Článek
Do dvaceti let věku vás střední generace moc nebere vážně, přitom v tomto období vzniká nejvíce kreativních řešení. Máte elán, sbíráte znalosti, nelámete si hlavu s povinnostmi. Jenže také často nejste moc spolehliví. A možná také pořád ještě revoltujete.
Do třiceti let sbíráte první pracovní zkušenosti a zjišťujete, že v práci už to opravdu není jako ve škole. Jenže, pokud se dostanete do kolektivu zkušených pracovníků a rodičů, jste sami pro ně děti. A tak mají tendenci poučovat, tak jak to rodiče dělají. Mají přece životní zkušenosti.
Což je samozřejmě pravda. Zároveň jste ale v kolektivu, který spíše řeší, kolik let ještě zbývá do důchodu, nadává na politickou situaci a uslyšíte i to, že dříve to bylo lepší, a teď je to hrůza.
Do tohoto období jsem zestárl také. A najednou jsem si uvědomil, že své generaci přestávám rozumět. Opravdu mnozí už řeší to, jak to „přežít“ do důchodu, přestože se neustálým posouváním hranice odchodu do důchodu (aktuálně kolem 67. roku života) vzdaluje.
Dva turbulentní roky transformace se blíží
Jenže vývoj ve světě i v Česku je poměrně turbulentní. A následující dva roky - tedy v letech 2026 až 2027 - dojde k úplné změně a kdo nezvládne digitální a AI transformaci, což se týká i běžných pracovních procesů v kanceláři, bude mít potíže se adaptovat na nové firemní prostředí.
A do něj naopak plynule vplují zástupci generace Z, která kolem roku 2030 bude tvořit už výraznou skupinu aktivně pracujících lidí. Ti ale vyžadují už jiný přístup a firmy se tomu budou muset přizpůsobit. Někdo totiž bude muset nahradit odcházející pracovníky do důchodu nejen z generace Baby boomer, ale už i generace X. V Česku často nazývanou jako Husákovy děti.
Vraťme se ale k příběhu, který jsem začal psát před šesti lety. Tehdy jsem v práci byl v kontaktu s dvacetiletým středoškolákem, pro kterého byl nejdůležitější nový iphone od Applu a další vymoženosti té doby, zatímco mně stačil obyčejný smartphone od Samsungu. Přiznávám, tehdy jsem ho moc vážně nebral. Hledali jsme k sobě cestu. Možná mě štvala i jeho povýšenost, přestože z mého pohledu k tomu neměl absolutně důvod. Ale mladí a neklidní jsou v každé době…
Pak najednou zmizel a já na něj zapomněl. Po čase jsem se dozvěděl, že odjel do Nizozemska pracovat rukama. V Česku prý neviděl perspektivu…
Když Gen Z hledá uplatnění v Česku
Vlastně zástupce generace Z udělal to, co mnohé ženy z generace X v 90. letech a v miléniu. Kolik holek po střední škole přes jistou agenturu z Brna odcestovalo do Velké Británie v době, kdy Česko nebylo ještě v Evropské unii. Také mnoho žen z této generace se už nevrátilo a naopak později sdílelo „úspěšné životní příběhy“ po odchodu z Česka. Země zmítající se v neustálé ekonomické a politické krizi té doby.
Chlapci to měli horší. Dělat au pair opravdu nemohli, maximálně zahradníka.
Vše se změnilo po roce 2004, tedy spíše po roce 2011, kdy skončila sedmiletá výjimka vstupu na pracovní trh v Německu či Rakousku. Dnes jsou Němci rádi, když jim v německo-českém pohraničí jezdí pracovat Češi a drží jim tamní ekonomiku nad vodou. Od Bavorského lesa, přes Vogtland a Erzgebirge po Lužici. Jsou to ale paradoxy…
Před třemi lety se ten mladý muž vrátil jako vyměněný. Asi něco na té pohádce o Honzovi, co se vydal do světa, něco bude… Jen je vždy riziko, aby se ti mladí vrátili zpět domů.
A překvapivě se tenhle Honza (říkejme mu třeba takto) skutečně vrátil s tím, že začne v Česku nový život. Postaví si dům a třeba založí i rodinu. Přesně to, co Česko akutně potřebuje.
