Článek
Jako občan Děčína už nějakou dobu sleduji, jak se město snaží vyrovnat s dopravou v samotném centru. Když se chystaly změny v horní části Myslbekovy ulice u polikliniky, plán zněl jasně – zklidnit provoz a dát větší prostor pěším. Jenže když tudy člověk prochází dnes, těžko se ubrání pocitu, že se stala přesně opačná věc.
Chodci včetně dětí a seniorů jsou nuceni obcházet zaparkovaná vozidla a dodávky přímo v prostoru frekventované ulice.
Přitom jde o místo, kde je pěších opravdu hodně. Myslbekova ulice totiž funguje jako důležitá spojka mezi Masarykovým náměstím a autobusovými zastávkami na Průtahu. Denně tudy procházejí zástupy lidí na MHD, k lékařům do polikliniky nebo prostě do obchodu.
Když radnice úpravy zaváděla, argumentovala tím, že lidé dřív ani nevnímali, že jdou po cestě a ne po chodníku. Dneska to dopadlo tak trochu naruby. Z plánované klidné ulice s historickým nádechem se stala jedna velká odstavná plocha, kde auta tak nějak přirozeně přebrala hlavní roli.
Chodník bez obrubníku láká k parkování
Jádro problému je v samotném řešení ulice. Mimo pár vyhrazených míst tu sice žádná oficiální parkoviště na chodníku nejsou, jenže řidiči tu stojí běžně. A vlastně se jim ani nelze moc divit, protože hranice mezi cestou a chodníkem splynula.
Cesta i prostor pro pěší jsou v jedné rovině a liší se jen barvou dlažby. Když chybí klasický zvýšený obrubník, svádí to k zaparkování úplně samo. Dřív chodci nevnímali vozovku, dneska řidiči nevnímají chodník a lidé mezi auty prostě kličkují dál. Není to nový problém – upozorňoval na to už podnět z participativního rozpočtu v roce 2024, kde úřad jen konstatoval, že parkování mimo vyznačená místa řeší městská policie.
Chodkyně prochází po vozovce kolem zaparkované dodávky u VZP, protože souvislý chodník chybí.
Dlažba, která plete i poctivé řidiče
Když se ulicí projdete ve chvíli, kdy je zrovna prázdno, všimnete si dalšího detailu. Dlažba je sice barevně rozdělená, ale poskládaná tak nešťastně, že to vizuálně trochu plete.
Tmavší a světlejší pruhy podél domů mohou na první pohled připomínat vyznačené parkovací zálivy. Chybí tu jakýkoliv jasný prvek, který by bez přemýšlení řekl: „Tady už je to jen pro pěší.“ Výsledkem je design, který řidiče nevědomky navádí k chybě.
Barevné členění dlažby v prázdné ulici může vizuálně připomínat parkovací zálivy a málo vymezuje prostor pro pěší.
Zmatek kolem dvou míst a 15 minut na cokoliv
Kapitolou samou o sobě jsou dvě nová parkovací místa přímo před poliklinikou a VZP, která vznikla přímo v koridoru chodníku. Značka s dodatkovou tabulkou „MAX. 15 MINUT“ sice omezuje čas, ale nijak neřeší účel. Nejde o stání pro pacientský doprovod ani zásobování. Legálně tu tak může na čtvrt hodiny odstavit auto cokoliv a kdo chce – ať už jde k lékaři, nebo si jen skočit pro oběd.
Značka u dvou míst před poliklinikou určuje jen patnáctiminutový limit bez specifikace účelu.
Kolem těchto dvou míst navíc vznikl neuvěřitelný úřední labyrint. Komise pro urbanismus doporučila stání na chodníku zrušit a vrátit prostor pěším, jenže Dopravní komise byla proti. Mezitím se k občanům dostala zpráva, že vedení města už o jejich zrušení stejně rozhodlo.
Výsledek v srpnu 2026? Dvě sporná místa vesele fungují dál, auta zabírají chodník v nejrušnějším místě a jak to celé dopadne, nikdo moc neví. Parkování prostě zase jednou dostalo přednost před bezpečným průchodem pěších.
Dvě nová parkovací místa zřízená přímo na ploše chodníku u polikliniky.
