Článek
Protože kritické myšlení není sprosté slovo.
V české politice máme jeden zajímavý úkaz. Jakmile se objeví nějaká aféra, politická paměť se okamžitě přizpůsobí potřebám jejího majitele. U soupeře si pamatujeme každou podrobnost, zatímco u vlastních lidí se dostavuje podivuhodná ztráta paměti. Někdy dokonce tak rozsáhlá, že by na ni nestačil ani specialista.
Andrej Babiš a hnutí ANO nám opakovaně připomínají kauzu Dozimetr, která zasáhla především pražský Dopravní podnik a výrazně poškodila pověst hnutí STAN. A právem. Podezření na korupci, ovlivňování veřejných zakázek a propojení politiky s podnikatelskými zájmy jsou vážné věci, které si zaslouží důkladné vyšetření a spravedlivé potrestání viníků. Jenže při tom hlasitém ukazování na Starosty se tak trochu zapomíná, že česká politická scéna není rozdělena na jedny, kteří mají máslo na hlavě, a druhé, kteří právě vynalezli morální čistotu.
Podívejme se například na vlastní účetnictví hnutí ANO.
Čapí hnízdo. Padesátimilionová evropská dotace, otázky kolem vlastnictví farmy a oprávněnosti čerpání podpory určené menším podnikům. Případ, který se táhne českou politikou řadu let. Jana Nagyová byla v této kauze pravomocně odsouzena, zatímco trestní řízení proti Andreji Babišovi zůstává kvůli jeho nevydání Poslaneckou sněmovnou pozastavené. Tady tedy nejde jen o politickou přestřelku, ale o konkrétní soudní rozhodnutí a zároveň o případ, jehož část zůstává nedořešena.
Střet zájmů Andreje Babiše a Agrofertu. To je zase příběh o tom, jak obtížné je oddělit politickou moc od rozsáhlých soukromých ekonomických zájmů. Evropské instituce se opakovaně zabývaly otázkou, zda Babišovo nastavení majetkových vztahů dostatečně brání tomu, aby mohl jako politik ovlivňovat prostředí, z něhož jeho podnikání těží. Ať už člověk zastává jakýkoli politický názor, otázka, zda má být politik zároveň ve významném střetu veřejných a soukromých zájmů, je zcela legitimní.
Stoka v Brně. Korupční kauza kolem ovlivňování veřejných zakázek, v níž figuroval bývalý místostarosta Jiří Švachula, někdejší člen ANO. To už je svou povahou mnohem bližší Dozimetru: veřejné zakázky, politické vazby a podezření na systém, který měl sloužit někomu jinému než občanům. Švachula byl odsouzen. Samozřejmě z toho nelze vyvozovat vinu celého hnutí ANO, ale stejně tak nelze předstírat, že se podobné případy týkají výhradně politických soupeřů.
A pak je tu otrava Bečvy. Ekologická katastrofa, při níž uhynuly tuny ryb, a následné otázky nad postupem státních orgánů a kvalitou vyšetřování. Tehdejším ministrem životního prostředí byl Richard Brabec z ANO. Neznamená to, že havárii způsobil on nebo že je za ni automaticky odpovědné ANO. Znamená to však, že i u politického hnutí, které se rádo staví do role správce pořádku, existují případy, u nichž je namístě ptát se na odpovědnost a důvěryhodnost státních institucí.
A teď to nejdůležitější.
Nechci tvrdit, že všechny tyto kauzy jsou stejné. Nejsou. Mají odlišnou povahu, různý průběh a rozdílné právní výsledky. Také neplatí, že každý člen ANO nese odpovědnost za Čapí hnízdo, stejně jako každý člen STAN nemůže za Dozimetr.
Právě v tom ale spočívá podstata celé věci.
Jestliže odmítáme kolektivní vinu u jedné strany, musíme ji odmítat i u druhé. A jestliže požadujeme vysvětlení vazeb politiků STAN na aktéry Dozimetru, musíme být stejně důslední při hodnocení vazeb politiků ANO na aktéry vlastních kauz.
Jinak se z boje proti korupci stává jen další politický nástroj. Nejde už o to, aby se očistila veřejná správa, ale aby se protivníkovi co nejdéle připomínalo jeho selhání a vlastní problémy se pokud možno odsunuly do archivu. Politika ovšem není soutěž o to, kdo dokáže hlasitěji ukázat na cizí chyby. A už vůbec by neměla fungovat jako soud, v němž se rozsudek vynáší podle stranické legitimace.
Dozimetr je vážná kauza. Čapí hnízdo je vážný případ. Stoka je vážná kauza. Střet zájmů je vážný problém a otázky kolem Bečvy si rovněž zaslouží odpovědi. Každý z těchto případů se musí posuzovat podle vlastních důkazů a skutečností.
A tak bych měl pro naše politické představitele jeden skromný návrh: než začnou druhým nastavovat zrcadlo, mohli by se do něj občas také podívat. Ne proto, že by všichni byli stejní. Ale proto, že stejná pravidla mají platit pro všechny. Andrej Babiš neustále vytahuje Dozimetr na STAN, jako by se korupční kauzy rodily výhradně u politických soupeřů. Jenže Čapí hnízdo, střet zájmů kolem Agrofertu či brněnská Stoka jsou také součástí české politické reality.
Pane Babiši, než začnete znovu ukazovat prstem na Starosty, zkuste se občas podívat i do vlastního zrcadla. Mohlo by se totiž stát, že při tom ukazování zapomenete, kolik prstů míří zpátky na vás.
To není obhajoba Starostů ani útok na všechny členy ANO. To je jen obyčejný požadavek na politickou poctivost.
A ta by snad neměla mít stranickou příslušnost.
