Článek
Celou Evropu i Česko čekají v tomto týdnu tropické dny a noci. A zatímco tělo se snaží ochladit potem, náš mozek často vaří pod povrchem – zpomaluje, chybuje, bouří se. Možná jste si sami všimli, že ve vedru máte méně energie, všechno vás štve a nejradši byste si dali den pauzu. Věda vám dává za pravdu – horko ovlivňuje kognitivní výkon, náladu i vztahy.
Teploty rostou, mozek zpomaluje
Když teplota stoupá, tělo přesměrovává krev směrem k pokožce, aby se ochladilo. Výsledkem je nižší prokrvení vnitřních orgánů – včetně mozku. A ten to pozná.
V harvardské studii z roku 2016 vědci sledovali studenty během vlny veder v Bostonu. Ti, kteří spali v místnostech bez klimatizace, podávali horší výkony v běžných testech paměti, pozornosti i výpočtů než ti, kteří spali v klimatizovaném pokoji. Reagovali pomaleji, více chybovali – přitom šlo jen o několik stupňů rozdílu v pokojové teplotě.
Mozek ve vedru jednoduše funguje hůř. Reakce se zpomalují, soustředění klesá a klesá i schopnost řešit problémy – a to vše může vést k řetězci dalších potíží, včetně zhoršené nálady a impulzivního chování.
To je často příčinou vzniku vyhrocených situací v domácnosti, na pracovišti nebo v dopravním provozu. Vysoké teploty totiž zvyšují agresivitu za volantem. Když k tomu připočtete ještě začátek prázdnin a větší hustotu provozu, získáte jasnou odpověď na to, proč se v letních měsících děje tolik nehod, které mají často fatální následky.
Emoce na bodu varu
Nevím, jak vy, ale v letním horku snesu míň než obvykle. Nedovřené dveře, špatně nastavená klimatizace, hlasité děti, větrák mířící špatným směrem – to vše může v následujících dnech spustit lavinu podráždění.
Není to náhoda. Výzkumy potvrzují, že horko snižuje naši schopnost zvládat frustraci a zvyšuje riziko impulzivního chování. Jedna dlouhodobá studie ze Soulu dokonce ukázala, že s každým stupněm navíc nad běžný průměr vzrostla pravděpodobnost násilného činu o 1,4 %. Výsledky dalších metaanalýz potvrzují přímou souvislost mezi teplotou a agresí napříč kontinenty.
Zkrátka – když je venku horko, máme kratší zápalnou šňůru. Náš mozek ztrácí schopnost nadhledu, zpracování podnětů se zhoršuje a stresové hormony stoupají rychleji.
Vedro unavuje víc, než si myslíme
Spánek je ve vedrech oříšek – i když usneme, tělo odpočívá méně kvalitně. Následky na sebe nenechají dlouho čekat: cítíme se unavení, přetížení, nesoustředění. Dlouhodobě pak může stoupat i úzkost a psychická zátěž.
Ve studii zkoumající spánek při různých teplotách se prokázalo, že se během horkých období zvyšoval počet lidí vyhledávajících pomoc kvůli úzkostem a depresím. Noční teploty nad 22 °C navíc narušují tzv. hluboký spánek, který je klíčový pro obnovu mozkových funkcí. Výsledkem je ještě větší únava a zhoršená emoční stabilita – začarovaný kruh, který zná v letních měsících mnoho z nás.
Co pomáhá, když se mozek vaří?
Ve zkratce by se návod na přežití tropických dnů dal shrnout do těchto tří slov: zpomalení, stín a shovívavost. V všeobecně platných doporučení lze bez větších obtíží praktikovat tato jednoduchá pravidla:
- Naplánujte náročné věci na ráno – mozek je svěžejší a teploty nejsou ještě na maximu.
- Hydratujte se průběžně – pijte vlažnou vodu se špetkou soli po malých doušcích.
- Spěte v chladnější místnosti – ideální teplota pro spánek je kolem 20–22 °C.
- Dělejte si pauzy – krátký odpočinek ve stínu nebo v dobře větrané místnosti může být záchrana, jak před kolapsem, konfliktem na pracovišti, tak i před výbuchem vzteku za volantem.
- Buďte na sebe i ostatní hodní – ne každý to zvládá horka dobře. Zkuste být více tolerantní.
Horko není jen fyzická výzva, ale i zátěž pro naši psychiku. Pokud tedy v následujících dnech pocítíte podráždění, únavu nebo mentální mlhu, nejste v tom sami.
Zpomalte, pijte, odpočívejte – a snažte se tohle léto přežít s chladnou hlavou.
