Článek
Malá přeživší, velká odvaha
Sadako se narodila 7. ledna 1943 v Hirošimě. Když 6. srpna 1945 dopadla na město atomová bomba, byly jí pouhé dva roky. Ačkoli byla tlakem odhozena z okna, přežila bez viditelných zranění. Vyrůstala jako zdravé, energické dítě, milovala běh a snila o tom, že se stane učitelkou tělocviku.
V listopadu 1954 se u ní objevily první příznaky nemoci – otoky a purpura. Diagnóza byla krutá: leukémie, tehdy známá jako „atomová nemoc“, způsobená ozářením. Sadako byla hospitalizována v únoru 1955.
Legenda o tisíci jeřábech (Senbazuru)
V nemocnici jí kamarádka vyprávěla o japonské legendě: ten, kdo složí 1000 papírových jeřábů, si splní své přání. Sadako se této myšlenky pevně chytila. Jejím přáním bylo uzdravit se.
Skládala jeřáby s neuvěřitelnou vytrvalostí – z obalů od léků, novin, etiket. I když jí docházel papír, nikdy jí nedošla naděje.
Zemřela v Hirošimské nemocnici Červeného kříže 25. října 1955 ve věku 12 let obklopená množstvím papírových jeřábů, které skládala až do posledního svého dechu ve víře, že se zázrakem uzdraví
Sadako Sasaki ve své rakvi, její tělo je téměř celé pokryto květinami.
Kolik jeřábů skutečně složila?
Existují dvě verze:
- Oficiální verze: Sadako složila 644 jeřábů, než 25. října 1955 zemřela. Zbytek doskládali její spolužáci.
- Verze rodiny: Podle jejího bratra Masahira Sasakiho Sadako složila více než 1000 jeřábů, údajně až 1300. Pokračovala ve skládání i poté, co splnila legendární cíl – jako tiché volání po životě a míru.
Tato verze ukazuje Sadako jako dívku, která se nevzdala ani tváří v tvář smrti. Její čin se stal hlubším poselstvím – ne jen přáním uzdravení, ale výzvou k míru pro celý svět.
Dětský památník míru v Hirošimě
V roce 1958 byl v Hirošimském Parku míru odhalen Dětský památník míru. Na jeho vrcholu stojí socha Sadako držící zlatého jeřába. U paty památníku je vyryt nápis:
„Toto je náš výkřik, Toto je naše modlitba, Za mír ve světě.“
Dodnes přicházejí lidé z celého světa a přinášejí papírové jeřáby – jako tichý vzkaz, že Sadako nezemřela nadarmo.
Socha Sadako Sasaki v Peace Parku, univerzitní čtvrť Seattlu ve Washingtonu
Sadako v literatuře
Příběh Sadako se stal známým díky knize „Sadako a tisíc papírových jeřábů“ (Sadako and the Thousand Paper Cranes) od Eleanor Coerr. Kniha byla přeložena do mnoha jazyků a stala se součástí školních osnov po celém světě.
Proč si Sadako připomínat?
- Symbol míru: Jeřáb se stal globálním symbolem odporu proti válce a jaderným zbraním.
- Síla naděje: Sadako ukazuje, že i v beznaději lze najít smysl a víru.
- Vzdělávací odkaz: Její příběh učí děti o důsledcích války a hodnotě života.
- Památka obětí: Připomíná všechny děti, které zemřely kvůli válce – nejen v Hirošimě.
Sadako Sasaki žije dál ve svých jeřábech – křehkých papírových křídlech, které nesou nejtěžší poselství lidstva: touhu po míru.
