Článek
Vliv hudby na zdraví člověka byl vnímán odpradávna. Už z biblických dob máme záznam o použití hudby jako léku. V roce 1914 byl v časopise Americké lékařské asociace publikován první experiment zkoumající vliv hudby na naše zdraví. Na operačním sále se používal gramofon jako prostředek k uklidnění a zmírnění stresu pacientů, kteří se během chirurgického zákroku probudili…
Hudba místo léčiv před operací?
V současné době slouží hudba k uklidnění pacienta před operací. Provedená studie měla za úkol zjistit, zda by mohla hudba zmírnit úzkost pacienta a nahradit tak používaná léčiva ze skupiny benzodiazepinů, např. Midazolam. Ten má řadu nežádoucích vedlejších účinků, paradoxně i větší rozrušení pacienta.
K experimentu byly vybrány nahrávky saxofonisty Kennyho G. Jaký byl výsledek? Hudba fungovala výrazně lépe než benzodiazepiny. Hudba vykazovala nižší míru úzkosti, pokles srdeční frekvence i krevního tlaku.
Rozdíl byl výrazný také v nežádoucích účincích – oproti lékům nemá hudba žádné. Jazz navíc nezpůsobuje pooperační malátnost.
Vědci naznačují, že bychom měli místo Midazolamu používat hudbu!
Hudba může být účinná také např.:
- při snižování úzkosti a bolesti u dětí při drobných lékařských výkonech, včetně dentálních,
- pro dobrou cirkulaci krve,
- na snížení bolesti během lumbální punkce.
Není hudba jako hudba aneb „Mozartův efekt“
- Cílem dalšího testu bylo zjistit, zda záleží na tom, jakou hudbu posloucháme. Pokud pacientovi s alergií na latex tuto látku injekčně aplikujeme, objeví se mu v místě vpichu ošklivá červená boule. Když však test opakujeme v případě, že pacient 30 minut poslouchal Mozarta, bude tato boule výrazně menší a alergická reakce bude mít mnohem lepší průběh. To je super zjištění. Podivné ale je, že když místo Mozarta pustíme Beethovena, nezaznamenáme žádný efekt. Bez účinku byl také Schubert, Haydn i Brahms. Je to zvláštní, ale vypadá to, že úleva od alergické reakce je specifická jen pro Mozartovu hudbu.
- Další test se týkal odběru krve po poslechu hudby. Na izolované bílé krvinky na Petriho misce aplikujeme trochu latexu a sledujeme odpověď protilátek. Výsledek? Bílé krvinky vystavené poslechu Mozarta vykazovaly mírnější reakci vůči alergenu i mimo tělo než po poslechu Beethovena.
- Vědci dále zjistili, že pokud lidé poslouchali Mozarta, vykazovali nižší energetický výdej během klidu, klidovou rychlost metabolismu i množství spálených kalorií. To může vysvětlovat, proč novorozenci vystavení hudbě rychleji přibírají. Dokonce až tak, že mohou být dříve propuštěni z porodnice do domácí péče.
- Co je ale žádoucí u novorozeňat, nemusí být žádoucí u dospělých. Zpomaluje hudba i metabolismus dospělých a vede tak k nárůstu hmotnosti? Studie žádný takový vliv nepotvrdila. Za zmínku stojí, že se netestovala Mozartova hudba, ale Bachova, a ta neměla vliv ani na děti. Nižší energetický výdej byl tedy patrný jen u Mozarta, to by ale znamenalo „Mozartův efekt“, nikoli vliv hudby.
Hudba velmi prospívá zdraví, když ji náležitě užíváme.
Hudba dle libosti
A co když nezůstaneme jen u Mozarta, ale posloucháme hudbu dle vlastní libovůle? Má vliv na náš metabolismus?
Ukázalo se, že poslech hudby ve skutečnosti metabolismus urychluje až tak, že díky hudbě spálíme průměrně o 27,6 kalorií denně navíc. A to platí dokonce i když posloucháme hudbu a přitom ležíme v posteli.
To určitě není na škodu, ale samozřejmě je mnohem lepší využít hudbu k tomu, abychom podle ní tančili nebo cvičili.
Hudba a hormony
Má hudba vliv i na hladinu hormonů? Z toho asi nebudou nadšení především kulturisté. Poslech hudby pouhých 30 minut měl totiž za následek pokles hladiny testosteronu u mladých mužů o 14 % a u mladých žen o 21 %.
Která hudba má takové následky? Mozart, stejně jako jazz, popová hudba i gregoriánské chorály potlačily produkci testosteronu.
