Článek
Dne 4. listopadu 1818 se v Glasgow odehrál jeden z nejhrůznějších a nejpřevratnějších vědeckých experimentů 19. století, který navždy propojil jméno Glasgow s tehdy novou vědou galvanismu a nesmrtelným mýtem o Frankensteinovi. Tělo popraveného vraha, Matthewa Clydesdalea, se stalo předmětem veřejného pokusu, který šokoval přihlížející a vyvolal pověsti o pokusu o vzkříšení.
Odsouzení a Cesta na Anatomický Stůl
Matthew Clydesdale, 35letý tkadlec z Lanarkshire, byl odsouzen k smrti za vraždu 80letého horníka Alexandera Lovea, kterého zabil krumpáčem v opileckém vzteku. Jelikož šlo o vraždu, rozsudek (v souladu s britským zákonem Murder Act z roku 1753) nařídil, aby bylo jeho tělo po oběšení v Glasgow Green (Jail Square) vydáno k veřejné disekci.
Po popravě, která přitáhla obrovské davy, bylo Clydesdaleovo tělo spěšně dopraveno na University of Glasgow do Anatomického divadla. Zde však nečekala jen pitva.
Galvanický Experiment Dr. Ureho
O provedení experimentu se podělili profesor anatomie James Jeffray a Dr. Andrew Ure, profesor chemie a přírodní filozofie z Anderson's Institution. Dr. Ure, horlivý zastánce galvanismu (použití elektřiny k vyvolání svalové kontrakce), byl připraven předvést silu nového vědeckého principu.
Ure připojil Clydesdaleovo tělo k mohutnému voltaickému sloupu (baterii o 270 párech desek) a postupně aplikoval elektrický proud na různé nervy.
Reakce na Stole
Dr. Ure ve své pozdější zprávě popsal scény, které v divadle vyvolaly hrůzu:
- Dýchání: Při stimulaci bráničního nervu se hrudník „okamžitě rozpohyboval, ne-li namáhavým dýcháním,“ jako by se muž nadechl.
- Končetiny: Při zapojení sedacího nervu se Clydesdaleova noha vymrštila s takovou silou, že málem srazila asistenta.
- Obličej: Nejděsivější byla stimulace obličejového nervu, která vrhla „každý sval v jeho obličeji do strašidelné akce: hněv, hrůza, zoufalství, úzkost a přízračné úsměvy spojily svůj děsivý výraz vrahově tváři.“ (Ure, 1819)
Mýtus o Vzkříšení a Vliv na Literaturu
Tyto dramatické, ačkoliv čistě reflexní, pohyby vedly k okamžitému zmatku. Dr. Ure sám zaznamenal, že „několik diváků bylo nuceno opustit místnost kvůli hrůze nebo nevolnosti a jeden pán omdlel.“ (Ure, 1819).
Populární kronikáři (jako Peter Mackenzie) později zkreslili události a tvrdili, že Clydesdale „pozitivně vstal“ a musel být prof. Jeffrayem „zabit podruhé“ probodnutím. Ačkoli Ure přiznal, že by hypoteticky bylo možné život obnovit, tento příběh je mýtus.
Tento experiment se stal jedním z nejpamátnějších příkladů raného galvanismu v Británii a je často spojován s Mary Shelleyovou. Její román Frankenstein, vydaný v témže roce (1818), byl inspirován diskusemi o možnosti oživení těla pomocí „galvanického tokenu“ (Hagopian, 2017).
Použité Zdroje
Primární Zdroj (Dobová zpráva):
- Ure, Andrew. "An Account of some Experiments made on the Body of a Criminal immediately after Execution, with Physiological and Practical Observations." Journal of Science and the Arts, Volume 6 (1819), pp. 283–294.
Sekundární Historické Analýzy:
- Bennett, Rachel. Capital Punishment and the Criminal Corpse in Scotland, 1740–1834. Palgrave Macmillan, 2018. ISBN: 978-1-137-58248-5.
- Hagopian, Kevin. Making the Monster: The Science Behind Mary Shelley's Frankenstein. Bloomsbury Sigma, 2017. ISBN: 978-1-4729-3373-7.
- Richardson, Ruth. Death, Dissection and the Destitute. The University of Chicago Press, 2000. ISBN: 978-0-226-71239-1.
