Článek
Několik týdnů jsme pobyli v husté, neprostupné džungli uprostřed Cejlonu, neboli na Sri Lance a odtud jsme se vydali směrem k moři. Shodou okolností zrovna v tu dobu probíhaly různé akce ohledně sledování mořských kytovců, což bylo docela zajímavé. Ráno jdete na pobřeží, kde se prodávají vstupenky na lodě, které potom zamíří na širé moře, kolem skáčí velryby a delfíni a vy si to můžete natáčet a fotit a divit se, jak je to moře veliké a celé to končí tím, že opět zakotvíte v přístavu, odkud se necháte odvézt do hotelu. Nechávali jsme si polední menu přinést na pláž, kde jsme debužírovali jako významní miliardáři a znalci místních poměrů. Proč nakonec ne? Člověk by měl vyzkoušet všechno, na co je zvědavý, pokud tím nikomu neškodí a nezanechá za sebou zbytečně širokou uhlíkovou stopu. Pokud ano, tak si aspoň slíbí, že se to příště už opakovat nebude.
Na Sri Lance mi připadalo zajímavé, že se tam jezdí vlevo, to bych asi delší dobu nezvládl a že tam k obědu pijí teplou vodu. Oni sami věří, že je to zdravé a je možné, že to z téhož důvodu doporučují i ostatním. Nevím, jestli ještě budu mít někdy chuť se na Sri Lanku vrátit, nedávno se mi ozval kamarád, že mě zve, samozřejmě i s mojí asistentkou na pár týdnů na Bali, ale vždycky mi stačí, když si vzpomenu, jak jsme v nějaké podobné destinaci přistáli a vždycky jsem měl dojem, že jsem vkročil do prádelny, ale to asi dělá ten vzduch.
