Článek
Libuše Havelková, rozená Drboutová, se narodila 11. května 1924 v Českých Budějovicích, kde prožila celé dětství. Měla dva starší sourozence a už v pouhých šesti letech přišla o otce. Matka tak zůstala s malým krámkem a třemi dětmi úplně sama.
O herecké dráze snila Libuše už na základní škole. Jako dospívající dívka toužila zpívat, matka jí ale připomínala, aby nepředstírala, že na to má hlas. Když však objevila poezii a Shakespeara, ráda si je předčítala nahlas. Nakonec ji napadlo zkusit přijímací zkoušky na dramatické oddělení pražské konzervatoře.
V roce 1942 se na konzervatoř skutečně přihlásila. Nacisté ale školu brzy uzavřeli a mladou Libuši poslali na nucené práce do Berlína. V německém hlavním městě nejprve vykonávala podřadné práce. Když však na Berlín začaly dopadat spojenecké bomby, pracovní skupinu přesunuli na venkov k solným dolům.
Do jejich útrob se tehdy přestěhovala i výroba součástek pro letadla. Libuše Havelková a její spolupracovnice tak musely každý den fárat stovky metrů pod zem. Byly sice chráněné před nálety, práce v podzemí ale byla mimořádně náročná. Budoucí laskavá televizní babička tak prožila válku v prostředí, které mělo k pohádce co nejdál.
Po válce se v roce 1946 na konzervatoř vrátila a o dva roky později ji úspěšně dokončila. Pokračovala studiem na DAMU, kde stála u zrodu studentského divadla DISK. Na obou školách pak sama působila jako pedagožka.
Ještě během angažmá v ostravském divadle, kde hrála v letech 1948 až 1951, se při práci pro tamní rozhlas seznámila s hudebním skladatelem Svatoplukem Havelkou. Vzali se a měli spolu dvě děti, dceru Danielu a syna Ondřeje, pozdějšího známého herce, režiséra a frontmana orchestru Melody Makers.
Manželství vydrželo dvanáct let. Poté, co Libuše Havelková získala angažmá v Divadle E. F. Buriana a později v Národním divadle, přestěhovala se s dětmi do Prahy a s manželem se rozešla. Už se nikdy znovu neprovdala.
Herečka a pedagožka
V Národním divadle působila od roku 1960 do roku 1991. Za tu dobu ztvárnila přes sedmdesát rolí, mimo jiné i Babičku podle předlohy Boženy Němcové. Souběžně s divadelní kariérou se stále intenzivněji věnovala pedagogické práci.
Na DAMU přednášela od roku 1952, nejprve externě. V roce 1959 se stala odbornou asistentkou a v roce 1975 docentkou. Zastávala také funkci proděkanky. Jevištní řeč a mluvený projev tak během téměř půl století předala stovkám budoucích herců.
„Strašně mě to zajímalo a bavilo, takže jsem to dělala hrozně ráda a s velkým zájmem. Možná někdy víc než divadlo,“ přiznala později sama herečka.
Filmově se výrazněji prosadila v roce 1956 ve snímku Robinsonka. Nezapomenutelnou roli ale ztvárnila o deset let později v oscarovém filmu Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky. Zahrála si manželku přednosty stanice po boku Josefa Somra. Ikonickou se stala scéna, ve které cpe husu jitrnicemi a zároveň radí vyděšenému elévovi Miloši Hrmovi v podání Václava Neckáře.
Objevovala se také v seriálech Byl jednou jeden dům, My všichni školou povinní nebo Nejmladší z rodu Hamrů. Právě jako učitelka Božetěchová ukázala i mnohem hlubší polohu svého herectví.
Sama přitom nezůstávala jen u laskavých mateřských a babičkovských typů. Ve sci-fi hororu Babičky dobíjejte přesně ztvárnila robotickou babičku Rózu 350 GLS, v komedii Perníkový dědek si zahrála ježibabu a v hororové povídce Guláš podivnou hostinskou, která do pokrmů přidávala lidské maso. V několika televizních pohádkách, například v Čertově švagrovi, se objevila po boku vlastního syna Ondřeje.
Babička Libuška
Přes tuto překvapivou žánrovou pestrost zůstala navždy zapsaná v paměti diváků především jako laskavá maminka a babička. Tento obraz dovršila rolí průvodkyně dětským televizním pořadem Kouzelná školka, kde vystupovala jako babička Libuška.
Byla to role, se kterou svou dlouhou hereckou kariéru symbolicky uzavřela. Poslední výraznější filmovou roli ztvárnila v komedii Jak ukrást Dagmaru z roku 2001. Naposledy se na plátně objevila v roce 2011 v rodinném filmu Petra Oukropce Modrý tygr.
Za svou uměleckou a pedagogickou práci obdržela v roce 1981 titul zasloužilá umělkyně. Za celou kariéru se objevila ve více než devadesáti filmech a televizních pořadech.
Libuše Havelková zemřela 6. dubna 2017 v Praze ve věku dvaadevadesáti let. Zanechala po sobě odkaz, který sahá daleko za hranice jedné televizní role: desítky filmových a divadelních postav, stovky vychovaných herců i obraz ženy, která svou pohádkovou laskavost na obrazovce budovala navzdory tomu, že její vlastní mládí poznamenala válka způsobem, jaký by si žádné z dětí sledujících Kouzelnou školku nedokázalo ani představit.
Zdroje:
https://budejovice.rozhlas.cz/libuse-havelkova-se-narodila-v-ceskych-budejovicich-za-valky-musela-na-nucene-8637996
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/zemrela-herecka-libuse-havelkova-cs
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/zemrela-libuse-havelkova-pohadkova-babicka-z-kouzelne-skolky-99336
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/2672/libuse-havelkova
https://www.ceskatelevize.cz/lide/libuse-havelkova/
https://www.irozhlas.cz/divadlo/zemrela-herecka-libuse-havelkova-znama-jako-babicka-z-kouzelne-skolky_1704060100_
https://www.ndm.cz/cz/osoba/7344-drboutova-havelkova-libuse.html
