Kalibové výrazně přispěla.
Shromáždění Společně proti nenávisti z 26. října 2022 na Václavském náměstí v Praze
„Moje dizertace se v tu chvíli potkala s praktickými zkušenostmi Jsme fér. Myslím si, že jeden bez druhého bychom to prosadit nezvládli. Připravené právní portfolio podpořené hlubokými znalostmi celého týmu organizace In IUSTITIA potřebovalo advokační dovednosti týmu Jsme fér. Bez nich by to tak dobře nedopadlo,“ říká Klára Kalibová.
Sněmovna schválila novelu trestního zákona 30. května 2025. Pro LGBT+ lidi i mnoho dalších to byl opravdu historický okamžik, který bohužel zastřela kauza ministra spravedlnosti s bitcoiny. Hned 3. července prošla norma Senátem a 17. července ji podepsal prezident. Účinná bude od 1. ledna 2026.
Co se bude dít teď?
Trestní zákon přináší i další dobré zprávy pro LGBT+ lidi. Objevuje se v něm 11 skutkových podstat, které dosud předsudečnou pohnutku neměly. Týká se to například výtržnictví, což je častý trestný čin ve veřejném prostoru, méně závažný než násilí vůči skupině obyvatel nebo ublížení na zdraví. Znamená to například, že pachateli, který v roce 2019 střílel pyrotechniku na účastnictvo Prague Pride Festivalu na Střeleckém ostrově, by od ledna s předsudečnou pohnutkou hrozil trest v délce 6 měsíců až dva roky. „Dosud je to nula až dva roky. Veřejnosti to asi nepřijde jako velký rozdíl, ale právník plesá,“ vysvětluje Klára Kalibová.
Dodává, že předsudečná pohnutka přibyla také u sexualizovaného násilí, což je typ útoků, jimž jsou LGBT+ lidé často vystaveni. A byly zavedeny i trestné činy směřující k ochraně queer dětí – týrání osoby ve společné domácnosti a týrání svěřené osoby. Mají typicky chránit děti, které se doma vyoutují a jejich příbuzní je za to trestají.
„Tohle je jen začátek. Teď se novela musí propsat do všech metodik policie, státních zástupců a soudců. Není možné to nechat na prosazování v individuálních případech,“ popisuje Klára Kalibová. „Policie ale nemá ucelenou metodiku pro vyšetřování předsudečných trestných činů. Hate crime je zatím jedna kapitolka v základním online kurzu,“ doplňuje.
Předsudečné činy ohrožují značnou část společnosti
Předsudečné trestné činy spáchané kvůli předsudku, který má pachatel vůči skupině lidí, do níž jeho oběť patří, nejsou okrajovou záležitostí. V Česku ohrožují zhruba půl druhého milionu obyvatel. „Když poskládáme závěry výzkumů, kolik lidí z různých skupin má zkušenost s předsudečným incidentem, vyjde nám toto obrovské číslo. Společnost na to prostě musí adekvátně reagovat,“ říká Klára Kalibová a poukazuje na dnes populární manosféru. „To je hate crime z podstaty. Je to velké bezpečnostní riziko pro velké množství lidí. Právní norma musí uvažovat dopředu a být připravena,“ dodává ředitelka organizace In IUSTITIA.
Rovnost v Česku stále není, boj o ni pokračuje
„Mám velkou radost, že se podařilo prosadit do trestního zákona změny, které pomohou LGBT+ lidem být lépe chráněni proti předsudečnému násilí. Na druhou stranu je to zatím jediný požadavek, který byl z výzvy Společně proti nenávisti dotažen. Rovné manželství, které jediné zajistí plnou rovnoprávnost stejnopohlavních párů a rodin, zatím nemáme. Stejně tak nový postup při úřední změny pohlaví, který již neobsahuje povinnost kastrace, není výsledkem legislativního procesu, ale nálezu Ústavního soudu,“ upozorňuje ředitelka Jsme fér Lucia Zachariášová a dodává: „Máme před sebou ještě hodně práce a diskuzí s nově zvolenou Sněmovnou.“
