Článek
Popis
- velikost 12-20 mm,
- barva těla světle šedohnědá s jemným černým popráškem,
- pruhovaná tykadla, střídavě šedá s černou,
- sameček má tykadla 3-5 x delší než tělo,
- samičky mají kratší tykadla - „jen“ 1,5 x delší než tělo, na zadečku charakteristické kladélko.

Kozlíček dazule - samec (delší tykadla) a samice
Výskyt:
- Evropa až po Kavkaz, zasahuje až na Sibiř a v Asii směrem do Mongolska až po Koreu,
- v ČR hojný druh, především v nížinách, např. Třeboňsko, Českolipsko, Plzeňsko...,
- spatřit jej můžeme hlavně v borových lesích od konce března až do září.
Věděli jste…že kozlíček dazule má schopnost snášet mrazy až -37 ºC, a to jak dospělý, tak i larva?
Způsob života
- noční druh, přes den se většinou schovává ve stínu ve štěrbinách kůry,
- vyhledává hlavně dřevo z borovice lesní nebo smrku ztepilého, občas i jedli či modřín,
- délka života – až 3 roky, včetně 1-2 let strávených jako larva.
Životní cyklus
- samička po spáření klade protáhlá bílá vajíčka (30-50 za život) pod kůru nedávno nařezaných a odumřelých větví a pařezů,
- dává přitom přednost spodní části stromu, kde je kůra silnější, což vytváří vhodnou nejen tepelnou ochranu,
- po vylíhnutí z vajíček si larvy (nažloutlé s černými tečkami po stranách) asi 4 měsíce prokousávají klikaté chodbičky,
- larvy jsou beznohé, mírně zploštělé, během růstu se několikrát svlékají,
- po dokončení larválního vývoje si larvy staví kuklové komory v kůře nebo v povrchovém jádrovém dřevě, kuklová komora poskytuje ochranu a slouží jako místo pro zakuklení,
- po 2-3 týdnech se z kukly stávají dospělí brouci, kteří v kuklové komoře přezimují až do příchodu jara.
Věděli jste…že tykadla slouží jako citlivé receptory, díky kterým neodolají vůní pryskyřice?
Škůdce nebo jen střet zájmů?
- Na jednu stranu představuje kozlíček dazule pro komerčně pěstované dřevo hrozbu, protože larvy pod kůrou znehodnocují nařezané dřevo, což vede k ekonomickým ztrátám.
- Na stranu druhou tím, že napadá stromy mrtvé, nedávno pokácené nebo oslabené, jeho přítomnost v přirozených lesích napomáhá koloběhu živin v ekosystémech.
Opět tedy dochází ke střetu zájmů člověka s přírodou jako u tesaříka alpského…