Jenže jsme v Česku a proč to usnadňovat, když si můžeme vytvořit ještě další překážky!
Když už máte pozemek (třeba vám ho rodiče sehnali) a vy jste si vydělal peníze v Nizozemsku, kde sice jste pracoval rukama, ale měsíčně vydělával jak vrcholový manažer u průměrné české firmy, tak pochopitelně jste si ušetřil. Pozemek máte, tak hurá stavět.
Chyba lávky. Píše se rok 2022 a stále nedokážete získat stavební povolení. Pořád musíte něco dokládat a obíhat různé instituce. Přitom už chcete mít pasivní dům, vytápět ho přes tepelné čerpadlo, mít solární panely… Přijel jste přece z toho Nizozemska, kde je Green Deal div ne nová ideologie. Prostě chcete už začít v Česku s tím, kam míří celá západní Evropa.
Není důvod napínat. Je rok 2025 a dosud se nekoplo do země. A tento Honza se raději sbalil a odjel zpátky do Nizozemska už s přítelkyní.
To ale není konec, naopak to bylo důležité pro kontext v dalším vyprávění.
Pro Gen Z může být AI jackpot
V té době, kdy se Honza vrátil do Česka a pracoval tady za mnohem méně peněz než měl v Nizozemsku, ale s vidinou, že si tady postaví dům a založí rodinu, jsme se opět setkávali.
A už nešlo o to, zda má zase nový iphone, ale poprvé jsem u něj viděl v roce 2022 aplikaci na umělou inteligenci (AI). Když si představíte, že sám patřím do generace X, tak jsem se spíše věnoval sledování politiky (což zase vůbez nezajímá Gen Z), než abych se věnoval nějaké AI.
V té době jsem si uvědomil, že pokud AI umí za vás napsat text, tak… já, který se živil psaním textů, dělal SEO, copywriting, byl hrdý na svou stylistiku a články - jsem najednou začal panikařit. Vždyť přijdu o práci!
Zatímco jsem na konci 90. let programoval webové stránky, vytvářel jsem texty na internet a věřil, že jednoho dne papírové noviny skončí a my, co máme internetové stránky, zvítězíme, jsem najednou panikařil, že se blíží konec.
A Honza mi to ještě potvrzoval. Na Instagramu frčí video, ti nejmladší scrolují TikTok, Facebook je pro generaci X - tedy pro ty „staré“. Zatímco včera byl Honza pro mě dítě, dnes už je to mladý člověk, který ví, kudy běží zajíc.
Uvědomil jsem si, že Honza může být pro mě přínosem. Povídal jsem si s ním o novinkách v technologiích, na oplátku jsem mu předávál své životní zkušenosti. Vždyť jsem ještě zažil telefon s pevnou linkou, prožil start televize Nova a už jsem byl od roku 2000 tolikrát volit, že už mě ta politika přestávala bavit. Vrhl jsem se na studování umělé inteligence a nových marketingových strategií.
S Honzou jsem byl stále v kontaktu, neboť sloužil i jako jeden z prvních respondentů z Gen Z pro získávání informací, trendů a především názorů a spotřebitelského chování generace, která kolem roku 2030 bude už velmi aktivní nejen na českém pracovním trhu.
Firmy mají na AI transformaci málo času
„Řeknu na to svůj názor, který se branži nemusí líbit. Doba ohromných agentur je pryč, nastává konsolidace. Aby se někdo specializoval jenom třeba na digitál, je dneska už nesmysl. Agentury musejí umět v uvozovkách všechno. Nebo na to, co neumí, mít partnera. Zároveň si řadu věci umějí zadavatelé v marketingové komunikaci zařídit už sami vlastními silami, třeba špatně, ale tak, že jim to stačí. S tím agentury musejí umět počítat a musejí vědět, kdo co bude potřebovat a jaká je čeká jiná práce. A musejí mít na to lidi,“ řekla v podcastu Brandy, briefy, budgety Kateřina Hrubešová, končící výkonná ředitelka Asociace komunikačních agentur (AKA).
