Článek
Trochu s nadsázkou lze konstatovat: Kdyby Richard Brabec lépe znal historii území současného Ústeckého kraje, nemohl by dovolit v roce 2026 postavit kandidátky do komunálních voleb ve městech jako Děčín, Ústí nad Labem, Lovosice, Litoměřice a Roudnice nad Labem, tak, jak byly sestaveny s lídry na primátora či starostu. Byl to totiž předem prohraný boj.
Kvůli této politické minele do svízelné situace dostal předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který přitom Brabce na severu Čech má právě proto, aby udržel voličské hlasy pro celostátní politiku.
Přitom stačilo si uvědomit, že historicky celé území Ústeckého kraje nebyly Sudety, nebyl tedy důvod z celého území odsunout české Němce, přestože z celostátního pohledu to tak může být vnímáno.
Ta důležitá hranice totiž vede mezi Terezínem a Bohušovicemi nad Ohří, a celá oblast nížiny u Labe směrem na Prahu nebyla dotčena „výměnou obyvatel“. Dodnes na náměstí v Bohušovicích nad Ohří je, jak ukazuje ve videu UGC tvůrce Stavař na cestách, socha Mistra Jana Husa, která má ceduli s informací, že byla postavena v roce 1911 na jazykové hranici, která procházela Litoměřickem. Centrem této oblasti s většinovým českým obyvatelstvem byla „metropole pod Řípem“, tedy Roudnice nad Labem.
A tady ANO od svého vzniku nikdy pořádně nebodovalo - a ve vedení města tři volební období bylo jen díky lokálním vazbám, jejichž popisování ale není předmětem tohoto článku.
Podstatné pro pochopení toho, co se v říjnu 2026 stalo v Ústeckém kraji, je to, že ANO Richarda Brabce, hejtmana a bývalého ministra životního prostředí, se nikdy nepodařilo toto město „ovládnout“, neboť tady nikdy nebyla silná sociální demokracie, tehdejší ČSSD (dnes SocDem).
Na ANO v Ústeckém kraji je totiž vhodné se dívat jako na „převlečenou sociální demokracii“, a to je klíč k pochopení toho, proč volby v Litoměřicích, Lovosicích, Ústí nad Labem i v Děčíně dopadly tak, jak dopadly.
Proč je Litoměřicko a Roudnicko jiné než zbytek Ústeckého kraje
Ústecký kraj lze rozdělit na tři hlavní oblasti, které se od sebe liší. Především je to ta část blíže k Praze, hranicí je pohoří České středohoří. Tady najdeme nížinu, která je součástí Polabí a Dolního Poohří. Patří sem okresy Litoměřice a Louny. Díky tomu, že ve druhé polovině 19. století byla postavena železnice z Prahy do Děčína směr Drážďany podél Labe, vznikl na úrovni Lovosic průmysl. Ten byl po roce 1945 rozšířen i do Kralup nad Vltavou, Neratovic a Štětí. Vše byly původně jen vesnice, ve kterých v 50. a 60. letech po vzniku továren byla postavena panelová sídliště.
Impulsem chemického průmyslu byl vznik Rakouského spolku pro chemickou výrobu v tehdejším malém městě Ústí nad Labem, rozhodnutí padlo ve Vídni. Zde u soutoku Labe a Bíliny vzniklo přístaviště lodí a odbočka železnice z Teplic do Ústí nad Labem. Trať pak byla prodloužena do Chomutova, a to kvůli dopravě uhlí z Podkrušnohoří.
Ústí nad Labem se na konci 19. století stalo významným průmyslovým a obchodním uzlem, ve kterém se „logisticky“ přesouvaly suroviny do tří směrů - do Drážďan, do Mělníka a do Chomutova.
Abychom pochopili výsledky komunálních voleb v roce 2026 v Ústeckém kraji, je vhodné znát tuto historii, protože je klíčem k pochopení toho, co se v kraji odehrálo. Bylo přitom dopředu jasné, že pro ANO - převlečenou sociální demokracii - to v ose podél Labe nedopadne dobře.
Autor tohoto textu dokonce vysokému funkcionáři ANO Richardu Brabcovi napsal v dubnu email, aby mu představil projekt Region České středohoří na ústeckém hejtmanství. Při té příležitosti by mu proměnu „tektonických desek“ v Ústeckém kraji vysvětlil. Kraj totiž pracuje na strategii 2028+, kterou zaváže nové krajské zastupitelstvo po krajských volbách v roce 2028 - a to v situaci, kdy se radikálně mění nálada veřejnosti na ose podél Labe, což je způsobeno dalšími specifickými faktory období 2026+.
