Edisonovi lidé zabíjeli psy a koně elektřinou, přesto ho Tesla nakonec porazil

New York, léto 1884. Do kanceláře nejslavnějšího vynálezce světa vstupuje osmadvacetiletý přistěhovalec ze srbské rodiny z chorvatské Liky, který má v kapse pár centů, básně a doporučující dopis od Edisonova spolupracovníka z Paříže. Thomas Alva Edison si vysokého elegána s dokonalou angličtinou a hlavou plnou vizí o střídavém proudu změří a vezme ho k sobě do práce

Po několika měsících mladík odchází s pocitem, že byl podveden o slíbených padesát tisíc dolarů. Podle Teslova pozdějšího vyprávění mu šéf se smíchem vysvětlil, že nerozumí „americkému humoru“. Nikola Tesla si pak vydělává kopáním příkopů, mimo jiné pro Edisonovy kabely. Málokterá válka v dějinách techniky začala tak ironicky: budoucí vítěz hloubil díry pro kabely muže, kterého jednou porazí.

Ta válka byla nevyhnutelná, protože proti sobě stály nejen dvě technologie, ale dva neslučitelné typy géniů. Edison, samouk s minimem školní matematiky, věřil metodě pokus–omyl a své lidi hnal tisícovkami experimentů. Jeho říše stála na stejnosměrném proudu, který v roce 1882 rozsvítil část dolního Manhattanu.

Jenže stejnosměrný proud měl neřešitelnou vadu: nedal se snadno transformovat na vysoké napětí, a tak dosáhl od elektrárny sotva pár kilometrů. Elektrifikovat Ameriku by znamenalo postavit uhelnou elektrárnu skoro do každé čtvrti.

Tesla, absolvent techniky s fotografickou pamětí, který si točivé magnetické pole představil údajně při procházce budapešťským parkem a stroje ladil ve vlastní fantazii, nabízel elegantní řešení: střídavý proud se dá transformátorem vyhnat na vysoké napětí, poslat tenčím drátem přes velkou vzdálenost s menšími ztrátami a u zákazníka zase srazit na bezpečnou úroveň.

K tomu vytvořil systém s indukčním motorem, který střídavý proud uměl proměnit v pohyb. Bylo to technicky lepší řešení a Edison to musel tušit. Jenže měl ve stejnosměrném proudu uložený majetek, patenty a pověst. A tak se jeho tábor rozhodl konkurenci nezničit jen cenou a výkonem, ale i strachem.

Teslovy patenty získal v roce 1888 k využití pittsburský průmyslník George Westinghouse, vynálezce železniční brzdy a jeden z mála podnikatelů své éry s pověstí slušného člověka. Zaplatil královsky: hotovost, akcie a licenční poplatek z každé prodané koňské síly. Právě ten poplatek se stal slavným.

Když se Westinghouse v krizi devadesátých let ocitl pod tlakem bankéřů a licenční závazky vůči Teslovi hrozily firmu zatížit, přišel za vynálezcem osobně. Tesla, kterému smlouva mohla vynést miliony a učinit z něj jednoho z nejbohatších mužů planety, podle tradovaného podání vzal smlouvu a roztrhal ji se slovy, že Westinghouse v něj věřil, když nevěřil nikdo, a přátelství je víc než peníze. Gesto hodné šlechtice. A možná finanční sebevražda, jejíž účet přišel o půl století později.

Edisonův tábor mezitím rozjel něco, co bychom dnes nazvali dezinformační kampaní. Jeho zbraní se stal strach. Střídavý proud začal být veřejně líčen jako proud smrti a inženýr Harold Brown, napojený na Edisonův okruh, objížděl přednáškové sály a před zraky novinářů usmrcoval elektřinou psy, telata i koně, aby dokázal, jak je Westinghousův proud vražedný.

Vrchol kampaně byl ďábelsky vymyšlený: Brown s podporou Edisonova tábora prosazoval, aby první elektrické křeslo v dějinách poháněl generátor Westinghouse, získaný oklikou přes prostředníky, protože firma ho odmítla prodat. Edison dokonce navrhoval, aby se popravě elektřinou říkalo „westinghousování“.

V srpnu 1890 usedl do křesla v newyorské věznici Auburn vrah William Kemmler. Poprava se změnila v hrůzu: první dávka proudu odsouzeného nezabila a celá procedura se musela za přihlížení zděšených svědků opakovat. Westinghouse to okomentoval větou, že „sekerou by to svedli lépe“. Kampaň strachu ale kupodivu nezabrala tam, kde měla: zákazníky zajímala hlavně cena. A střídavý proud byl levnější.

Rozhodující bitva se odehrála v roce 1893, když se soutěžilo o osvětlení Světové výstavy v Chicagu, výkladní skříně Ameriky. General Electric, nástupce Edisonovy firmy, nabídl osvětlení za částku, kterou Westinghouse výrazně podsekl.

Večer 1. května 1893 stiskl prezident Grover Cleveland tlačítko a nad Bílým městem se rozzářily desetitisíce žárovek napájených Westinghousovým střídavým systémem, využívajícím mimo jiné Teslovy patenty. Miliony návštěvníků viděly na vlastní oči budoucnost a ta budoucnost byla střídavá.

O dva roky později přišla i symbolická pečeť: pod Niagarskými vodopády se roztočily obří turbíny elektrárny stavěné na střídavém systému. O rok později proud z Niagary dorazil až do Buffala. Přesně to si prý malý Nikola vysnil jako kluk nad obrázkem vodopádů v učebnici.

Pointa války proudů se přitom netýkala Tesly, ale samotného Edisona. Jeho vlastní finančníci v čele s bankéřem J. P. Morganem pochopili, kam vítr vane, a v roce 1892 sloučili Edisonův podnik s konkurencí do General Electric. Ze jména nové firmy Edisonovo jméno zmizelo a vynálezce ztratil nad svým elektrickým impériem kontrolu.

A tady se příběh láme v hořký konec. Edison prohrál bitvu, ale ne život: zemřel v roce 1931 jako národní ikona, bohatý a oplakávaný, a na jeho počest se na řadě míst symbolicky ztlumila světla, která svítila díky proudu jeho rivala. Tesla vyhrál válku, ale prohrál všechno ostatní.

Peníze utápěl ve stále fantastičtějších projektech, věž pro bezdrátový přenos energie mu rozebrali věřitelé, a poslední desetiletí prožil osaměle v newyorských hotelech, odkud ho opakovaně vykazovali pro dluhy.

Nejbližšími bytostmi mu byli holubi, které krmil v parku a nosil si je do pokoje. Zemřel v lednu 1943, sám, v pokoji 3327 hotelu New Yorker, a vládní agenti si druhý den odnesli jeho papíry.

Zdroje:

https://www.kpbs.org/news/arts-culture/2016/10/17/american-experience-tesla

https://www.pbs.org/tesla/ll/ll_warcur.html

https://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/features/tesla-contract/

https://fi.edu/en/science-and-education/collection/case-files/nikola-tesla

https://www.smithsonianmag.com/history/edison-vs-westinghouse-a-shocking-rivalry-102146036/

https://time.com/5698700/current-war-real-history/

https://www.energy.gov/articles/war-currents-ac-vs-dc-power

https://ethw.org/Milestones:Pearl_Street_Station,_1882

https://www.si.edu/object/model-edisons-pearl-street-power-station:nmah_712587