Článek
Odpověď spočívá ve schopnosti rozlišovat mezi upřímností a falešností, slušností a neslušností. Tento rozdíl často uniká těm, kteří sami nejsou upřímní a chovají se neslušně.
Nejsem věřící křesťan, ale uznávám, že Bible obsahuje mnoho moudrých poučení. Dvě taková poučení jsou o tom, že ten, kdo se poučí ze svých chyb a prokáže svými činy, že jeho poučení je upřímné, si zaslouží větší vážnost než ten, kdo nemusel hledat, co je a není správné.
Uvedu zde dvě podobenství. První je o ztracené ovci. Ovčák si váží všech ovcí, ale největší radost má z té, která se vrátila. Druhé je o Šavelovi, který pronásledoval křesťany a bylo mu umožněno prozření. Ze Šavela se stal Pavel, zastánce křesťanství, a v Bibli je uváděn jako apoštol, přestože nebyl jedním z dvanácti apoštolů, učedníků Krista.
Takovéto příklady nejsou jen v Bibli, jsou v literatuře a jsou to opravdové příběhy ze života, které dokazují, že je možné zabloudit a najít správnou cestu poznání, ze které již nesejdu.
Taková je minulost a současnost prezidenta Pavla.
Za svoji angažovanost pro minulý režim se omluvil. Po revoluci zastával nejvyšší vojenské funkce doma i ve světě. Po roce 1989 musel projít přísnými bezpečnostními prověrkami, což Babiš nemusel. Za komunistů mohl Pavel spoléhat na protekci od svého otce. Po revoluci byla pro něj minulost jeho otce přítěží, musel dokazovat, že se s touto minulostí neztotožňuje. I Babiš měl prominentního otce a v byznysu mu byly zkušenosti jeho otce přínosem.
V letech 2012–2015 se stal Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a mezi roky 2015 a 2018 působil ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO. Stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. Do těchto funkcí byl zvolen a žádná protekce mu nemohla pomoci.
Prokázal statečnost v boji, kdy se dobrovolně bez rozkazu s nasazením života zúčastnil záchrany obklíčených francouzských vojáků. Byl za to vyznamenán francouzským prezidentem, dostal vyznamenání od prezidenta Havla a další státní vyznamenání v USA, Nizozemsku, Anglii atd. Prokázal, že si zaslouží naši úctu, protože reprezentoval naši republiku ve světě tak jako málokdo.
Andrej Babiš se za svoji minulost neomluvil.
Naopak nejprve prohlásil, že spolupracoval, ale byl slušný, a poté to všechno popřel a tvrdil, že žádnou spolupráci nepodepsal.
Po revoluci využil své kontakty a zkušenosti k vybudování impéria Agrofert. Jeho minulost byla výhodou, ne překážkou. Měl zkušenosti a konexe.
Část svého dětství a mládí strávil ve Francii a Švýcarsku. Tudíž mohl vnímat, jaký je rozdíl mezi demokracií a totalitou. Toto srovnání Pavel neměl. Vyrůstal v prostředí, kde vládlo komunistické dogma a nic jiného nepoznal.
Babiš po skončení studií na Vysoké škole ekonomické začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1985 byl vyslán jako zahraniční delegát do Maroka, kde strávil šest let.
Pavel i Babiš byli členy komunistické strany a vedeni jako agenti – Bureš a Pávek. Pavel se omluvil a Babiš se obhajuje a tvrdí, že agentem nebyl. Pavel nás všude ve světě reprezentuje a Babiš nám všude ve světě dělá ostudu. Čapí hnízdo, dotace, ve Francii je vyšetřován pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků.
V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.
V lednu 2014 byl jmenován vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Pro mediální skandály, neodvádění daní a úkolování novinářů v médiích z těchto vládních funkcí odstoupil.
Pavel se osvědčil v boji, kdy je třeba se rozhodovat pod velkým tlakem. Babiš se zachoval v době Covidu jako naprosto neschopný krizový manažer.
Takže tu máme generála, který nás reprezentuje po celém světě, a podnikatele-politika, který preferuje jen vlastní prospěch, ve světě nám dělá ostudu a provázejí ho střety zájmů a trestní kauzy.
Zastánci prezidenta Pavla preferují čestnost, poctivost a osobní statečnost. Zastáncům Babiše je jedno, jaký Babiš byl a je, stačí jim, když jim slíbí, že se budou mít lépe, a jeho morální hodnoty je nezajímají.
Proto si vážím prezidenta Pavla, a ne Andreje Babiše.
