Článek
Omerta, prastarý zákon mlčení
Omerta, italsky omertà, se zrodila na Sicílii nejpozději v 16. století. Ostrovu tehdy vládli Španělé a Sicilané jejich úřadům nevěřili. Křivdy si proto řešili po svém a mlčení bylo i tichým odporem proti cizí vládě.
Pravidla byla prostá. S oficiální mocí se nemluví a do cizích věcí se nikdo neplete. Platilo to i pro oběti. Pobodaný člověk neměl jít za muži zákona, ale pomstít se sám. A kdo byl ve vězení za cizí zločin, měl si trest odsedět a neprozradit skutečného viníka. Sicilský spisovatel Antonio Cutrera zapsal v roce 1900 slova raněného muže k útočníkovi: „Když přežiju, zabiju tě. Když umřu, odpouštím ti.“
Po sjednocení Itálie v 60. letech 19. století si omertu přivlastnili i mafiáni. Při vstupu do organizace přísahali nad hořícím obrázkem svatého, že pokud pravidla poruší, bude jejich tělo hořet stejně. Cesta z mafie tím byla definitivně uzavřená. Kdo šel za policií, byl pro gangstery zrádce. A zrádce čekala smrt.
Mafiánovi, který omertu porušil a začal vypovídat, se v Itálii říká pentito, doslova kajícník. Pro ostatní mafiány byl spíš krysa.
„Nikdo mě nestřelil“
Že omerta platila i v americkém podsvětí, se ukázalo 14. února 1929 při masakru na svatého Valentýna. Střelci poslaní nejspíše nejslavnějším mafiánem Al Caponem tu v garáži postříleli sedm mužů.
Gangster Frank Gusenberg schytal čtrnáct kulek. Přesto ještě žil, když přijela policie. Jeden z mužů zákona se ho zeptal, kdo ho postřelil. „Nikdo… Nikdo mě nestřelil,“ odpověděl umírající Gusenberg. Za tři hodiny zemřel a jméno vraha si vzal do hrobu.
Svědek, který pásl ovce
Omerta ale nezavírala ústa jen gangsterům. Ukázal to případ ze sicilského městečka Corleone. Místní odborář Placido Rizzotto pomáhal chudým rolníkům získat neobdělávanou půdu z velkých statků. Ty ovládala mafie, které se nelíbilo, že jí Rizzotto bere půdu přímo pod rukama.
V březnu 1948 Rizzotto zmizel. Jeho únos viděl malý pasáček ovcí. Druhý den ho otec našel v horečkách a odvezl do nemocnice. Jejím ředitelem byl lékař, který zároveň stál v čele místní mafie. Chlapec, který v horečkách blouznil o vraždě, dostal injekci a zemřel. Úředně na otravu organismu, noviny ale psaly, že ho otrávila mafie. Za Rizzottovu vraždu ani za smrt hocha nikdy nikoho neodsoudili.
Valachi, slavný pentito
Joseph Valachi byl nejslavnější gangster, který porušil omertu. Do newyorské mafie vstoupil v roce 1930. Při zasvěcení před ním ležela pistole a dýka a přísahal mafii věrnost krví.
O třicet let později seděl ve vězení se svým šéfem Vitem Genovesem. Ten ho políbil a vyprávěl mu o shnilém jablku, které musí pryč z bedny. Valachi pochopil, že mu mafie nedůvěřuje a že dostal polibek smrti. Ze strachu pak ubil spoluvězně, o kterém si myslel, že ho přišel zabít. Byl to nesprávný člověk.

Mafián Joseph Valachi vypovídá o organizovaném zločinu před Senátem USA, rok 1963.
Aby přežil, rozhodl se Valachi veřejně porušit omertu. Před senátním výborem a televizními kamerami v roce 1963 prozradil, že sami členové své organizaci říkají Cosa Nostra, tedy „Naše věc“. A přidal spoustu svědectví o zločinech v New Yorku.
Mafie na jeho hlavu údajně vypsala odměnu sto tisíc dolarů. Pečlivě chráněný Valachi ale přežil. Zemřel v roce 1971 ve vězení na infarkt.
Buscetta, práskač v Itálii
V Itálii prolomil omertu palermský mafián Tommaso Buscetta. O dění v mafii mlčel, dokud ho nezasáhla válka zločineckých klanů. V září 1982 beze stopy zmizeli jeho dva synové. Pak zabili jeho bratra, zetě, švagra a čtyři synovce.
V roce 1983 zatkli Buscettu v Brazílii. Po vydání do Itálie se rozhodl zradit mafii a začal vypovídat před soudcem Giovannim Falconem. Jako první popsal, že sicilské mafii vládne společná komise šéfů, a prozradil i mnoho dalších podrobností. Z jeho výpovědí vzešel největší proces s mafií v dějinách, soud odsoudil 338 lidí.
Mafie unesla i dítě
Falcone v roce 1992 zahynul, když mafie odpálila bombu pod sicilskou dálnicí. Jeden z atentátníků, Santino Di Matteo, po zatčení začal vypovídat a popsal, kdo atentát připravil.
V listopadu 1993 si pro jeho dvanáctiletého syna přišli muži převlečení za policisty. Řekli mu, že ho vezou za tátou, a unesli ho. Chtěli, aby Santino Di Matteo přestal vypovídat. Mafie chlapce věznila 779 dní, v lednu 1996 ho zabila a tělo rozpustila v kyselině.
Chlapcův únos nařídil boss Giovanni Brusca, tentýž muž, který odpálil bombu pod dálnicí. V roce 1996 byl zatčen a brzy sám začal vypovídat. Gangster, který kvůli omertě nechal zabít dítě, ji nakonec porušil také.
Baví vás mafiánské příběhy? Potěší, pokud začnete sledovat profil Příběhy mafie, ať vám neuteče další článek. Za každý like nebo komentář děkuji.








