Článek
Index investiční gramotnosti
Index investiční gramotnosti sleduje úroveň vědomostí české a slovenské populace v klíčových investičních oblastech, jakými jsou např. inflace a její vliv, princip složeného úročení, vztah mezi výnosem a rizikem, princip diverzifikace, základy finanční matematiky či vliv měnových kurzů.
Nejnovější průzkum, realizovaný na reprezentativním vzorku 1021 obyvatel v prosinci 2024, ukázal, že investiční gramotnost v Česku poklesla a to až na úroveň roku 2022. Zhoršení se týká téměř všech regionů a demografických skupin. Vyplývá to z posledního Indexu investiční gramotnosti, který sestavila investiční platforma Portu a to na základě výzkumu, vytvořeného ve spolupráci s agenturou IPSOS.
Kdo se zhoršil?
Pokles investičních znalostí byl zaznamenán jak u mužů, tak u žen. Muži si ale stále vedou lépe oproti ženám, u kterých se znalosti propadly dokonce pod úroveň z roku 2022. Pokles investiční gramotnosti byl evidován napříč všemi věkovými kategoriemi. Nejlépe si vedou lidé ve věku 45–53 let, naopak nejmladší kategorie 18–26 let dosáhla nejnižšího skóre.
Nepřekvapí, že z regionálního pohledu si nejlépe vede Praha, kde dokonce došlo k mírnému zlepšení indexu. Na opačném pólu se nachází Královéhradecký kraj, následovaný Ústeckým a Olomouckým krajem. Tyto regionální rozdíly jsou do značné míry podmíněny socioekonomickým složením obyvatelstva. Nejvyšší investiční gramotnost mají lidé s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé měst s více než 100 tisíci obyvateli, přičemž obě tyto skupiny zaznamenaly meziroční nárůst svých znalostí. Lidé s nižším vzděláním a z menších měst si naopak pohoršili, což signalizuje rozevírání nůžek u těchto dvou skupin. Investiční gramotnost také koreluje s příjmem: čím vyšší příjem, tím lepší výsledek v testování.
Proč index poklesl?
Za negativním výsledkem indexu lze hledat v zásadě dvě hlavní příčiny. Investování se v poslední době stalo díky kombinaci relativně příznivého ekonomického vývoje a reklamních kampaní poměrně populárním. Investovat proto začaly i méně vzdělané části společnosti a tím pádem není pokles indexu překvapivý.
Druhou příčinou je samotný ekonomický růst a s ním spojený růst zejména akciových trhů, jehož jsme v posledních letech svědky. Zmíněné testování totiž ukázalo, že největší problém dělá Čechům porozumění nemožnosti předpovídání budoucích výnosů na základě historické výkonnosti. V období rostoucích trhů totiž spoléhají na to, že růst bude pokračovat i nadále a zapomínají na základní investiční pravidlo, že zisky minulé nejsou zárukou zisků budoucích. S malou nadsázkou tak lze konstatovat, že pro investiční gramotnost je přínosnější krize a s ní spojený propad hodnoty cenných papírů, protože ten vede investory k větší opatrnosti a hlubší analýze toho, kam investují své finanční prostředky.
Vzdělání je víc než sebevědomí
Citovaný výzkum přinesl ještě jedno zajímavé zjištění. Meziročně kleslo sebevědomí Čechů v oblasti investic, když se za znalého investora považuje pouze 26,9 % oproti loňským 33,7 %. Avšak jak už to často tak bývá, vysoké sebevědomí neodpovídá reálným znalostem. Jedinci, kteří sami sebe označují za „velmi znalé“, nezřídka zaostávají za těmi, kteří se označují jako „relativně“ či „spíše“ znalí. Naopak, tři čtvrtiny Čechů se považují za investičně „nepříliš“ znalé nebo „zcela“ neznalé.
I tato skutečnost ukazuje, že je nutno nadále posilovat vzdělání v oblasti investiční a finanční gramotnosti. Je nezbytné neustále připomínat vztah mezi výnosem a rizikem, základní investiční zásady či přednosti dlouhodobého plánování a investování na dlouhý časový horizont.
Zdroj: www.rozumiminvesticim.cz
