Článek
Nový předmět?
Pro výuku ekonomické a finanční gramotnosti jako samostatného předmětu hovoří hned několik argumentů. Zejména by byl případný nový předmět s tímto obsahem postaven na roveň tradičním předmětům, tak jak je všichni známe z dob školní docházky. Tím by byl zdůrazněn jeho význam a byl by do jisté míry garantován příděl vyučovacích hodin. Bylo by též jasné, kdo z učitelů odpovídá za naplňování vzdělávacích cílů tohoto předmětu na škole a též by se učitelé mohli v rámci své přípravy na tuto oblast více specializovat.
Nespornou výhodou by byla i skutečnost, že samostatný předmět by umožňoval hlubší a ucelenější výuku této problematiky. Žáci a studenti by mohli systematicky procházet jednotlivé tematické okruhy, jako je správa osobních financí, investice, pojištění, daňová politika nebo dokonce základy podnikání.
Nevýhodou samostatného předmětu by kromě hrozby ztráty některých souvislostí byla zejména skutečnost, že není možné žákům a studentům neustále přidávat nové a nové vyučovací hodiny a přitom zachovávat zavedené předměty v dosavadním časovém rozsahu. Vyjádřeno stručně, jakýkoliv nový předmět znamená snížení hodinových dotací některého z tradičních předmětů. A tomu se budou jejich vyučující logicky bránit.
Integrace do stávajících předmětů?
Přes výše uvedené skutečnosti existuje na druhé straně silná podpora integrace ekonomické a finanční gramotnosti do již stávajících předmětů, jako jsou občanská výchova, resp. společenské vědy nebo matematika. Tento model má taktéž několik výhod.
Za prvé, ekonomické a finanční koncepty často přirozeně zapadají do různých oblastí učení. Například v matematice lze výpočty úroků, splátek nebo daní snadno začlenit do hodin zlomků, procent nebo lineárních rovnic. V občanských a společensko-vědních předmětech může být věnována pozornost sociálním aspektům ekonomiky, jako je daňový systém nebo role státu v ekonomice.
Za druhé, tento přístup by vyžadoval menší organizační změny a mohl by být snáze implementovatelný ve stávajícím vzdělávacím systému. Navíc by integrace mohla podpořit propojení mezi předměty a ukázat studentům, že ekonomika a finance nejsou izolovanými tématy, ale mají přímý dopad na jejich životy ve všech aspektech.
Jistou hrozbu pro tento model ukazují zkušenosti z výuky mediální gramotnosti. Ta je také na řadě škol učena průřezově, tedy napříč některými předměty. V praxi pak dochází k situaci, kdy se učitelé spoléhají jeden na druhého a v konečném výsledku ji neučí nikdo, popř. není vyučována v ucelené a promyšlené formě.
Jaké jsou výzvy?
Bez ohledu na to, zda bude ekonomická a finanční gramotnost vyučována jako samostatný předmět nebo integrovaná do jiných oblastí, zůstanou určité výzvy. Jednou z nich je kvalita samotné výuky. Klíčovou roli zde budou hrát učitelé. Je nezbytné, aby byli dobře připraveni a měli dostatečné odborné znalosti, aby mohli danou problematiku efektivně předávat. S tím souvisí, že pedagogové potřebují podporu v podobě kvalitních metodik a výukových materiálů.
Další výzvou je motivace studentů. Aby měla výuka smysl, musí být obsah příbuzný jejich reálným životním zkušenostem. Příliš teoretický přístup by mohl odradit od zapojení, zatímco praktické a interaktivní metody mohou studenty oslovit a podnítit jejich zájem.
Rozhodnutí, zda vyučovat ekonomickou a finanční gramotnost jako samostatný předmět nebo ji integrovat do stávajících předmětů, není jednoduché. Každý z těchto modelů má své silné i slabé stránky. Klíčové však je, aby se mladí lidé naučili zacházet s penězi, rozuměli fungování ekonomiky a byli schopni kvalifikovaně rozhodovat o svých financích. Bez ohledu na zvolený přístup je nutné zajistit, aby tato důležitá oblast vzdělání nezůstala opomenuta.
