Článek
Výklad karet je taková dost zvláštní věc, protože každý od něj čeká něco úplně jiného. Jsou lidé, kteří si myslí, že jim výklad karet odhalí budoucnost, jsou zvědaví, jak něco dopadne nebo nedopadne, kdo vyhraje volby, kdy se skončí válka, kdy nastane konec světa, jestli je manželka věrná, popřípadě, jestli se někomu podaří překonat zdravotní potíže a opět se s novým elánem vydá na podnikatelskou stezku.
Výkladem karet se od prastarých dob zabývali cikáni a hlavně cikánky, věštili, co se komu stane a co ho nemine a lidé jim to buď věřili nebo nevěřili, vědci se výkladem karet moc nezabývali, pro ně byl výklad náhoda a trochu hra a trochu divadlo s tím, že je naprosto prokázáno, že do budoucnosti nikdo nevidí a ani v budoucnosti další budoucnost neuvidí, ať už s kartami, anebo bez nich.
Nicméně, když starý, dobrý a přitom slavný psychiatr a psychoanalytik C. G. Jung začal v psychologii razit pojmy synchronicita, analogie, symbolika a souvislost všech těchto veličin s psychoidními jevy, sáhli po tarotových kartách i slavní psychoanalytici, u nás to byl třeba doktor Grof a řada umělců, zabývajících se sci-fi tvorbou a surrealismem (umění vždycky tak nějak souviselo s psychologií a s tvůrčím přístupem k životu a k partnerským problémům a mnozí vědci a výzkumníci dost často najednou nevěděli, jestli se ve své práci věnují více magickému realismu nebo fyzice, chemii, optice, očním švindlům, kouzelnictví, eskamotérství či iluzionistickým trikům.
Každý může o sobě prohlásit, že umí číst myšlenky a občas se i někomu podaří něco z bohatých korun myšlenkových stromů a plodů utrhnout.
Vzpomeňme například komunistického mága Františka Kahudu, který naprosto oficiálně pracoval na Chemické škole chemicko - technologické v Praze 6, v Dejvicích, kde vedl katedru psychotroniky a psychoenergetiky (to si teď nedělám legraci, tak to skutečně bylo), kde vědci s vysokoškolským vzděláním naprosto vážně zkoumali vliv lidského myšlení a lidské psychiky na neživé předměty. Zkoušeli například roztočit pohledem tužku, ležící na stole a podobně.
Už ani nevím, kolik brali měsíčně, ale vím, že můj plat se s platem budoucího pana ministra školství nedal srovnávat, ale je pravda, že já jsem dělal jen hloupou analýzu umělých hmot pomocí plynové pyrochromatografie a hmotové spektrometrie. Tomu samozřejmě rozuměl každý ještě méně, než svíjející se tužce na stole, ale takový už prostě byl náš svět. A možná ještě je.
Pan Kahuda seděl o patro výš nade mnou, ale pokud vím, tak se o ezoteriku vůbec nezajímal, spíše studoval platové tabulky, což je také určitý cíl cesty, neberme mu ho. Snadněji to pochopí všichni, kdo viděli film Muži, co zírají na kozy.
Nicméně, pokud si zachováme chladnou hlavu dokážeme si představit, že magický realismus, stejně jako esoterní pohled na život kolem nás patří do světa umění a svět umění nejvíce souzní se světem vědeckého poznávání světa na poli psychologie a psychiatrie.
Proto také stále dokola tvrdím, že výklad karet, stejně jako astrologie není žádná vědecká disciplína, protože má nejblíže k psychoterapii, v níž se nepídíme po jednoznačných a reprodukovatelných výsledcích poznávání reality, nic se nedá dopředu vypočítat nebo určit přesně na dvě desetinná místa, spíše se u nás jako přednášející odborník objeví rozervaný básník, který ještě nejedl a nemá cigarety než vědec s kalkulačkou v ruce.
Mnoho lidí se bohužel stále domnívá, že se pomocí jakýchsi záhadných psychoidních a možná až schizoidních metod dostaneme k tomu, abychom nahlédli do budoucnosti a suše konstatovali, ano, ve finále vyhraje Sparta, kdo na ni vsadí, neprohloupí.
Takže polovina lidí věří nesmyslům, protože do budoucnosti skutečně nikdo nevidí, i když možná Kahuda tam kdysi zahlédl cestu na komunistický Klondike a „lesk zlata“ ho zlákal, jinak by ze sebe nedělal šaška a na VŠCHT v Praze 6, v Dejvicích by se nehrnul. Mohl samozřejmě svou katedru psychotroniky přejmenovat na K+K+K (Kahudův komunistický Klondike), ale nechme ho být, de mortuis nil nisi bene.
K čemu tedy celý ten výklad karet je? Je to určitá forma terapie, která se dá chápat třeba jako arteterapie nebo psychoterapeutická inspirace, pokud se člověk odhodlal začít něco dělat se svým životem nebo pokud chtěl dosáhnout třeba v partnerství nebo v práci nějaké zajímavé změny.
Potom je kupodivu možné i trochu změnit či napravit osud nebo se vyhnout nepříjemnostem, ale rozhodně to chce dodržovat určitá pravidla - v podstatě dost podobná, jako kdyby člověk šel na konzultaci za psychologem nebo psychiatrem.
Jakýkoliv léčebný zákrok by měl být a měl by zůstat věcí přísně intimní. Vůbec nechápu, kde se tady vzala ta palčivá touha, které podléhá stále větší množství lidí, přetřásat své soukromé věci na veřejnosti a naopak to, co by se mělo dostat na veřejnost, tak se drží v tajnosti, jako kdyby byla ostuda, když třeba přijdete o práci a pak ji nemůžete dlouho sehnat a pokud ji seženete, tak je mizerně placená, že je to jak v bibli - a když Pán viděl platy služebníků domu tohoto, odvrátil svou tvář a hořce zaplakal.
Myslím, že zopakovat si základní pravidla zdravé svižné komunikace by mělo být první, co bychom měli udělat, na druhém místě si potom můžete dělat legraci z ezoteriky, kartářství a hvězdopravectví, to je už jedno, ale nenechte si pořád dokola odvádět pozornost od důležitých věcí, což je v dnešní době hlavně otázka, máte-li zajištěný pravidelný příjem na nájem a na jídlo. Pokud vás to ještě nikdy nenapadlo, tak je nejvyšší čas s tím začít. Pak se můžete smát, až se z toho neudržíte na nohou.
