Článek
V posledním týdnu jsem na sociálních sítích několikrát narazila na sdílený příspěvek o tom, že když žena čeká holčičku, nosí už v tu chvíli i vajíčka pro svá budoucí vnoučata. A pod tím vždy desítky až stovky komentářů lidí, kteří to slyšeli (nebo četli) poprvé v životě a přišlo jim to fascinující a udivující a možná i jako závěr nějakého nejnovějšího výzkumu.
Chápu, člověk o takovýchto věcech nepřemýšlí na denní bázi, ale zároveň jde přece o úplný základ, který se (snad!) učí ve škole. Nebo by se aspoň měl. Nebo mám zase jen zkreslené názory a představy?
A tak jsem si řekla, že malé opáčko lidské biologie nikoho nezabije. Dala jsem proto dohromady tento článek o čtyřech biologických skutečností, které podle mě patří do obecného přehledu. A přesto je evidentně spousta lidí nezná.
1. Babička nosí vajíčka pro svá budoucí vnoučata
Když je žena těhotná a čeká holčičku, nenosí v sobě jen dceru. Už během těhotenství se totiž v těle jejího plodu vyvíjejí všechna budoucí vajíčka. A mezi nimi je i to, ze kterého jednou vznikne těhotné ženě vlastní vnouče.
Jinými slovy: je-li žena těhotná a čeká dívku, tak tato budoucí babička už během svého těhotenství doslova nosí i část svých budoucích vnoučat. Samozřejmě ne jako hotové dítě, ale jako genetický základ – (nezralé) vajíčko, které v budoucnu bude čekat na uvolnění z vaječníku a na oplodnění spermií.
Není to žádná metafora nebo ezoterika. Je to obyčejný fakt z embryologie. Dívky se rodí s konečným počtem vajíček, která jim pak vydrží celý život, respektive do menopauzy (po menopauze se vaječníky postupně svraští a dojde k přeměně na vazivovou tkáň a všechny zbylé folikuly s vajíčky zaniknou). Vznikají jim už v děloze matky, tedy ještě než se holčička narodí.
2. Pohlaví dítěte určuje muž
Je to tak. Žena nemá na pohlaví dítěte žádný vliv. Nezáleží na tom, co jí, jestli spí s hlavou na sever nebo kdy má ovulaci. Rozhodující je jediná věc: jaká spermie se k vajíčku probojuje první.
Každé vajíčko ženy má chromozom X. Ale spermie mohou mít buď chromozom X (v tom případě bude z oplodněného vajíčka dívka s chromozomy XX), nebo Y (v tom případě bude z oplodněného vajíčka chlapec, tedy bude mít chromozomy XY). Která spermie se dostane k vajíčku jako první, to rozhodne.
Takže když se narodí tři holčičky po sobě, není to tím, že by žena neuměla dělat nic jiného než holky Je to čistá náhoda – nebo genetická loterie, kterou vede muž. Pohlaví dítěte určuje spermie. A tím i muž.
No, abych byla přesná a aktuální: některé novější hypotézy naznačují, že vajíčko by mohlo mít schopnost preferovat spermie s určitým chromozomem. Například některé teorie tvrdí, že vajíčko může „odmítat“ spermie nesoucí chromozom Y, čímž by mohlo ovlivnit pravděpodobnost narození dívky. Nicméně tyto hypotézy zatím nebyly jednoznačně potvrzeny a vyžadují další výzkum.
Takže na základě současných vědeckých znalostí můžeme zatím naprosto v klidu tvrdit, že muž je ten, kdo rozhoduje o pohlaví dítěte, i když realita možná je trochu jiná.
3. Každá buňka tvého těla má stejnou DNA. Je ale jedna výjimka
Mozek, kůže, srdce, svaly – všechny buňky v těle nesou stejnou genetickou informaci. Liší se jen v tom, které části DNA „čtou“. Proto se z jedné buňky může stát neuron a z jiné třeba buňka rohovky, i když v sobě mají stejnou informaci.
Jedinou výjimkou jsou pohlavní buňky – spermie a vajíčka. Ty totiž obsahují jen polovinu genetické výbavy. A právě to je jejich hlavní účel: spojit se s druhou polovinou (spermie + vajíčko) a vytvořit novou DNA.
DNA dítěte je pak zcela unikátní – nikdy se neopakuje. Ani jednovaječná dvojčata, která mají genetickou informaci úplně shodnou, nejsou zcela totožná. V průběhu vývoje se totiž mohou aktivovat různé geny a vliv mají i rozdíly v prostředí, a to už i během těhotenství (například rozdílné prokrvení každého z plodů).
4. Menstruační krev není jen „krev“. A nemá tělo čistit
Spousta lidí (nebo spíše jen mužů?) si myslí, že žena při menstruaci krvácí obdobně jako když se člověk řízne. Ve skutečnosti je to složitější. Každý měsíc se děloha připraví na případné těhotenství – sliznice se zduří a vytvoří prostředí vhodné pro přijetí oplodněného vajíčka.
Když k oplodnění nedojde, tělo tuhle „výstelku“ odhodí. A to je právě menstruace – odcházející sliznice, tkáně, krev a hlen. A je normální, že toto vše nemá zářivě červenou barvu.
Nejde o žádné „čištění od toxinů“, jak občas tvrdí internetové mýty. Žena se nečistí jako filtr nebo houba. Tělo jen prakticky vyhazuje to, co už nepotřebuje. A za pár dní začne znovu.
A o tom, že pro vykonání malé potřeby žena nemusí vyndávat menstruační tampon, snad v roce 2025 opravdu psát nemusím (kamarádky se na to jednou zeptal přítel, tak člověk nikdy neví), viďte?
A co vy?
Mám pro vás ještě jednu „zkušební“ otázku podobného rázu: Myslíte, že jednovaječná dvojčata mohou být dívka a chlapec?
Překvapilo vás někdy něco o lidském těle, co jste si do té doby neuvědomili? Napište do komentářů, ráda si přečtu, co vás zaujalo nebo překvapilo.
A jestli pro vás tyhle čtyři fakta z lidské biologie nebyly žádnou novinkou, pak gratuluju – patříte mezi ty šťastnější, kteří základy biologie nejen slyšeli, ale dokonce si je i zapamatovali. Slibuji, že někdy příště připravím článek o méně známých biologických faktech.
Poznámka: Autorka textu má vysokoškolské vzdělání v oboru Odborná biologie
Zdroje: znalosti autorky, drobné zdroje přímo v textu, informace o skrytém výběru samiček obecně například zde:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Cryptic_female_choice
