Článek
Okresní soud v Českých Budějovicích se zabývá případem, který se vrací do období pandemie covidu-19 a tehdejších státních programů na podporu podnikatelů. Podle vydaného trestního příkazu soud nepravomocně uznal Ladislava Vrábela vinným z trestného činu podvodu. Jádro kauzy spočívá v tom, že měl prostřednictvím firem spojených s provozem pizzerie získat veřejné prostředky, na něž podle závěrů soudu nesplňoval zákonné podmínky.
Dotace na nájem: sporné platby a údajné uvedení státu v omyl
Jedna větev případu se týká dotací určených na úhradu nájemného. Soud v trestním příkazu popsal situaci tak, že Vrábel měl o podporu žádat, přestože nájem za danou provozovnu ve skutečnosti nehradil. V žádostech měl dokládat platby, které však podle závěrů soudu nesouvisely s nájmem pizzerie, ale s jinými pronajatými prostory. Právě tento nesoulad soud vyhodnotil jako klíčový – stát měl být uveden v omyl ohledně toho, zda byly splněny podmínky pro vyplacení podpory.
Příspěvky na zaměstnance: dluhy vůči státu a neodvody
Druhá část kauzy míří na dotace, které měly pokrýt mzdy či náklady na zaměstnance. Podle soudního rozhodnutí měl Vrábel čerpat příspěvky i v době, kdy za zaměstnance neodváděl zákonné zdravotní a sociální pojištění. Současně měl v žádostech uvádět, že dotčené firmy nemají vůči státu žádné dluhy – což soud označil za nepravdivé tvrzení. Škoda měla podle soudu dosahovat stovek tisíc korun.
Osud firem: zrušení společnosti i insolvence
Do případu vstupuje také vývoj kolem samotných společností, přes něž se měly dotace čerpat. Jedna z firem měla být následně zrušena kvůli neexistujícímu sídlu, druhá skončila v insolvenci a čelila dalším závazkům. I to podle popisu kauzy dokresluje širší ekonomické pozadí, které soud při hodnocení případu zohledňoval.
Obrana: „už je nevlastním“, soud řešil faktické řízení
V průběhu řízení měl Vrábel argumentovat mimo jiné tím, že firmy už nevlastní a že je převedl na jinou osobu ze zahraničí. Podle dostupných informací však soud posuzoval nejen formální vlastnictví, ale i to, kdo společnosti reálně řídil a kdo měl faktický vliv na podání žádostí, prokazování splnění podmínek a nakládání s prostředky.
Proč je klíčové slovo „nepravomocně“
Trestní příkaz představuje specifický typ rozhodnutí, které může soud vydat bez hlavního líčení. V této fázi ale nejde o konečný verdikt. V dané věci navíc státní zástupkyně podala odpor, což má zásadní dopad: trestní příkaz se tím ruší a případ bude projednán v hlavním líčení. Právě tam se budou důkazy probírat standardním způsobem, s možností výslechů, doplnění dokazování a plnohodnotné argumentace obou stran.
Jaký trest připadá v úvahu
V souvislosti s kvalifikací skutku soud zmiňuje trestný čin podvodu. V obecné rovině tak u podobných případů přichází v úvahu i trest odnětí svobody – v popisu kauzy se uvádí hranice až pět let, případně jiné druhy trestů podle toho, jak soud vyhodnotí závažnost, výši škody, okolnosti a osobní poměry obžalovaného.
Co bude dál
Kauza tedy nekončí vydáním trestního příkazu. O vině či nevině rozhodne až další průběh řízení a především pravomocný rozsudek. Do té doby platí presumpce neviny a klíčové bude, jak soud v hlavním líčení vyhodnotí dokumentaci k žádostem, skutečné platby nájemného, splnění podmínek programů a otázku, kdo firmy fakticky řídil a nesl odpovědnost za podání tvrzení vůči státu.
