Článek
Při debatách o plavebním stupni Děčín se veškerá pozornost soustředí na vzdutí hladiny v intravilánu města a u přístavu v Loubí. Často ale zůstává stranou klíčová otázka: co bude s navazujícím pětikilometrovým úsekem směrem k Dolnímu Žlebu a státní hranici?
V tomto úseku se s žádnou hradicí konstrukcí nepočítá a potřebná plavební hloubka se má řešit výhradně balvanitými výhony a zúžením koryta. Když si poskládáme dostupná fakta, technické podklady Ředitelství vodních cest (ŘVC) a zkušenosti z praxe, vyvstávají zásadní otázky, o kterých by se mělo mluvit otevřeně.
1. Neposune se úzké hrdlo jen o kousek níže po proudu?
Pokud přijde období sucha a nízkých průtoků, dokážou břehové výhony na úseku do Dolního Žlebu opravdu zajistit slibovaný ponor? Pokud se naložené lodě plující od Německa nedostanou přes hraniční úsek ani k dolní rejdě nového jezu v Loubí, ztratí vzdutá hladina v Děčíně pro tranzitní mezinárodní plavbu praktický smysl.
I z diskusí s zastánci vodní dopravy jasně vyplývá jedna věc: všichni, kdo do vodohospodářství vidí, vědí, že samotný děčínský jez tranzitní splavnost až k hranicím nevyřeší. Kde je tedy logika investice v řádu miliard korun, pokud vyřešíme jen jeden izolovaný úsek a mezinárodní cestu zablokuje mělký úsek o pár kilometrů dál?
2. Jaký vliv bude mít ještě silnější proud?
Úsek Labe pod Děčínem má přirozeně velký spád a dravý proud. Pokud koryto řeky zúžíme břehovými výhony, abychom v něm soustředili vodu, fyzikální následek je jednoznačný: proud v úzkém profilu ještě více zrychlí.
Pro řadu menších, výletních či rekreačních plavidel s omezeným výkony motoru je plavba proti proudu už dnes na hranici možností a komfortu. Další zrychlení toku v zúženém korytě pro ně může znamenat faktickou stopku.
3. Co přinesou povodně a pravidelná údržba?
Systém břehových výhonů a prohrábek dna je velmi dynamický prvek. Po každé větší povodni či jarním tání dochází k masivnímu posunu štěrků a sedimentů. Jak nákladná a častá bude údržba tohoto pětikilometrového úseku v nejcennější a nejchráněnější části Labského kaňonu? Bude nutné koryto neustále těžkou technikou bagrovat a upravovat, aby zůstalo pro lodě vůbec průjezdné?
Závěr: Bavme se o celém toku, ne o polovičních řešeních
Pokud má stát investovat miliardy korun z veřejných rozpočtů, veřejnost by měla znát realitu celého toku od Střekova až po Hřensko. Stavět jedno dílčí řešení a tvářit se, že je problém splavnosti vyřešen, nedává z hlediska logiky dopravy ani hospodárnosti žádný smysl.
