Článek
Konečně jsme se dočkali třešňové sezóny a stromy mnoha pěstitelů se obsypaly rudavými plody. Takže hurá na větve anebo na žebříky, košíky do ruky a sbírat, než nám to přírodní bohatství smete nějaká ta hniloba.
Třešně jsou parádní plod. Nejenže skvěle voní a chutnají, ale mají i výborný nutriční profil. Jsou zdrojem polyfenolů, antokyanů a vitamínu C, mají tedy velmi dobré antioxidační a protizánětlivé účinky. Konkrétní antioxidační kapacita se liší podle druhu třešní (např. višně jsou podle některých zdrojů výrazně „výkonnější“), stupně zralosti a dalších faktorů včetně samozřejmě zpracování.
Existuje i obsáhlá studie, která zkoumala vliv třešní na různé zdravotní markery. Testovala, jak konzumace třešní ovlivní oxidační stres, zánět v těle, bolesti svalů po cvičení, krevní tlak nebo i náladu, spánek, kognitivní funkce, artritidu, diabetes apod.
Takřka ve všech oblastech se při pravidelné konzumaci třešní ukázalo zlepšení hodnot. U oxidačního stresu, zánětu či bolestí svalů byly výsledky poměrně významné, u například zmíněného spánku či nálady méně výrazné, ale přesto patrné.
Nutno dodat, že studie používala poměrně vysoké dávky třešní (45 až 270 za den) a samotní autoři přiznávají, že výzkum má rezervy, které je třeba doplnit dalšími studiemi. Rozhodně ale data naznačují, že třešně jsou něco, co se vyplatí si dopřát. Ale záleží i na formě.
Třešně v koláčích, džusu a marmeládě? Spíš pochoutka bez efektu
Pokud vám jde o chuť a zpracování veškeré úrody, nejspíše budete přemýšlet, jak třešně zpracovat. A nabízí se spousta možností. Pokud ale chcete z třešní těžit zdravotní benefity, rozhodně vám doporučuju jich sníst „co nejvíc“ (resp. v přiměřeném množství, samozřejmě… nemá smysl se snažit přiblížit hodnotám z výše uvedené studie), tak jak jsou. Případně je hoďte na mrazák. Za solidní volbu lze považovat i čistou, nedoslazovanou šťávu, kterou můžete rovněž uchovat déle, pokud ji budete popíjet v rozumném (tedy malém) množství. Třešně přece jen obsahují fruktózu a v tekutém stavu jsou její dopady méně tlumené jinými živinami.
Třešně v koláčích, marmeládách či jiných podobných výrobcích už pak slouží spíše jako dochucovadlo a jejich zdravotní benefity jsou – kvůli zpracování i kombinaci s velkým množstvím přidaného cukru – spíše irelevantní.
Gurmáni mohou namítnout, že je jim to jedno, nicméně se do značné míry připravujeme o to nejcennější, co nám příroda dává. Je nicméně taky fakt, že třešně se extrémně rychle kazí a jejich konzumace ve větším množství může být trochu nálož pro trávení. Zvlášť pokud je vydatně zapijete vodou, či dokonce mlékem – tekutiny urychlí kvašení a třešinky vás mohou pěkně prohnat. Ale to většina našinců dobře ví. Třešně si můžete dopřát i v mléčném shaku, ale je třeba je nejdřív povařit a nechat vychladnout.
Jsou třešně dietní?
Ano! Ve své původní formě se rozhodně nemusíte obávat, že by vám zásadně zahýbaly s kalorickou bilancí, pokud jich nesníte dva koše. 100 g třešní má kolem 60 kcal, což není mnoho.
Většinou je tvoří voda. Synergický efekt díky přítomnosti vlákniny, minerálů, vitamínů a zmíněné vody vede k tlumení negativních efektů fruktózy. Při výraznějším zpracování už tento efekt nicméně využít nemůžete. Je tedy dost důvodů, proč nepohrdat třešňovou metodou „ze stromu do pusy“. Ta se ostatně vztahuje na drtivou většinu ovoce.
Zdroje:
