Článek
Autor: Přímý potomek rodiny poznamenané nacistickou perzekucí. S dvacetiletou zkušeností z neziskového sektoru nyní kriticky analyzuje etiku a ekonomiku tzv. „průmyslu paměti“.
Když bylo oznámeno, že se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) uskuteční v roce 2026 v Brně, hovořilo se o „dalším kroku v česko-německém dialogu“. Realita financování této akce však vyvolává vážné etické otázky a proto jsem se začal zajímat o pozadí této události.
Fakta o financování: Od odškodnění k dotacím
„Ačkoliv Sudetoněmecké krajanské sdružení v roce 2015 formálně vypustilo majetkové nároky ze svých stanov, platnost Benešových dekretů jako právního základu poválečného uspořádání nikdy neuznalo. Tato dvojznačnost – kdy na jedné straně deklarují přátelství a na druhé morálně zpochybňují české právo – vytváří ideální živnou půdu pro politické neziskovky. Ty pak tuto ‚nedořešenost‘ využívají jako argument pro nekonečné čerpání grantů na další a další vlny usmiřování“
První zdroj peněz:
Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB) vznikl v roce 1998 s dvojím účelem:
- Humanitární vyrovnání pro oběti nacismu (ukončeno roku 2003, vyplaceno 1,86 mld. Kč).
- Podpora projektů česko-německé spolupráce z výnosů kapitálu (2,3 mld. Kč).
Skutečnost: Zatímco přímé odškodnění obětí skončilo před více než 20 lety s částkami okolo cca. 75 000 Kč na osobu (velká část obětí reálně nikdy odškodněna nebyla), tak dnes fond rozděluje desítky milionů ročně na projekty u nichž se dá konstatovat, že mají pro stát a oběti nulový význam. Mezi příjemci jsou i organizace podílející se na přípravě brněnského sjezdu. Nutno zdůraznit, že ČNFB není soukromou nadací – polovinu jeho správní rady jmenuje vláda ČR, což dává minulé vládě státu přímou odpovědnost za to, jak bylo s těmito prostředky nakládalo a nová vláda má možnost toto opomenuté selhání systému napravit.
Rozpočty „paměťových“ organizací: Data mluví jasně
Výroční zprávy klíčových aktérů v česko-německém dialogu ukazují:
Paměť národa (Post Bellum, 2022):
- Celkové příjmy: 118,5 milionu Kč.
- Osobní náklady: 49,2 milionu Kč (41,5 % rozpočtu mzdy a odměny).
- Dotace a granty: 85 % příjmů.
- ČNFB mezi významnými dárci: 2,9 milionu Kč (2023).
- Průměrný přepočtený počet zaměstnanců: cca 100–110 (organizace uvádí širokou síť, ale pro HPP je to tento odhad)
- Průměrný měsíční osobní náklad na pracovníka: cca 40 000 – 45 000 Kč
Důležité upozornění: Tato částka zahrnuje jak platy administrativy v Praze, tak mzdy dokumentaristů v regionech. Je vysoce pravděpodobné, že platy vrcholového managementu se pohybují v rozmezí 70 000 – 100 000 Kč, zatímco řadoví dokumentaristé pracují za znatelně nižší částky.
Meeting Brno (2023):
- Celkové příjmy: 36,7 milionu Kč.
- Osobní náklady: 16,8 milionu Kč (45,8 % rozpočtu mzdy a odměny).
- Přímo od ČNFB: 4,5 milionu Kč (2023).
- Hlavní dárci: Statutární město Brno, Jihomoravský kraj, Ministerstvo kultury ČR, ČNFB.
- Počet stálých pracovníků/spolupracovníků: uvádí se cca 20–25 osob (včetně DPP pro festival).
- Průměrný měsíční osobní náklad: vychází na cca 55 000 – 60 000 Kč.
Tato vyšší průměrná částka u Meeting Brno naznačuje, že organizace nemá širokou základnu levných terénních pracovníků, ale spíše menší, vysoce honorovaný produkční a manažerský tým.
Kontext: Průměrný důchod českého vězně nacismu je podle Českého svazu bojovníků za svobodu pod 20 000 Kč měsíčně a rodina mu musí přispívat na péči, nebo na pobyt v zařízeních pro seniory.
Neziskový zisk
Sjezd v Brně: Kdo zaplatí akci za stovky milionů?
Podle informací z přípravného výboru se počítá s účastí až 5 000 lidí. Analýza podobných akcí v Německu ukazuje:
- Náklady na logistiku, bezpečnost a program: desítky až stovky milionů Kč.
- Akce v ČR je financována z kombinace členských příspěvků SL, dotací německých spolkových zemí a prostředků ČNFB či českých ministerstev.
- Město Brno přislíbilo „logistickou a morální podporu“.
- Zatímco německý stát posílá do Brna přes milion eur jako investici do ‚budoucnosti‘, český neziskový management si z této částky okamžitě odkrojí více než 10 milionů korun na své vlastní platy a provoz. Jde o bezprecedentní obchod s historií, kde se z morálního vyrovnání stal lukrativní exportní artikl. Peníze, které měly být reparací za krev našich předků, se v rukou profesionálních usmiřovačů mění v bonusy a nadstandardní příjmy, zatímco poslední žijící pamětníci nacismu dožívají z částek, které by těmto manažerům nestačily ani na měsíční leasing jejich služebních vozů.
Klíčová souvislost: Spolek Meeting Brno, jakožto pořadatel klíčového brněnského kulturního festivalu s programem česko-německého dialogu, má dlouhodobé vazby na organizátory podobných setkání a je logickým kandidátem na spoluorganizátora.
Klíčová otázka: „Jak vysoké prostředky z rozpočtů daňových poplatníků a z Česko‑německého fondu budoucnosti budou vynaloženy na podporu setkání organizace, jejíž dlouhodobý politický cíl – požadavek na zrušení Benešových dekretů – je v přímém rozporu s česko‑německou deklarací z roku 1997, která představuje základní pilíř současného smíření?“
Systémová nerovnováha: Jednorázové odškodnění vs. kontinuální financování dialogu
Čísla nelžou:
- Oběť nacismu: Jednorázově 15 000–75 000 Kč (2001–2003).
- Paměť národa: Kontinuálně 118,5 milionu Kč ročního rozpočtu.
- Meeting Brno: Kontinuálně 36,7 milionu Kč ročního rozpočtu.
- V ČR žije stále cca 2 500 přímých obětí nacistické perzekuce s průměrným věkem 92 let.
Kde je etická hranice?
Fakt: ČNFB legálně financuje projekty dialogu, včetně těch se sudetskými Němci, pokud odsuzují nacismus a podporují smíření. V roce 2023 získalo Meeting Brno od ČNFB 4,5 milionu Kč, Paměť národa 2,9 milionu Kč.
Problém: Pokud se z peněz, které veřejnost vnímá jako prostředky na odškodnění, hradí setkání s organizací spjatou s historickými křivdami, vzniká hluboký morální rozpor.
Největší riziko: Paměť se stává stabilním byznys modelem. Zatímco oběti odcházejí, aparát „profesionálních usmiřovatelů“ roste.
- Meeting Brno zaměstnává 20–25 stálých pracovníků.
- Paměť národa má přes 100 zaměstnanců.
Personalizované příběhy utrpení se mění v grantové výzvy, zatímco ti, kteří toto utrpení zažili, dožívají s minimálními důchody.
„Je vrcholem cynismu, že organizace typu Paměť národa stojí na bedrech tisíců dobrovolníků a dokumentaristů, kteří v terénu pracují z čistého nadšení a úcty k historii. Zatímco tito lidé tvoří skutečnou hodnotu zdarma, management v kancelářích si z jejich práce udělal výnosný byznys. Jak je možné, že organizace vykazuje osobní náklady přes 50 milionů korun, když tu nejčestnější práci dělají nadšenci „pro ideál“? Je to systém, kde dobrovolníci dodávají obsah, oběti legitimitu a management inkasuje miliony z fondů, které měly sloužit k nápravě křivd.“
Co chybí v diskusi: Transparentnost a priority
- Žádná veřejná smlouva dosud nedetailuje financování brněnského sjezdu z českých veřejných zdrojů.
- Žádné veřejné slyšení s pozůstalými po obětech o tom, zda považují takové využití prostředků za důstojné.
- Žádný strop na podíl osobních nákladů v projektech financovaných z fondů s morálním mandátem.
Závěr: Dialog ano, ale za férových podmínek
Sudetoněmecký sjezd v Brně není nelegální. Je však morálně problematický, pokud:
- může být financován z peněz veřejně spojovaných s odškodněním obětí prostřednictvím organizací jako Meeting Brno a Paměť národa,
- probíhá bez explicitního odsouzení historických křivd ze strany pořadatele,
- vytváří dojem, že smíření je lukrativní byznys se stabilními rozpočty (Meeting Brno: 45,8 % na platy, Paměť národa: 41,5 % na platy), zatímco skutečné oběti dostaly symbolické částky.
Poslední žijící oběti nacismu si zaslouží víc než být pouhým argumentem v grantových žádostech. Skutečné smíření začíná upřímným uznáním nerovnováhy mezi prožitým utrpením a jeho institucionalizovanou pamětí – kde organizace s ročními rozpočty v řádech desítek milionů korun spravují příběhy těch, kteří sami žijí z minima.
Zdrojová data: Výroční zprávy ČNFB (2023), Post Bellum/Paměť národa (2022), Meeting Brno z. s. (2023), Český svaz bojovníků za svobodu, německá a česká média o přípravě sjezdu. Všechna čísla jsou veřejně dostupná a ověřitelná.