„Aby někdo uměl promptovat, musí vědět, jaký má být výsledek. K tomu je třeba praxe. Tudíž agentury potřebují seniorní lidi, kteří se ale budou umět adaptovat v umělé inteligenci, což je vlastně protimluv. Ovšem toto budou pro agentury klíčoví lidé. Plus jejich podpora. Můj závěr tedy je, že každá agentura, její šéfové musejí být přístupní změnám, reagovat na změny na trhu okamžitě a když říkám okamžitě, myslím tím do měsíce,“ vyřkla na konci letošního srpna tvrdý verdikt Kateřina Hrubešová.
Když jsem si to přečetl, nejen že jsem se utvrdil v tom, co skutečně přijde, ale především jsem si poděkoval. Že jsem před těmi třemi lety opět navázal kontakt s mladým člověkem, který sice žádnou marketingovou ani IT školu nevystudoval, ale zajímal se o technologie - a já jako mnozí jiní mí vrstevníci nemávl rukou ve stylu: to už není nic pro mě.
Jak zapojit Gen Z do pracovního procesu a vytěžit maximum
K tomu se váže historka z letošního května. Seděl jsem s manažerem v jedné místnosti, bylo mu krátce před padesátkou, skoro tedy vrstevníci. V rámci neformální debaty jsme zavedli řeč i na děti. „Mám 17letého syna, pořád je na YouTube, vůbec nevím, co tam na tom vidí,“ pronesl. Já se pousmál. Právě tady běží zajíc… Generace Z už čerpá informace z jiných zdrojů, než většina z generace X. Internet, jak jsme ho posledních 20 let znali, prostě končí. Vítězí platformy.
Honza znovu odjel do Nizozemska vydělávat peníze. Přes různé komplikace se mu zatím v Česku dům postavit nepodařilo a jeho pracovním nástrojem je počítač, mobil a připojení k internetu.
Těmto lidem se říká digitální nomád. Mohou pracovat odkudkoliv. Navíc programovat a implementovat nové IT a AI nástroje se stejně od nuly učí celý svět. Je to přece jen vše tak nové, jako programování webových stránek v 90. letech a tvorba internetového marketingu v miléniu.
A právě tady a teď se rozevírají nůžky mezi generací Z a X. Mnozí z padesátníků buď setrvá ve starém modelu a budou trvat na „zkušenostech ze života“, nebo okamžitě změní myšlení a pochopí, že mít vedle sebe mladého člověka z generace Z je pro něj jackpot.
Avšak má to ještě jedno podstatné úskalí. Pokud takového člověka bude chtít získat a hlavně udržet, musí od základu změnit i své vzorce chování. Pokud byl zvyklý jako zaměstnavatel provozovat tzv. ghosting, tedy že chtěl ukazovat převahu nad uchazečem o zaměstnání, tak ať na to velmi rychle zapomene.
Především Gen Z chce být nezávislá, chce získat respekt a i když se možná jeví jako nezodpovědná, která se několik týdnů vůbec neozve, je to pro ni vlastně přirozené.
Pokud se jim nelíbí v Česku, nemá problém za dvě hodiny být třeba v Nizozemsku. A tam si zaplatit pronájem (stejně v Česku na vlastní byt z vlastních úspor mít nebude) a přes PC vykonávat třeba programátora a na živobytí si vydělat rukama v supermarketu či kavárně. A ještě je v cool prostředí západní Evropy, odkud čerpá trendy a nejnovější novinky, které do Prahy ještě nedorazily.
S Honzou je to podobné.
Gen X vs. Gen Z
Když jsem si předloni uvedomil, jakým směrem se vydat a loni jsme na tom pracovali, letos na jaře mě posunul ještě o kus dál. Mnozí mí vsrtevníci z generace X by to považovali za troufalost, aby je pořád někdo poučoval. Vždyť toho tolik dokázali… Samozřejmě ano, ale pokud se i kolem padesátky chcete posunout dál, nečekat jen na vzdalující se odchod do důchodu, využijte znalostí a elánu mladé generace.
Vždyť střet generace X s generací Z nemusí skončit třaskavou roztržkou a nepochopením. Naopak obě strany k sobě musí najít způsob, jak oba světy propojit a využít ve vlastní prospěch. A je jedno, že Honza je v Nizozemsku a já v Česku. Vždyť jsme od sebe jen dvě hodiny letu letadlem…
