Článek
V roce 2024 schválený vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu počítá s dosažitelným zvýšením obnovitelných zdrojů energie na 30 %, přičemž v roce 2021 tvořil jejich podíl 17,7 %. Vloni v březnu si pak tehdejší ministr životního prostředí Hladík chválil schválení institututakzvaných akceleračních zón, na kterých by mohly zrychleným tempem vyrůstat tyto zdroje, a to v podobě zejména fotovoltaických a větrných elektráren.
Hladík v tom viděl příležitost ke zvýšení energetické soběstačnosti Česka, která bude zapotřebí při očekávatelném zvyšování spotřeby elektrické energie do budoucna. V rozhovoru pro Publico.cz uvedl, že do roku 2030 by bylo zapotřebí vystavit v ČR asi 300 věží pro dosažení požadované úrovně (1,5 gigawattu z větrné energetiky).
Nové akcelerační zóny mají umožňovat schvalování výstavby právě větrných a solárních elektráren z dosavadních 10 let na pouhý jeden rok. Jde tedy o značný skok. Na podporu vymezování těchto oblastí vyhlásilo ministerstvo životního prostředí i dotační výzvu, na kterou může jít až 104 milionů Kč, přičemž o dotace bylo možné žádat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026 (nebo do vyčerpání prostředků). Parametry území, kde mohou tyto zóny vzniknout mají jasně definované podmínky. Vyloučeny jsou například národní parky.
Myšlenka zrychlené výstavby větrných elektráren na velkých plochách se ale nelíbí Filipu Turkovi. „Určitě v rozumné míře stavme větrné elektrárny tam kde to ničemu nevadí… Ale plošně vymezit prostor akceleračních zón s možností postavit 250 metrů vysoké věže větrných elektráren 500 metrů od obydlí je zvěrstvo,“ napsal dnes na svém Facebookovém účtu.
„Větrníky“ jsou kontroverzní. Brojí proti nim i české kraje
Boj proti větrným elektrárnám bude jistě dobře rezonovat nejen mezi stávajícími příznivci Turka, potažmo Motoristů. A možná nejen mezi příznivci celé současné vlády. Projíždět totiž některými oblastmi Rakouska nebo třeba Německa je tak trochu za trest. Větrné elektrárny působí v krajině jako mor snad horší než satelitní města. Turek ve zmíněném příspěvku elektrárny označuje za estetický smog. A asi mu v tomto případě nelze než dát do značné míry za pravdu.
Je krajina zamořená a tím de facto zdevastovaná větrnými elektrárnami skutečně to, co chceme? I obnovitelné zdroje energie mohou být vykoupeny až příliš draze. Což může být tento případ. Turek se tentokrát drží v rétorice docela při zemi a nevyzývá k nějakým zásadním zákazům, nýbrž ke kompromisům a chce bojovat za prosazení přísnějších podmínek pro zřízení akceleračních zón. „Najděme místa u dálnic, na bývalých skládkách, opuštěných pláních a udělejme kompromis,“ uvádí. Na přiloženém videu si ale ještě přece jen neváhá rýpnout do toho, že protlačování větrných elektráren je spíše dotační byznys než cokoli jiného.
Ke všemu je ještě třeba dodat, že akcelerační zóny mají být pouze jakési zóny „minimálního veřejného odporu“, nikoli jediná vymezená místa, kde mohou větrné elektrárny vznikat. V každém případě se rozvoj větrných elektráren ne každému líbí.
V Hořicích na Šumavě vznikla petice, která zastavila jednání o výstavbě větrných elektráren, které měly vzniknout na hranici obce. Podobně dopadlo referendum v Čakové na Bruntálsku. Naopak například v Miškovicích na Písecku si elektrárny odhlasovali. Ačkoli těsně. V poměru 83 ku 79 hlasům v jejich prospěch. Téměř polovina obce tedy tyto ozdoby za městem nechce. Zbylým voní zřejmě více peníze navíc v obecním rozpočtu než otevřené louky.
Turek se tedy nyní hodlá s vervou pustit do boje za zachování krás krajiny. Nelze se však ubránit dojmu, že v jeho podání jde spíše o něco jiného než o upřímný zájem. V lepším případě jde jen o součást dlouhodobé propagace sebe sama coby (v očích jeho příznivců) odpůrce jakýchsi samoúčelných zelených kulišáren, které mají být spíše úlitbou Bruselu než nejlepším zájmem pro životní prostředí.
Na druhou stranu je v tomto kontextu zajímavý Macinkův zarputilý boj proti nedávno vzniklému CHKO Soutok. Je přitom známo, že mezi sponzory Motoristů patří Richard Chlad a František Fabičovic, kteří v CHKO Soutok vlastní rozsáhlé pozemky. Status chráněné krajinné oblasti nyní Chladovi brání v masivní komerční výstavbě zde. Chlad je přitom známý i tím, že na jižní Moravě výrazně investoval (zejména v letech 2008 až 2010) do fotovoltaických elektráren a někdy byl označován jako „solární baron“. Nyní sponzoruje Motoristy, kteří chtějí různé systémy podpory obnovitelných zdrojů zrušit, ale pro SeznamZpravy.cz Chlad uvedl, že s tím problém nemá. Jde ovšem rozhodně o zajímavé souvislosti.
Autorský článek s využitím zdrojů (viz text)
