Článek
Kdybych měl vyhlásit slovní spojení roku jen z komentářů ke svým článkům, bylo by to jistě spojení „komunistický rozvědčík“. Jde o nejoblíbenější příklad takzvaného whataboutismu, tedy argumentačního úhybného manévru, používaného různými odpůrci současné opozice, Petra Pavla i samotné demokracie a samozřejmě taky ruskými trolly. „A co komunistický rozvědčík na hradě? Ten vám nevadí?“ ptal se (ne)jeden z komentujících.
Pojďme se tedy trochu blíže podívat na to, jaký je rozdíl mezi Petrem Pavlem coby „komunistickým rozvědčíkem“ a Babišem coby bývalým agentem StB. Je sice opravdu s podivem, že je potřeba vysvětlovat rozdíl mezi řádným příslušníkem armády, který plní své občanské povolání, byť pod zvráceným režimem, a prospěchářským donašečem. Ale je to tak… a rozdílů je zde navíc povícero.
Agent Bureš stále v akci
Minulost Andreje Babiše se řeší neustále a opakovaně prakticky od doby, kdy se začal angažovat v politice a vystoupil tak „ze stínů“ přímo do záře mediálních reflektorů. V roce 2021 vytanul po devítiletých soudních tahanicích další a nový důkazBabišova působení u StB. Šlo o statistickou kartu, která se našla ve slovenském Ústavu paměti národa. V té době se ústav již u bratislavského krajského soudu bránil Babišově žalobě.
Na kartě září červené razítko „AGENT“ a v kolonce s názvem StB problematika je uveden zahraniční obchod. Nechybí Babišovy osobní údaje a známé krycí jméno Bureš, které s oblibou používají zase Babišovi odpůrci. Pár měsíců po zveřejnění karty se objevila i její fotomontáž zacílená proti tehdejšímu premiérovi Petru Fialovi, který v ní dostal krycí jméno Fialka. Ale to je vedlejší.
Ačkoli samotné ANO má ve věci Babišova působení u StB stejně jasno jako Babiš sám a na svém webu Mytyfakta.czuvádějí, že: „Obvinění, že Andrej Babiš byl agentem StB, je lež,“ věc rozhodně není tak jasná. Proti evidenční kartě na webu argumentují tím, že ho sem: „zapsal příslušník StB, aby plnil kvóty.“
Babiš taky v roce 2023 po dlouhých tahanicích uzavřel smír se slovenským ministerstvem vnitra. Ve smíru ministerstvo uznalo, že Babiš je veden neoprávněně jako agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Úřední záznamy ale zůstávají a mnozí odborníci je nadále považují za zásadní důkaz Babišova působení u StB. Smír sice ukončil soudní spor, ale nepřinesl definitivní pomyslný verdikt o pravdě, jak si to Babišovi voliči vesměs interpretují. Dnes je spor o Babišovo působení v StB již nějakou dobu spíše u ledu a Babiš se ke své krajně podezřelé minulosti staví cestou zarputilého zapírání.
Voják z vojenské rodiny ve „špatné“ době
Petr Pavel naopak od počátku svého veřejného působení svou minulost přijímá. „Babiš je evidován jako spolupracovník StB, v případě Pavla jde jen o standardní kariéru vojáka tehdejší Československé lidové armády,“ uvedl ještě v roce 2022 historik Eduard Stehlík v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.
Pavlův otec byl voják, sloužil u radiotechnického vojska v Plané a od roku 1964 byl vedený i jako agent kontrarozvědky (VKR), která působila jako součást StB. Na rozdíl od svého otce ale samotný Petr Pavel jako agent nikdy nepůsobil. V dokumentu Fakta a mýty dostupném na Spolusilnejsi.cz se uvádí, že Pavel před revolucí působil jako výsadkář a průzkumník u jednotky, která pouze organizačně spadala pod Vojenské zpravodajství. Samotnému oboru vojenského zpravodajství se pak Petr Pavel začal věnovat až později, studoval ho mezi lety 1988 až 1991 a do Vojenského zpravodajství tedy nastoupil až po revoluci. Zde si odpracoval rok na generálním štábu, tedy nikoli jako agent či rozvědčík, a poté byl poslán na misi do Jugoslávie.
Petr Pavel vystudoval vojenské gymnázium v Opavě i vysokou vojenskou školu ve Vyškově. Původem i vzděláním byl zkrátka voják každým coulem předurčený k vojenské kariéře. Skutečně však sloužil komunistickému režimu. Nicméně v řádném zaměstnání a svou kariéru nikdy nepopíral. Naopak byl v těchto věcech vždy velmi transparentní. Své minulosti navíc lituje. Dokonce přímo uznal svou chybu a slabost, když prohlásil, že se poučil z toho, co dělal před rokem 1989, a že si o to víc váží těch, kteří už před revolucí dokázali k režimu zaujmout jasný postoj a měli odvahu mu čelit. Nikdy se tedy nesnažil ani stavět do lepšího světla nebo svou minulost bagatelizovat. „Sám jsem patřil k lidem, kteří nedokázali prohlédnout zločinnou podstatu komunistického režimu,“ přiznal upřímně.
Charakter není o tom nikdy neudělat chybu nebo mít dokonale čistý štít, ale o tom, umět své chyby přiznat a snažit se je napravit. A v tom je zásadní rozdíl mezi zapřenými agenty StB a mužem, který se staví i k temnějším stránkám své minulosti zmužile a napřímo. Petr Pavel stejně tak nikdy nepopíral své členství ve straně KSČ.
Osobně nepatřím ani mezi ty, kteří by jakkoli zazlívali Babišovi možnou dávnou minulost u StB. „Hříchy mládí“ budiž klidně zapomenuty. Mnohem horší jsou hříchy nedávné minulosti a současnosti.
Autorský článek s využitím zdrojů (viz text)
