Článek
Když jsem rozbila to „lepší“ vejce
Už dlouho si kupuju vejce od paní ze vsi, která chová slepice pod třešní a chlubí se, jak jsou její vejce bez chemie. Říkala jsem si, že pro rodinu přece chci to nejlepší – žádné supermarketové nic moc. Ten den jsem chystala palačinky. Vzala jsem druhé vejce z plata a poklepala o misku. Najednou mi zůstaly ruce nad miskou trčet, jako bych zkameněla.
Najednou jsem uviděla to, co žádná máma nechce
Ze skořápky se mi do žluté hmoty vyvalilo něco zvláštního. Nejdřív jsem vůbec nechápala, až pak mi došlo, na co koukám. Uvnitř vejce byl malinký, skoro průhledný zárodek s očima. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím! Zvedla jsem vejce a vytřeštěně zavolala manžela. „Honzo, pojď sem, okamžitě!“
Partner se zachvěl ještě víc než já
Manžel přišel do kuchyně, nakoukl do misky a vytřeštil oči. „Proboha, co to je? Vždyť je to… je to malý kuře!“ Dívala jsem se, jak se Honza snaží tvářit statečně. Dokonce na chvíli vypadal, že začne zvracet. Bylo mi hrozně, hlavou mi probíhaly myšlenky – v jakých podmínkách ta vejce paní od slepic sbírá? Co když jsou ostatní vejce taky špatná?
Obyčejná snídaně se změnila na hororovou scénu
Cítila jsem potřebu být statečná, když syn vykoukl do kuchyně. Rychle jsem misku odsunula z dohledu a pod peřinou hlasu mu řekla, že dneska radši udělám ovesnou kaši. Mezitím mi z představy malého kuřátka pořád běhal mráz po zádech. Nikdy bych nevěřila, že taková „domácí kvalita“ může skrývat něco tolik šokujícího.
Rozhovor s „vaječnou paní“ nedopadl podle mých představ
Vzala jsem telefon a bez váhání zavolala chovatelce. Snažila jsem se zadržet slzy i rozčilení: „Dobrý den, paní, v jednom vajíčku byl zárodek! Co se to děje?“ Ta chvíli mlčela, pak jen suše odpověděla: „To se občas stává, slepice je ve stresu, zvlášť když je moc horko… Ale většinou si toho nikdo nevšimne.“ Zůstala jsem v šoku dál. Tak to prostě chodí, nic s tím neudělám?
Rozčarování, znechucení a silné pochyby
Nevěděla jsem, jestli se mi chce víc křičet, nebo brečet. Doma jsme byli vždycky zvyklí na vajíčka od lidí, kterým jsme věřili. Teď jsem tohle malé překvapení musela vyhodit i s celou snídaní. Jenže v hlavě mi bzučelo, jestli se mi to může stát kdykoliv znovu. Začala jsem si číst články, zjišťovala, jak moc jsou „domácí vajíčka“ vlastně bezpečná. Trhají mi na kusy všechny ty řeči o lepším zdraví a kvalitě!
Co s tím a jak teď dál?
Po tomhle zážitku už otevírám každé vejce s obavami. Už nikdy se na domácí vejce nebudu dívat stejně a nemůžu přestat přemýšlet, kolik lidí se s tím doma potichu setká. Možná jsou domácí vajíčka „chutnější“, ale rozhodně nejsou bez rizika. Někdy možná schovávají víc, než rádi připustíme. Já už radši přemýšlím, jestli příště sáhnu po vejci z obchodu – i když je prý méně „zdravé“.
Autor příběh redakčně zpracoval a anonymizoval. Jména, věk a detaily byly změněny. Smysl a jádro sdělení zůstaly zachovány.
