Článek
Před touto nelehkou otázkou stáli myslivci na jihu Chorvatska. V Zagvozdu vyšlo asi třicet členů místního mysliveckého spolku na lov. V části honitby u města Imotski, kde si to namířili, se nachází hodně starých, kamenných, rozbořených domů. Na tom by nebylo nic zvláštního, jenže přesně v takovém prostředí se náramně daří místní zmiji růžkaté (Vipera ammodytes).
Podezřelé šustění a ústup
Jakmile si myslivci všimli pohybu a šustění ve spadaném listí, podezřelé vlnění vysoké trávy, začali už nervozitu dávat najevo i lovečtí psi. Zmije růžkaté jsou v těchto místech časté, ale že jich bude tolik, nečekal nikdo. Jedna zmije se ovíjela kolem větve stromu a jiná se zase plížila k ptačímu hnízdu.
Myslivci jednomyslně zaveleli k ústupu a k ukončení lovu. Důvodem byly jednak obavy o sebe i své psy a jednak respekt ke zmijím, které jsou chráněné. Zmije byly takto nebývale aktivní díky přetrvávajícímu teplému počasí. V tomto podzimním období se snaží co nejvíc posílit, než zalezou do úkrytů. Nebezpečí je zvlášť vysoké díky tomu, že mají zrovna plné zásoby jedu a reagují prudčeji než jindy.

Zmije růžkatá na stromě
Zmije růžkatá – nezaměnitelný znak
V Chorvatsku žije asi patnáct druhů hadů, z toho jsou tři jedovaté. Nejnebezpečnější toxiny má v zubech právě zmije růžkatá, která je omylem považována za nejjedovatějšího hada Evropy. O toto prvenství se však dělí zmije milóská a zmije turecká, které však v Chorvatsku nežijí.
Zmiji růžkatou rozeznáme podle klikaté kresby a trojúhelníkové hlavy s nezaměnitelným výrůstkem (růžkem) nad nozdrami, kterému vděčí za svůj název.
Zmije růžkatá dorůstá délky kolem sedmdesáti centimetrů, ale někteří jedinci mohou dorůst skoro metr. Její zuby měří až 13 milimetrů. Svým zabarvením dokonale splyne s kameny, větvemi či listím, tedy se svým okolím.
Silný jed
Zmije růžkatá disponuje mnohem silnějším jedem než zmije obecná, na kterou jsme zvyklí v ČR. Jed zmije obecné obsahuje kardiotoxiny, jež ovlivňují funkci srdce, a jak už název napovídá, rizikovou skupinou jsou zejména kardiaci.
Jed zmije růžkaté obsahuje zejména hemotoxiny. Jak slyšíme v názvu, tyto látky rozkládají krevní buňky a narušují cévní stěny. Mohou způsobit vnitřní krvácení, ohrozit funkci ledvin a v závažných případech může dojít k jejich selhání.
Je nezbytně nutné, aby uštknutá osoba vyhledala lékařskou pomoc během šesti až osmi hodin, aby se následky toxinů podařilo z těla odstranit. Potíže navíc zhoršuje alergická reakce a celkově horší zdravotní stav. Nejohroženější skupinou jsou staří lidé a malé děti.
K dobru je to, že zmije růžkatá je plachá a kousne, jen když se cítí ohrožená. Pokud na zmiji růžkatou narazíte, zachovejte klid a nechte ji odplazit. Rozhodně ji nezabíjejte, protože je chráněna zákonem a hrozí vysoká pokuta. Při toulkách chorvatskou divočinou se ale rozhodně vyplatí nosit pevnou obuv a být ostražití.
Zdroje: www.zoom.iprima.cz, www.dotyk.cz






