Článek
Co to asi tak znamená, když se o někom řekne, že mu chybí štěstí? Většina lidí si pod pojmem štěstí představuje náhodný nebo nezasloužený obrat situace nebo různých okolností k lepšímu. Přijíždíte ke křižovatce a zrovna vám padne zelená, nemusíte ani přibrzdit, vesele projedete kolem řady čekajících ve vedlejším pruhu a jste v čele hlavního pelotonu. Měli jste štěstí. Možná, kdybyste měli ještě větší štěstí, tak byste ani nemuseli nikam jezdit.
To ale mluvíme o štěstí jako o náhodném jevu, který může, ale také nemusí nastat.
Určitě znáte slavnou bajku, jak Rozum potkal Štěstí na úzké lávce a začali se handrkovat, kdo komu má ustoupit z cesty. Rozum se rozčiloval, že on je Rozum a kdo je víc? Zatímco Štěstí tvrdilo, že když má někdo štěstí, tak ani ten rozum nepotřebuje. V podstatě měli pravdu oba, i když každý jen tu svoji a navíc ještě pouze částečnou.
Když budete někdy posuzovat, co by bylo v dané situaci lepší, jestli rozum nebo štěstí, je dlužno si uvědomit, že štěstí má univerzální dopad, vsadíte všechno na špatnou kartu, ale budete mít štěstí a vyhrajete. Logika jde stranou, závist jde stranou, jakýkoliv úmysl vás poškodit jde stranou, ostřelovač vás bude chtít eliminovat a místo toho si vystřelí oko.
Dopad štěstí je univerzální.
V případě rozumu je situace podstatně jiná. I kdybyste dosáhli rozumových kvalit zkušeného génia, tak když nebudete mít vhodné a vlivné spoluhráče nebude vám sebevětší rozum k ničemu. Dobré postřehy mohou být dobré pro pobavení a jako námět k zamyšlení, ale snadno se vám stane, že díky síle rozumu a logiky někoho naštvete nebo popudíte proti sobě. A to i v případech, kdy by se Štěstí spíše postaralo o to, abyste spíše zůstali neviditelní a moc nevyčnívali.
Docela zajímavý paradox se skrývá v konstatování, že naštěstí měl dost rozumu, aby něco udělal nebo naopak, aby něco nedělal.
Těžko se dá komukoliv radit, aby použil rozum, když ten rozum prostě nemá.
Když máte Štěstí, můžete je použít kdykoliv, když máte rozum, můžete jej použít pouze mezi duševně stejně postiženými. Tarzan se rozhodně nestal Králem opic díky tomu, že mu to brilantně myslelo.
Pocit prožívaného štěstí souvisí s problematikou zdraví a sexu. Z fyziologického hlediska se dá říct, že dobrá nálada a radostné vzrušení vzniká jako obraz nebo odraz vyvážené hormonální činnosti. Mozek, nervová soustava a zejména nepříliš velký orgán, zvaný hypotalamus řídí výrobu hormonů a tím vlastně všechny tělesné funkce. Tento proces se dá kladně ovlivňovat vůlí, především pozitivním myšlením a - světe div se - sexuálním vzrušením.
Veškeré stavy zamilovanosti a opětované duševní i tělesné lásky mají vyloženě příznivý účinek na celkový zdravotní stav. Bez nadsázky se dá říct, že pocit štěstí je vyloženě léčivý. Bohužel se tento pocit někdy záludně dostavuje jako reakce na požití drogy, přičemž negativní dopad použité chemikálie je mnohonásobně větší než pozitivní účinek prožívaného štěstí.
Nejsnadnější cesta ke stimulaci neurochemického tělesného systému vede přes oblast sexuality, nejlépe samozřejmě v dobrém partnerském vztahu.
Ze sexu nemusí mít nikdo strach, nenajdete člověka, kterému by sex ublížil, jistě však najdete spoustu lidí, kterým ublížilo, často i trvale, nepochopení věcí kolem sexu. Myslím samozřejmě sex, nikoliv násilné činy, i když jsou často motivované nedostatkem sexu.
