Článek
Evropská unie se před pár lety rozhodla zakázat plastová brčka jako součást širší iniciativy na snížení plastového odpadu. Tento krok byl mnohými vítán jako významný posun k udržitelnějšímu životnímu prostředí. Nicméně teď se (nejen mně) zdá, že zatímco záměr byl jasný a dobře míněný, řešení není v praxi tak jednoduché, jak se původně předpokládalo.
Plastová katastrofa
Plastová brčka jsou notoricky známá svou pomalou rozložitelností a přítomností ve světových oceánech, kde přispívají k ohromnému množství odpadů a zanesení mikroplasty. Jejich zákaz měl přinést snížení tohoto negativního dopadu, ale co přišlo místo nich?
Problematické alternativy
Všechny alternativní materiály jsou nějakým způsobem problématické, a to ať už pro uživatele, (a)nebo pro životní prostředí a přírodu, kterou chtěla EU původně ochránit.
Papírová brčka
Mohou obsahovat PFAS, toxické látky, které jsou nejen zdravotním rizikem, ale také narušují biologickou rozložitelnost papíru. A tak se z přírodního papíru akorát stává další hrozba pro přírodu. Více se o tomto tématu dočtete níže.
Brčka také mohou obsahovat zdraví škodlivá lepidla nevhodná pro styk s potravinami, ale toho bychom se měli vyvarovat použitím CE certifikovaných produktů pro styk s potravinami.
Bambusová brčka
Na první pohled jsou bambusová brčka dobrá alternativa – bambus je přírodní zdroj, který rychle roste. Jsou ale náchylná k rychlému chytání plísní, což může ohrozit zdraví uživatelů. O tom, jak rychle bambus chytá plíseň, jsem se sama ponaučila, když mi roztomilý bambusový talířek pro syna zplesnivěl do týdne od koupě. A to v něm žádné jídlo nezůstalo déle než 30 minut. V této souvislosti je vhodné upozornit, že k tomu, aby byla plíseň zdraví škodlivá, tak ani nemusí být okem viditelná.
Já mám s bambusem v EU také problém v souvislosti s tím, že se k nám musí dovážet velké vzdálenosti z Asie. A o tom, že také mohou obsahovat škodlivé PFAS píši níže.
Skleněná brčka
Přinášejí riziko špatného čištění, což může vést k hromadění bakterií a znamenat pak zdravotní riziko pro uživatele.
Kovová brčka
Mohou obsahovat škodlivé kovové látky a sloučeniny, které mohou být nebezpečné pro tělo. Nejméně rizikový bývá tzv. panenský nerez, ale většina nerezu je již recyklovaná, a tak opravdu hrozí kontaminace škodlivými kovy. Riziko špatného čištění stejně jako u skleněných.
PFAS jsou obrovský problém
PFAS jsou poly- a perfluoralkylové látky, známé například jako příčina škodlivosti teflonu a gore-texu. Jejich problém je, že jsou zdraví škodlivé a nejsou rozložitelné, a tak se akumulují v lidském těle i přírodě a jsou proto známé jako tzv. věčné chemikálie. Bylo zjištěno, že kontaminují podzemní vody, povrchové vody i půdu. Vyčištění znečištěných míst je technicky náročné (až nemožné) a nákladné.
K tomu, aby se rozložily, je potřeba teplota kolem tisíce stupňů Celsia. Jejich likvidace ve spalovnách je proto bezpečná, a tak mi přijde, že nejlepší, co můžeme udělat, je vyhodit takové obaly do komunálního odpadu. Tedy pouze pokud se u vás odpady spalují tak jako u nás v Praze.
PFAS a brčka: Jedna studie za všechny
Ve studii provedené na belgickém trhu byly analyzovány PFAS ve 39 značkách brček z různých materiálů, a to včetně papíru a bambusu. PFAS byly nalezeny téměř ve všech testovaných brčkách, s výjimkou těch z nerezové oceli. Studie tak ukázala, že rostlinné materiály (papír a bambus), které se často používají jako ekologičtější alternativa k plastům, nejsou vždy biologicky rozložitelné a mohou přispívat k lidské i environmentální expozici PFAS.
Věřím v důležitost toho nepřidávat další „věčné chemikálie“ do přírody. O jedovatosti a problémovosti PFAS se ví už dlouho let, ale i přesto jsou používané ve velkém. Dle tohoto článku je z 12 tisíc věčných chemikálií zakázaných jen několik.
Fakt, že byly testovány pouze brčka, neznamená, že se problematika týká pouze brček. Dle mého porozumění může spotřebitel vpodstatě očekávat PFAS ve všech voděodolných obalech, tedy kromě těch, které by například byly voděodolné díky použití například včelího vosku.
Geografické nuance zákazu v ČR
Zákaz plastových brček (a dalších jednorázových obalů) má podle mne velký smysl zejména v oblastech blízko vodních toků, jako jsou v ČR například náplavky nebo přehradní nádrže Lipno a Slapy, kde může dojít k přímému znečištění. Zde by opatření mělo být přizpůsobeno lokálním podmínkám a potřebám, což by mohlo vést k efektivnější ochraně prostředí. Opravdu stačí trochu větru, přeplněné koše a nebo chvilka nepozornosti a plastový odpad končí, kde nemá.
V mnohých stravovacích prostorech mi však přijde použití jakékoliv jednorázové varianty nevhodné a myslím, že je nejvyšší čas vrátit se ke kovovým příborům a brčkům se vyhnout ve všech jejich podobách. Ale ani já nejdu do extrému a svým dětem i tak dovolím drobnou radost ve formě nápoje s brčkem .
Důraz na snížení jednorázového používání
Hlavní problém, který tak zůstává i nadále, je jednorázovost používání jakéhokoli materiálu, ať už jde o papír, plast, nebo dřevo. Nejlepší alternativou by bylo, pokud by spotřebitelé mohli zcela omezit používání brček. Tato změna by měla přijít od nás, spotřebitelů (co si třeba začít nosit vlastní kovový příbor?), ale i skrze příkazy „shora“. Bohužel v souvislosti s brčky si EU opravdu moc nepomohla.
Chtělo by to zákaz PFAS
V současné době je důležité nepřidávat další „věčné chemikálie“ do přírody. O jedovatosti PFAS se ví 20 let. EU na tom již naštěstí pracuje, a tak se snad brzo dočkáme co nejširšího zákazu těchto tichých zabijáků.
PFAS jsou všude kolem nás
Pro úplnost bych ještě ráda uvedla, že PFAS se používají nejen ve výrobě materiálů přicházejících do kontaktu s potravinami, ale v řadě průmyslových odvětví. Mezi klíčové sektory patří letecký a obranný průmysl, automobilový průmysl, letectví, textilní průmysl, výroba oděvů a kůže, stavebnictví, domácí produkty, elektronika, hasičské vybavení, zpracování potravin a medicínské výrobky.
Závěr
Zákaz plastových brček v EU byl sice krokem směrem k ochraně životního prostředí, ale nyní je zřejmé, že nahrazení jedné škodlivé varianty jinou opravdu není správným řešením. Důležité je přehodnotit současné alternativy a zaměřit se na celkovou redukci jednorázových produktů ve prospěch dlouhodobě udržitelných řešení. A se zlepšením informovanosti uživatelů snad trochu pomůže i tento článek.
Zdroje:
Studie „Assessment of poly- and perfluoroalkyl substances (PFAS) in commercially available drinking straws using targeted and suspect screening approaches“:
Webové stránky EU k tématu PFAS:
