Článek
Náhodná kontrola stavební firmy
Protikorupční Linka v rámci monitoringu transparentnosti podnikatelského prostředí náhodně vybrala stavební společnost STAVGROUP, IČO 27914861, k prověření plnění zákonných povinností. Kontrola se zaměřila na údaje dostupné v obchodním rejstříku, sbírce listin a veřejných registrech.
Máte zkušenost se společností STAVGROUP nebo informace o porušování pravidel? Nahlaste to zde: https://protikorupcnilinka.cz/nahlaseni
Výsledek prověření je zarážející: ve sbírce listin nejsou dohledatelné účetní závěrky od roku 2007, tedy od vzniku společnosti. Přitom každá obchodní korporace má podle zákona o účetnictví povinnost každoročně zveřejňovat účetní závěrku.
Jak stát kontroluje stavební firmy
Stavební společnosti podléhají několika úrovním kontroly:
- Obchodní rejstřík a sbírka listin – Rejstříkové soudy dohlížejí na to, aby společnosti ukládaly povinné dokumenty, zejména účetní závěrky. Pokud tak nečiní, mohou jim uložit pokutu nebo zahájit řízení o zrušení společnosti.
- Finanční úřady – Kontrolují plnění daňových povinností, správnost přiznání k DPH, dani z příjmů a dalších odvodů. V případě podezření mohou zahájit daňovou kontrolu.
- Živnostenské úřady – Sledují, zda podnikání probíhá v rozsahu uděleného oprávnění.
- Další orgány – V případě podezření na závažné porušení předpisů může být věc postoupena orgánům činným v trestním řízení.
Stavebnictví jako rizikový sektor
Stavebnictví je obecně považováno za sektor se zvýšeným dohledem, a to zejména kvůli vysokým finančním objemům, subdodavatelským řetězcům a častým hotovostním tokům. Právě proto je transparentnost účetnictví klíčová.
Pokud firma dlouhodobě nezveřejňuje účetní závěrky, ztěžuje tím veřejnou kontrolu svého hospodaření. Absence účetních dokumentů po dobu téměř dvou desetiletí je v prostředí stavebních firem mimořádná a vyvolává otázky, zda jsou zákonné povinnosti plněny řádně.
Dlouhodobé neplnění zákonné povinnosti
Podle dostupných údajů patří STAVGROUP mezi stavební společnosti, které jsou sice zapsány v obchodním rejstříku, ale dlouhodobě neplní povinnost zveřejňovat účetní závěrky. Takový stav může vést k:
- pokutám ze strany rejstříkového soudu,
- zahájení řízení o zrušení společnosti,
- zvýšenému zájmu finančního úřadu.
Potřeba důslednější kontroly
Transparentní podnikatelské prostředí je základem fungující ekonomiky. Pokud stát nevyužívá dostupné kontrolní nástroje důsledně, vzniká prostor pro netransparentní podnikání.
Protikorupční Linka proto upozorňuje, že systematická kontrola zveřejňování účetních závěrek by měla být standardem, nikoli výjimkou – zejména u firem působících ve stavebnictví, kde objem veřejných i soukromých zakázek dosahuje miliard korun ročně.
Pokud chcete ještě tvrdší investigativní verzi (více novinářský tón), nebo naopak právně velmi precizní text vhodný pro oficiální podnět úřadům, mohu připravit další variantu.
STAVGROUP - důkaz o porušování účetních předpisů
Nezveřejňování účetních závěrek musí být trestným činem
Dlouhodobé nezveřejňování účetních závěrek a neposkytování účetnictví státním orgánům není jen administrativní pochybení. Jde o zásadní problém transparentnosti podnikání, který může mít vážné ekonomické dopady na stát i občany.
Podle platné legislativy mají obchodní korporace povinnost vést účetnictví a ukládat účetní závěrky do sbírky listin. Praxe však ukazuje, že sankce jsou často nedostatečné a vymáhání povinností není důsledné. Některé firmy tak zůstávají v obchodním rejstříku roky bez zveřejněných hospodářských výsledků.
Administrativní přestupek, nebo závažné ohrožení ekonomiky?
Nevedení účetnictví, jeho zatajování nebo neposkytnutí při kontrole může znemožnit efektivní dohled nad daňovými povinnostmi. Pokud stát nemá k dispozici účetní data, nemůže efektivně vyhodnotit daňová rizika, kontrolovat tok veřejných prostředků ani bránit případným podvodům.
V prostředí, kde se ročně protočí miliardy korun – například ve stavebnictví nebo ve veřejných zakázkách – může netransparentnost znamenat ztráty v řádu desítek až stovek miliard korun. Tyto prostředky pak chybí ve zdravotnictví, školství nebo infrastruktuře.
Je čas na legislativní změnu
Je proto na místě otevřít debatu o zpřísnění právní úpravy. Pokud firma:
- dlouhodobě nezveřejňuje účetní závěrky,
- nevede účetnictví v souladu se zákonem,
- nebo odmítá účetnictví předložit kontrolním orgánům,
mělo by být takové jednání posuzováno nejen jako správní delikt, ale v závažných a opakovaných případech i jako trestný čin s odpovídající sazbou podle trestního zákoníku.
Silnější právní odpovědnost statutárních orgánů by mohla významně zvýšit disciplinovanost firem a omezit prostor pro netransparentní hospodaření.
Ochrana občanů a veřejných financí
Transparentní účetnictví není formalita – je to základní ochranný mechanismus ekonomiky. Pokud stát nedokáže účinně vynucovat zákonné povinnosti, důsledky nesou občané v podobě nižších příjmů veřejných rozpočtů a vyššího daňového zatížení poctivých podnikatelů.
Zpřísnění sankcí za systematické porušování účetních povinností by tak nebylo represí, ale ochranou veřejného zájmu a férového podnikatelského prostředí.
Zdroj:
