Článek
O víkendu jsem byla na mikrovýletu se dvěma nejbližšími přítelkyněmi. Celou cestu autem a pak i pěšky na výhledech nad Erlebaškou jsme se nemohly nabažit estetikou zimní krajiny. Tolik nádhery a přitom „jen zmrzlá voda“.
Zmrzlá voda jako módní přehlídka na stromech. Zmrzlá voda jako vrcholná tvorba sklářů na vodopádech. Zmrzlá voda jako roztomilé čepičky na kamenech. Zmrzlá voda jako brilianty skřípající pod šesticí našich noh.
Vzpomenu si na Tři Grácie od Canovy a v proudu trialogu přemýšlím nad tím, jak přesně to dneska sedí. Tereza srší vtipem. Bohdana se nese jako labuť. A já jsem konečně jakž takž odpočatá, takže po dlouhé době vypadám spíš jako broskvička než jako sušená švestka.
Pak nechám grácie i švestku být a pohroužím se do vnímání všeho, co mezi námi protéká tam a zase zpátky. Krouží, dotýká se, vstřebává, startuje, zklidňuje, rozveseluje i rmoutí. Raduju se, jak bryskně a chytře umíme rozpitvat ty nejdůležitější věci na světě. A taky ty nejbanálnější. Až se najednou proberu do toho, že symfonie našich smíchů se valí celou restaurací.
To už v boudě pijeme vídeň bez kofeinu a snováme akční plány na muže či jiné věci, co teď nesnesou odklad. Ty akční plány, říkám si, když přesedám do svého auta na parkovišti v Hohenelbe, ty je prostě potřeba. Pustím si k tomu jedno ze svých nejoblíbenějších alb – Infinite Bach od Ulléna a nažhavím se na představu toho, jak budu celou cestu do Prahy fantazírovat.
Jen já, temná silnice a moje nejmilovanější hudba. To bude nápadů a vizí, že je pak budu vybalovat z auta ještě týden. Ale v onen večer mě Bach i Ullén nechají nedotčenou. Nevystřelí mě výš ani neuvrhnou hloubš. Neotevřou mi desatero dalších dveří tak, jak to tento druh hudby u mě udělá vždycky.
Nechají mě jet v naprosté normalitě a středu. Bez romantiky a bez dramatu. Bez toho, aby noční světla a poletující sníh za okny působily jako na tripu. Vše je takové jaké to ve skutečnosti je, bez příkras i příbšklivostí.
A poprvé, z těch asi třiceti poslechů, které mám u tohoto alba za sebou, si v každé skladbě všimnu pár nových věcí. Kudrlinek a detailů, které jsem v excitaci nebo pláči nikdy nemohla slyšet.