Chaotická personální politika kraje
Ale to není všechno. Do konce října 2025 proběhlo výběrové řízení na post ředitele Destinační společnosti České středohoří, a to pod taktovkou Ústeckého kraje. Autor tohoto textu podal přihlášku pět minut před koncem lhůty pro podání přihlášky na podatelnu krajského úřadu v Ústí nad Labem. Peníze do tohoto spolku vložil Ústecký kraj a města Litoměřice a Ústí nad Labem.
Cílem spolku je propagovat destinační management v Českém středohoří. „Po vyhodnocení výsledků výběrového řízení na obsazení pozice Ředitel Destinační společnosti České středohoří, z.s. Vám sdělujeme, že na uvedenou pozici byl vybrán jiný uchazeč. Za správní radu destinační společnosti, Petra Ludwigová, vedoucí odboru regionálního rozvoje.“ To bylo v prosinci 2025.
Až na konci března 2026, tedy v čase, kdy už mají startovat kampaně na podporu cestovního ruchu, Ústecký deník vydává zprávu, že ředitelem se stává Václav Novák. „Jedním z mých hlavních cílů bude, aby cestovní ruch nebyl vnímán jako nechtěná zátěž, ale naopak jako přínos a příležitost pro místní obyvatele a komunity. A aby z něj plynuly nejen ekonomické zisky, ale i kulturní a společenský rozvoj, který se promítne do zvyšující se kvality života obyvatel regionu. Ve své strategii bych se tak chtěl zaměřit na šetrné formy turistiky, tedy na tu peší, na cykloturistiku a na podporu cestování v Českém středohoří veřejnou dopravou namísto individuální automobilové dopravy,“ uvedl Novák.
A jak to bude s rozpočtem? „Roční příspěvky zakládajících členů budou činit za Ústecký kraj 2 miliony, za Ústí 500 tisíc a za Litoměřice také 500 tisíc korun,“ uvedla již dříve krajská mluvčí Magdalena Fraňková, napsal Ústecký deník.
„Nová destinačka vznikla na troskách dřívější Destinační agentury České středohoří. Jak jsme popsali v několika článcích, ta skončila po rezignaci dlouholetého ředitele Luďka Jirmana před třemi lety. Momentálně je agentura v dluzích a insolvenční správce se pokouší zpeněžovat její majetek, aby uspokojil řadu věřitelů,“ dodal Deník.
Avšak Václav Novák po čtvrt roce ve funkci skončil. Zakladatelé Destinační společnosti České středohoří nedlouho po jmenování nového ředitele na místo vypsali konkurz znovu.
„Zrovna nejlepší start nemá nová destinační společnost, lákající turisty do Českého středohoří. Jde formálně o zcela novou organizaci, která vznikla v reakci na krach předchozí agentury, založené městem Litoměřice, Ústeckým krajem a litoměřickým biskupstvím a dlouhé roky vedené Luďkem Jirmanem,“ napsal začátkem června 2026 Ústecký deník.
„Po vzájemné dohodě se správní radou odstupuji k 17. červnu,“ potvrdil deníku Novák. Důvodem rezignace je podle něj rozdílný pohled na další koncepční směřování společnosti, než má správní rada.
Už 18. června 2026 je ředitelem zapsán Lukáš Korbel, v té době byl kandidátem na zastupitele města Litoměřice v podzimních volbách, a po ustavujícím zastupitelstvu v listopadu 2026 se stal místostarostou Litoměřic. O novém řediteli nepsala média, není ani dohledatelná tisková zpráva.
Jediným dohledatelným mediálním výstupem je zpráva z března 2026, že Zoologická zahrada Ústí nad Labem a Destinační společnost České středohoří z. s. uzavřely memorandum o spolupráci, jehož cílem je rozvoj cestovního ruchu v regionu a posílení jeho atraktivity pro návštěvníky i místní obyvatele. Spolupráce se zaměří zejména na společnou propagaci, tvorbu turistických produktů a propojování významných turistických cílů v oblasti Českého středohoří.
PULZ Ústeckého kraje
A je tu další změna. Ústecký kraj zřizuje příspěvkovou organizaci PULZ Ústeckého kraje. ČTK 8. října 2026 uveřejnila zprávu, ve které se píše: „Ústecký kraj utlumuje provoz Regionální rozvojové agentury (RRA) a zřizuje novou organizaci, jejímž cílem bude propagovat region, cestovní ruch, organizovat akce a podporovat místní podnikatele. Kraj vyhlásil výběrové řízení na ředitele organizace s nástupem příští rok v lednu. Rozhodli o tom radní. Roční rozpočet příspěvkové organizace s názvem PULZ Ústeckého kraje má být 27 milionů korun.“
Nová organizace PULZ Ústeckého kraje bude fungovat od ledna 2027, podřízená bude přímo hejtmanovi. Na starosti bude mít komunikaci, cestovní ruch a destinační management, prezentaci kraje a další. Kraj do ní převede například činnost Filmové kanceláře Ústeckého kraje, agendu cyklomarketingu a podpory rozvoje cykloturistiky.
