Článek
Kolik skořicových šneků může dospělý člověk sníst, než to s ním sekne? Nejspíš by jích pár být muselo, ale k přesnějšímu odhadu se ještě vrátím. Začněme hezky od začátku.
Skořice je výjimečné koření. A to i z hlediska zdravotní prospěšnosti. Skořice je například jedním z vůbec nejkoncentrovanějších zdrojů antioxidantů. Použijeme-li metriku ORAC (Oxygen Radical Absorbance Capacity), která měří schopnost neutralizovat volné radikály, pak dosahuje fantastické hodnoty v průměru 131 420 µmol TE/100 g. Například borůvky mají 4 669 µmol TE/100 g.
Skořice má taky protizánětlivé a antidiabetické účinky. Snižuje hladinu lipidů, může potenciálně pomáhat v prevenci rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, ale i Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. To vše jsou navíc do jisté míry zdokumentované účinky, nikoli čistokrevné dojmy babky kořenářky. Skořice má tedy vpravdě povahu léku. Ale každý lék se při špatném dávkování může stát i jedem.
Skořicí k pevnému zdraví? To zrovna ne…
O skořici se dá napovídat spousta hezky znějících řečí, ale je třeba vzít v potaz i fakt, že spousta koření obsahuje velmi vysokou koncentraci různých cenných látek s výrazným vlivem na organismus. Podobně jako bylinky. Většinou je ale jíme v tak malých dávkách, že například antioxidační kapacita skořice vypadá sice pěkně na papíře, ale rozhodně ji nelze u většiny lidí považovat za významný dietní zdroj antioxidantů.
Uděláte lépe, když budete dál spoléhat na dostatečný příjem čerstvého ovoce a zeleniny, kávu či čaj a tak podobně. Dále taky bude záležet na kvalitě a skladování skořice. Pokud vám rok v regálu leží otevřený pytlík skořice z Kauflandu, antioxidační kapacita tohoto koření už nemusí být zrovna na svém vrcholu.
A snažit se dostat do těla svou denní dávku antioxidantů by byla velká chyba i z dalšího důležitého důvodu.
Cassia vs. cejlonská skořice a riziko jménem kumarin
Mezi důležité látky obsažené ve skořici patří i kumarin. Kumarin je jakousi odvrácenou, temnou stranou skořice. Jde o potenciálně toxickou látku, která se sice taky používá i ve farmakologii, ale v nesprávném množství dokáže poškodit játra či ledviny a zvýšit riziko rakoviny. Tuto látku obsahuje i řada dalších bylin a travin například andělika, divizna, durman nebo i heřmánek.
Kolik jí je ve skořici? Zde právě přichází dělení skořice na dva zásadní a nejčastější druhy. Skořice cejlonská je někdy označovaná jako „pravá“. Má tmavší barvu, jemnější a nasládlejší chuť. A je téměř kumarinu prostá.
Naproti tomu skořice Cassia neboli čínská skořice je světlejší, má výraznější, pikantní až nahořklou chuť. A je na kumarin poměrně velmi bohatá. A hádejte, která je levnější a kterou obsahují sáčky s kořením označeným jako „skořice“, které běžně koupíte v obchodech? Pokud jste tipovali Cassii, máte bod.
Nebezpečí pro křehká dětská játra
Cassia obsahuje 2 až 7 g kumarinu na kg. Vzhledem k maximální bezpečné dávce kumarinu se pak doporučuje nepřekračovat denní příjem skořice v podobě max. cca ½ až 1 čajové lžičky tohoto koření. U dospělých osob!
I když sní dospělý člověk skořice jednou o něco víc, jeho játra to asi nějak ustojí. Stejně jako ustály sourozencovu svatbu minulou sobotu. Možná budou trpět o trochu víc než obvykle. Ale nebezpečí překračování dávek se týká zejména dětí. Pro ty platí výrazně nižší denní skořicový limit a jakékoli překročení může být potenciálně rizikové, protože děti mají játra nedovyvinutá a stejně jako pro ně může být nebezpečná sebemenší dávka alkoholu, i kumarin je může poškodit mnohem víc než dospělého.
Pokud často používáte skořici pro ovonění dětských pokrmů, třeba pečiva nebo kaší – rozhodně uděláte dobře, pokud investujete do cejlonské. Bude jim i více chutnat díky sladšímu profilu bez hořkých podtónů. Pokud skořici používáte jen sporadicky a lehce – nejspíše můžete zůstat i u té čínské.
Zdroje:
