Článek
Víte co? Vážně si myslím, že v životě ženy (ale i mužů) není nic tak přelomového, jako je narození dítěte. Respektuji rozhodnutí žen nemít děti (a samozřejmě vím, že ne vždycky je to jen na rozhodnutí ženy, ale roli hrají zdravotní komplikace), ale stát se matkou je nepředatelná zkušenost. Nic vás nemůže připravit na realitu, kdy držíte v ruce uzlíček nového lidského života, který je na vás zcela závislý a vy byste mu snesli modré z nebe, jen kdyby vám bylo schopné vysvětlit, co by to přesně mělo obnášet.
Jsem pyšná na svého syna, a i když si (velmi) často stěžuji, jsem vděčná, že mám tak úžasné dítě a svým způsobem mám dojem, že mít dítě (děti) je smyslem života. Souzním s frází: Jsem matka a kdo je víc.
Akorát v tom pozitivním slova smyslu.
Nesmí se to zneužívat.
Když občas vidím, jak se tímto heslem řídí matky jejichž ratolesti jsou úplně nezvladatelné, otravují nejen bezdětné spoluobčany (kteří si pak rádi stěžují), ale i ostatní matky nebo jejich děti, které se kolikrát ani neumí bránit, je mi smutno. Předpoklad, že když matka vejde do kavárny, kde je plno a někdo se přeci zvedne, aby jí uvolnil stůl, je ve své podstatě šílená. Domnívat se, že všichni přimhouří oko a spousty toho dítěti odpustí, protože je přeci tak roztomilé, je absurdní a je to kolikrát jen výmluva, aby si v klidu mohla vyřídit telefonát.
Jenže tahle mince má dvě strany. Předpokládat, že všechny matky se chovají v podobných situacích stejně, je přeci naprosto nesmyslná. Není nic příjemného přijít do podniku, kde se na vás upřou oči všech hostů a otráveně se od vás odvrátí, že je po klidu. Jak můžete vědět, co se bude dít dál? Vy jste se nikdy nesetkali s problémovým dospělým, tak proč hned soudíte dětí a jejich matky?
Spousty dětí je odmalinka vedena k tomu, aby způsobně seděly u stolku s matkou a pily babyccino. Takže odsoudit pohledem matku, která vejde do kavárny s dítětem a hned předpokládat nejhorší, je v celku nefér a ničemu tím nikdo nepomáhá. Navíc je potřeba těm dětem ukázat, jak se mají chovat v různých prostředí, protože žádný učený z nebe nespadl.
Být matkou je těžké v mnoha směrech. Je to psychická i fyzická zátěž a jeden by si říkal, že by společnost, která volá po vyšší porodnosti a tvrdí, že děti jsou nade vše, měla být k matkám a jejich dětem vstřícnější a místo předsudků nabídnout pomoc. Ovšem matky by si měly uvědomit, že to není něco vymahatelného. Když se budou chovat, s prominutím, jako krávy, nemůžou čekat, že si z nich někdo sedne na zadek.