V listopadu 2026 vydal datový projekt Obce v datech nový žebříček. Ústecký kraj skončil jako poslední ze všech krajů. Nejlépe hodnocenou obcí s rozšířenou působností (ORP) Ústeckého kraje jsou v Indexu kvality života 2026 Lovosice na 111. místě v Česku. Následuje Roudnice nad Labem (123.).
Co kraj táhne dolů a co mu nechybí, podle projektu Obce v datech? „Čtvrtinu ztráty kraje vůči zbytku Česka tvoří kratší délka života, téměř třetinu nezaměstnanost, exekuce a hmotná nouze. Levné bydlení, železnice ani zeleň naopak kraji nechybí. Obec sama trh práce ani délku života nezmění, dluhy a školy ale ano, a právě ty v datech táhnou ostatní oblasti s sebou,“ stojí ve zprávě.
Kraj, který stagnuje. Od roku 2018 si polepšilo šest ORP kraje, výrazněji jen Roudnice nad Labem (ze 140. na 123. místo), Teplice a Chomutov (o devět až deset míst). Nejvíc ztratily Děčín (ze 173. na 191. místo), Bílina (ze 186. na 202.) a Ústí nad Labem (ze 176. na 189.).
Region České středohoří: cestovní ruch, vzdělání, investice
Z výše popsaného vyplývá, že dosavadní systém nefunguje. Je tedy nutné ho od základu změnit.
Vraťme se do července 2025, kdy na Medium.cz autor tohoto článku publikoval text, který nasbíral zhruba 140 tisíc zobrazení z celého Česka.
„Nedoceněný potenciál má unikátní region na severozápad od Prahy. Místní obyvatelé pod vlivem složení obyvatelstva pochybují o kraji i městech podél řeky. Média se soustřeďují převážně na problémy a přehlížejí obrovský potenciál této části Česka,“ je úvod článku.
"Podcastový Stavař na cestách na to upozornil ve svém příspěvku, který popsal: „Ústí nad Labem, vždyť to tady vypadá jak v Rakousku.“ A to přirovnání opravdu je výstižné. Kdo navštívil údolí Rýna nebo Mosely v západním Německu či Dunaje v Dolním Rakousku v blízkosti českých hranic, turistický a dopravní potenciál této části Česka vidí okamžitě.
A velmi dobře o něm věděli nejen sudetští Němci, ale především ve Vídni v dobách Rakouska-Uherska. Díky poloze, krajině a tehdejšímu obyvatelstvu to byl nejrozvinutější region nejen v Čechách a na Moravě, ale i z pohledu habsburské monarchie v 18. a 19. století," zněl text, který nasbíral desítky komentářů.
Právě tento text sloužil jako test potenciálu Českého středohoří, a záměrně byl cestovní ruch spojen se vzděláním a průmyslem. V té době už bylo oznámeno, že Ústecký kraj s městy Litoměřice a Ústí nad Labem zakládají další novou destinační společnost.
Ve stejné době už fungoval Stavař na cestách, který využil nový styl moderní komunikace reels a shorts na sociálních sítích a YouTube. A to na základě průzkumu, který byl v předešlých textech na Medium.cz popsán v souvislosti s veřejnoprávními médii. V září 2025 o studii Digital AI 2025+ informoval odborný web o médiích a marketingu MediaGuru.cz. A i podle publikovaných závěrů nyní vzniká projekt Jasně.cz mediální profesionálky Libuše Šmuclerové.
Hejtman Richard Brabec měl v materiálech k výběrovému řízení na ředitele destinační společnosti od autora tohoto textu popsanou strategii, kterou zhmotněnou sledoval celé jaro a léto 2026 na sociálních sítích.
Hlavním leitmotivem bylo jednoduché sdělení: Region České středohoří jako region cestovního ruchu, vzdělání a investic.
Změna narativu: Jak to dělají Malé Žernoseky
V dalším rozboru si vysvětlíme, v čem chybuje Ústecký kraj i města jako Litoměřice a Ústí nad Labem. A proč by se měla chovat jako komerční firmy, které pracují s daty a umělou inteligencí (AI). Správná interpretace dat umožňuje stanovit strategie - a především je implementovat do praxe.









