Článek
Řeknu vám to na rovinu, nemám rád počítače, nemám rád chytré telefony a nemám rád ani tablety. Nesnáším internet.
Bohužel mi to není nic platné, protože všechno, co pracuje ve dvojkové soustavě začíná ovládat tento svět.
Mnoho lidí se mnou nemusí souhlasit a bude tvrdit, že počítače zrychlují práci, zjednodušují účetnictví a zlepšují komunikaci mezi lidmi. Není to pravda. Dříve jste šli do obchodu, položili na pult dvě koruny, popadli půlku chleba a mazali jste domů. Dnes si navléknete umělohmotnou rukavici, chvíli vypadáte jako gynekolog, chystající se k odbornému zákroku, potom prohnětete několik bochníků, popadnete pecen za padesát nebo šedesát korun, vložíte do polyetylénového sáčku, u samoobslužné pokladny naskenujete cenu, včetně ostatního zboží, zaplatíte kartou, přičemž samozřejmě nemáte žádnou kontrolu nad tím, kolik se vám ve skutečnosti strhlo z účtu, plus poplatek za to, že jste pohodlně platili z účtu na účet, i když vám to ve skutečnosti nic nepřineslo, ale je to jako vyříkat si s někým něco z očí do očí.
Potřebujete někomu zavolat, telefon má prázdnou baterii nebo se zrovna nabíjí, když se nabije, začne se aktualizovat, než vytočíte číslo, objeví se vám nějaké reklamní sdělení, zablokuje obrazovku a musíte se rychle rozhodnout mezi volbami „souhlasím s podmínkami a budu pokračovat s platbou 38 Kč za první dva měsíce“ nebo „zaplatím pomocí aplikace PayPal“, no a když nevíte, co to je, tak máte naději, že strávíte odpoledne studiem něčeho, o čem jste do té doby neměli ani tušení.
Obezřetný člověk se časem naučí raději moc nechodit na internet a pokud přece jenom časem zvládne takové záludnosti jako je Facebook, Instagram, Tik Tok, brzy si zvykne, že se mu v soukromých zprávách může prohrabávat prakticky kdokoliv z ulice.
Ještě k tomu zrychlení služeb - pokud si ještě pamatujete, jak na poštách nebyl žádný „vyvolávací“ systém, tak lidé přišli na poštu, živelně se postavili do fronty, chvilku si odčekali, načež byli odbaveni - samozřejmě se našli vykukové, kteří předbíhali nebo dělali, že přišli už dříve a snažili se ostatní ošulit o pár minut čekacího času. Nicméně ale, když se spočítalo, jak dlouho trvalo živelné odbavení zákazníků oproti odbavení sofistikovanému a vědecky naplánovanému, tak zvítězila hra živlů. Ale to jen tak na okraj, pro zasmání. Jakmile si začnete něco plánovat, tak se to zdrží, už třeba jen o to plánování.
Sociální sítě, to je kapitola sama pro sebe. Kdoví který mudrc vymyslel, že se přes sociální sítě může odehrávat business.
Každý člověk si i bez počítače a bez sociálních sítí dovede představit, jak funguje trh. Na náměstí nebo na náves se sjedou trhovci a lidé, kteří chtějí něco prodat, popřípadě nabídnout k prodeji, označí své zboží cenovkou a pokud s tím kdokoliv z kupujících souhlasí, mohou buď uzavřít business nebo mohou více či méně smlouvat a handrkovat se, než se dohodnou na konečné ceně za nabízené zboží. Větší obchody se dají řešit také tak, že prodejci pošlete soukromou zprávu a potom se dohadujete, ale nikdo jiný neví, na čem se vlastně dohadujete.
A to se ani nezmiňuji o takových záležitostech, jako je Dark Net a hromada zdržovaček, které jsou s tím spojené. No a když jsme u těch „zdržovaček“, tak to je v současné době asi největší problém internetu. Ze zvědavosti nahlédnete sem, ze zvědavosti nahlédnete tam, tady spatříte něco zajímavého, tady si přečtete pozoruhodný názor na nějakou progresivní situaci.
Nebo vám padne do oka názor, s nímž absolutně nesouhlasíte a teď vám to nedá a musíte se k tomu vyjádřit. Přihlásíte se do diskuze a pustíte se do vášnivé výměny názorů s nějakým skupinovým „roztleskávačem“, jehož práce spočívá ve snaze získat co největší počet kliknutí, ať už ve smyslu „palec nahoru“ nebo „palec dolů“. Vystupujete potom v roli hlupáka, který se nechal nachytat na primitivní trik. Pokud chcete internet používat tak, aby vám sloužil, najděte si pouze to, co nezbytně potřebujete k životu a potom se hned zase stáhněte do své ulity. A raději nikdy o ničem nediskutujte s lidmi, které neznáte.
Kdyby všechny tyto digitální rybářské sítě neexistovaly, tak byste se také nepouštěli s každým podivínem na ulici do řeči. I kdyby vám chtěl vyprávět o tom, jak tady jednou budou stát mrazáky s mrtvolami.
