Článek
Už jste slyšeli o ručně dělané krajce metodou frivolitkování?
Pokud ne, obecné informace shrnuji v tomto článku: Frivolitková krajka. Stačí vám jen člunek, nit a trpělivost.
A jestli byste se chtěli dozvědět o této technice ručně dělaných krajek více, mám pro vás nějaké tipy, jak jsem se frivolitkovat naučila já.
Rovnou ale předesílám, že nejsem žádný odborník a umím jen základní postupy, do náročnějších věcí jsem se zatím nepouštěla. Na frivolitkování jsem narazila na sociálních sítích, kde mi učarovala slečna, která neuvěřitelně rychle něco provlékala skrz nit a v ruce držela krajku.
Zaujalo mě to natolik, že jsem okamžitě musela vědět víc, a tak jsem pátrala. Prošla jsem různé blogy, knihy a nakonec i Youtube, který mi s pochopením asi pomohl nejvíce, protože pohyby tam přímo vidíte. V knížkách a blozích bývají postupy nafocené a když už o tom mám trochu povědomí, jsou to dobré materiály, ale ze začátku jsem vůbec nechápala, co se po mně chce.
Já umím používat jen člunek a jeho sehnání nebylo nijak obtížné, i když ne v každé galanterii ho najdete. Nicméně v dnešní době není problém si ho objednat, mě se nejvíce osvědčil obyčejný plastový typ, kovové nebo třeba s háčkem mi připadaly hodně těžké a při práci s nimi jsem byla více nucená si hlídat každý pohyb, což mi jako začátečníkovi nevyhovovalo.
Ukázka člunků
Krom člunku (nebo jehly) budete samozřejmě potřebovat i vhodnou nit. Doporučuji například Perlovku, kterou seženete opravdu v každé galanterii, nebo nějakou podobně silnou přízi nebo bavlnku. Klasická nit, například na šití, se dá samozřejmě použít také, ale výsledná krajka by byla hodně drobná a pro začátečníka by mohla být nevhodná. Je potřeba na uzlíky vidět.
Když máte vše přichystané, obrňte se trpělivostí a začněte. Krajka je tvořena pouze uzlíky. V jedné ruce držíte krajku a přízi, druhou provlékáte člunek tam a zpět a tím tvoříte pohyblivé uzlíky, které pak utáhnete buď do kruhu, nebo do přímé linie. A to je celé.
Já použila konkrétně nejdřív knihu Frivolitková krajka od autorky Jarmily Krškové a později pak různá videa z Youtube, jako je například toto video, kde autorka ukazuje na tlusté přízi, jak vypadají základní uzlíky.
V češtině jsem o mnoho víc materiálů, než je zmiňovaná kniha, nenašla, ale v angličtině je materiálů a vzorů (i zdarma) spousty. Navíc se většinou krajka tvoří podle schématu, ke kterému cizí jazyk nepotřebujete. Dejte do vyhledavače „tatting“ nebo „frivolite“ a zjistíte, co všechno je možné udělat. Po zvládnutí základní techniky je třeba možné přidávat korálky a dělat efektní šperky.
Ukázka schématu
Doufám, že vás stejně jako mě, bude umění ručně dělané krajky bavit a držím vám palce, abyste si dokázali vázání krajky osvojit. A jestli krajku už umíte (nebo si na ni zatím netroufáte), můžete se zkusit naučit plést, což je aktuálně světově velmi populární koníček, díky kterému si časem budete moct obohatit svůj šatník.
