Článek
Když se řekne hyena skvrnitá, většině lidí se vybaví takové celkem nesympatické a nehezké zvíře, prostě africký mrchožrout. No a v případě mých dětí ještě tak komická postava z animovaného filmu Lví král. Málokdo ale ví, že skutečná brutalita v životě hyen nesouvisí ani tak s lovem nebo přežíváním v savaně, ale s porodem. Biologové tento proces označují za jednu z největších evolučních záhad – a zároveň za něco, co by žádný gynekolog nevymyslel ani ve snu.
Matriarchát na steroidech
Hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) patří mezi savce s výrazně matriarchálním uspořádáním. V jejich smečce vládne samice, ne samec. Ta rozhoduje, kdo smí ke kořisti, určuje postavení ostatních a často i samce fyzicky dominuje.
Za touto výjimečnou hierarchií stojí hormony. Samice hyen mají v těle nezvykle vysoké hladiny testosteronu – hormonu, který si spojujeme spíše s agresivitou a dominancí samců. U hyen je ale všechno jinak. Právě testosteron dává samicím nejen jejich sílu a tvrdost, ale také tvaruje jejich anatomii způsobem, který je na první pohled téměř k nerozeznání od samců.
Pseudopenis: anatomická zvláštnost
Samice hyeny se rodí s tím, čemu se říká pseudopenis, což je z biologického pohledu extrémně zvětšený klitoris. Přes tuto trubici samice močí, páří se a ano – i rodí. Na první pohled vypadá pseudopenis jako skutečný penis.
Z hlediska biologie jde o fascinující ukázku toho, jak mohou hormony během vývoje embrya ovlivnit pohlavní orgány. U většiny savců se samičí pohlavní orgány vyvíjejí „odděleně“ a umožňují tak přímý porod. U hyen se ale tento proces „zvrtnul“ – a výsledkem je kanál, který je nejen nezvykle dlouhý, ale i velmi úzký (mezi 2 a 3 cm).
Porod jako biologický horor
Když přijde porod, přichází problém. Mládě hyeny je totiž poměrně velké a silně vyvinuté – a jeho cesta ven přes pseudopenis je doslova boj o život. Až 60 % mláďat z prvního vrhu dané samice umírá, většinou kvůli udušení nebo proto, že zůstane zaklíněné.
Bolestivý paradox
Samice to ale nemají o moc snazší. Proč je porod u hyen tak bolestivý? Jsou tu dva hlavní důvody.
- Mechanický: mládě se musí protlačit extrémně úzkým kanálem, který se často při porodu prvního vrhu mláďat protrhne. To znamená obrovský tlak i velké poranění tkání a s tím spjatou bolest.
- Smyslový: pseudopenis je vlastně zvětšený klitoris – orgán hustě prošpikovaný nervovými zakončeními. Natahování a trhání těchto tkání je proto mimořádně bolestivé.
Výsledkem je kombinace, která ani nemohla dopadnout hůř: porodní cesta, která je zároveň úzká a extrémně citlivá.
První porod často končí bolestivým protržením pseudopenisu, což může matku ohrozit na životě. I když přežije, zůstávají jí jizvy. Výhodou je, že její porodní cesty se rozšíří, takže takže úmrtnost mláďat z dalších vrhů klesá (pořád je ale vyšší než u většiny savců).
Evoluční paradox
Proč vůbec příroda něco takového „vymyslela“?
Jedna z hypotéz říká, že vysoké hladiny testosteronu u samic byly výhodné pro přežití a vedení smečky. Dominantní samice měla lepší přístup k potravě, a tím pádem i k reprodukci. Krutě těžký porod byl tedy vedlejším efektem hormonální výbavy, která zajišťovala sociální moc.
Samice mívá vrh přibližně jednou za dvanáct až osmnáct měsíců, a to obvykle jen se dvěma mláďaty. Vzhledem k tomu, že mláďata sají mléko déle než rok a na matce zůstávají dlouho závislá, rodí hyena za celý život jen několik málo vrhů – průměrně pět až sedm. To znamená, že každá ztráta je pro samici obrovským biologickým rizikem. Když hned první vrh skončí smrtí většiny mláďat, je to pro budoucnost samice i celé smečky citelná ztráta.
Z pohledu evoluce jde o typický kompromis – to, co je výhodné pro jedno (společenskou dominanci), může být smrtelně nevýhodné pro jiné (reprodukci). Hyeny skvrnité jsou tak ukázkovým příkladem toho, že evoluce není „dokonalý designér“, ale spíš improvizátor, který skládá řešení z toho, co je po ruce.
Hyeny pod drobnohledem vědy
Tento podivný způsob rozmnožování dlouhodobě fascinuje biology. Studia hyen přinesla lepší pochopení toho, jak působí testosteron a další hormony při vývoji pohlavních orgánů savců. Zároveň ukázala, jak zásadně může sociální uspořádání ovlivnit samotnou biologii druhu.
Závěrem
Hyena skvrnitá je takový živý paradox: matka, která vládne železnou tlapou, ale sama prožívá ohromnou bolest a hodně riskuje život pokaždé, když přivede na svět nové potomky.
Příroda občas nabízí obrazy drsnější než kterýkoli horor. Porod u hyeny skvrnité je jedním z nich. Ukazuje nám, že i když je příroda plná dokonalých řešení, zároveň je plná slepých uliček a brutálních kompromisů.
A hyeny v tom nejsou samy. Samice chobotnic po nakladení vajíček často zemřou vyčerpáním, některé druhy ryb nebo hmyzu ztrácejí život při rozmnožování úplně. U pavouků či kudlanek se stává, že samice samečka rovnou sežere – rozmnožování má v přírodě mnoho drastických podob.
Možná právě proto mě to vždycky tak fascinovalo. Biologii jsem vystudovala, a i po letech mě nepřestává překvapovat, jak krutě i nádherně dokáže příroda fungovat. Porod hyen je pro mě připomínkou, že za každým novým životem se může skrývat boj, který si těžko dokážeme představ
Zdroj: Znalosti autorky článku, https://www.africa-safaris.com/Hyena-Birth
https://www.inaturalist.org/posts/68284-reproductive-rate-of-spotted-hyena-in-the-context-of-the-carnivore-guild
