Článek
Co ale, vážení, nevíte, je to, co se dělo na pozadí. Příprava tohoto speciálu totiž nepřipomínala běžnou rešerši, ale spíše nízkorozpočtový špionážní thriller, který režíroval někdo s velmi specifickým smyslem pro humor.
Všechno to začalo zhruba dva týdny před startem. Kolem třetí ráno zazvonil telefon. Na lince byl zastřený hlas s těžkým přízvukem, který se vydával za přidělence Čínského ministerstva státní bezpečnosti. Důrazně mi doporučoval, abychom okamžitě stáhli chystaný článek o sněžném muži Yerenovi, jinak poneseme mezinárodní následky. Problém byl, že ten „čínský“ přízvuk zněl podezřele jako naštvaný dramaturg, který si zrovna dává kafe z automatu. Doteď mám silné podezření, že to byla ČT a že na nás něco šijou. Ale nedali jsme se.
Když vám CIA připomínkuje texty
Myslíte si, že když pátráte po mýtických monstrech, půjdou po vás ilumináti s cílem vás umlčet? Realita je mnohem trapnější. O pár dní později jsme dostali anonymní e-mail přes šifrovaný server. Byli jsme přesvědčeni, že nám někdo posílá tajné informace o Chupacabře. Ne. Byla to (pravděpodobně) americká NSA, která se nám nabourala do cloudu jen proto, aby nás upozornila, že v draftu o Portoriku máme překlep ve slově „exsanguinace“.
A nebyli sami. Britská MI6 nám – opět zcela neoficiálně – nechala vzkaz na záznamníku, že v epizodě o Lochnessce podceňujeme míru zákalu skotské vody a ať si to koukáme přepočítat, než s tím půjdeme ven. Když se nám pak přes fax ozvala neidentifikovatelná mongolská frakce s tím, že Olgoj Chorchoj nemá rád, když se mu říká „přerostlá žížala“, bylo nám jasné, že Monster Month mají v merku vládní agentury na všech kontinentech. Zvláštní je, že jediné téma, které nikoho nezajímalo, byli obří hlavonožci a megalodon. Zřejmě mají oceánské tajné služby zrovna dovolenou.
Lokální apokalypsa v obýváku a na chodbě
Zatímco jsme odráželi globální kybernetické útoky a bránili naše složky o Wendigovi před hackery, zhroutila se nám domácí fronta. Těžko se můžete soustředit na psaní scénáře o krvežíznivých bestiích, když vám jedna kočka v obýváku zalehne druhou, hierarchicky důležitější kočku, což okamžitě vyvolá lokální občanskou válku doprovázenou řevem, před kterým by zbledl i samotný Yeren.
A pak přišla vzpoura na chodbě.
Představte si, že právě editujete nejděsivější část případu a najednou vám někdo buší na dveře. Komando? Zásahovka kvůli úniku informací? Kdepak. Byla to delegace důchodců z našeho vchodu. Rozhodli se uspořádat ozbrojené povstání (vycházkovými holemi), protože termostat ukazoval „pouhých“ 25 stupňů Celsia a oni údajně umírají podchlazením. Být sežrán Chupacabrou v pralese je jedna věc, ale čelit paní Pondělíčkové, která se dožaduje tropických teplot v suterénu, je zážitek, na který vás žádná příručka pro přežití nepřipraví.
Hořké finále
Nakonec jsme všechno zvládli. Kočky jsme od sebe odtrhli, důchodce jsme uchlácholili, přepsali překlepy pro CIA a celý Monster Month jsme úspěšně nahráli na HeroHero.
Když to bylo všechno venku, cítil jsem obrovskou úlevu. Tajné služby daly pokoj. Nastal klid. Řekl jsem si, že to půjdu rozjezdit. Sejdu do sklepa… a moje kolo bylo pryč. Zmizelo!
Ondřej
Dovětek: Milí vyšetřovatelé, s výjimkou ukradeného kola, proběhlého Monster Monthu a mojí lásky k záhadám je celý tento článek samozřejmě naprostá fikce a humoristická vložka, která má za cíl vás po tom měsíci plném temnoty trochu pobavit. Žádná tajná služba mi nevolala a ČT na mě nic nešije (škoda). Celé je to vymyšlené.
V Protokolu 404 nehltáme staré učebnice a nebojíme se podívat na drsnou realitu lidské historie. Sledujeme stopy z naší zapomenuté minulosti až po nejmodernější boj o přežití. Volně dostupné spisy naleznete na Spotify. Ty nejdrsnější materiály pak v archivech exkluzivně na HeroHero.
