Článek
Kdys dávno, kdy jsem byl ještě natolik bohat a zdráv, že jsem se mohl zajímat o americkou literaturu, se mi dostala do rukou knížka spisovatele z 19. století Breta Harte, v níž byla povídka How Santa Claus came to Simpson’s bar. Jak přišel Ježíšek do Simpson’s baru.
Je možné, že se tato povídka objevila i pod názvem Jak přišel Ježíšek do Sacramenta.
Povídka je o malém nemocném chlapci, žijícím v divočině mezi drsnými zlatokopy a problém je v tom, že jsou Vánoce a hoch věří na Ježíška, který nosí dětem dárky.
Zlatokopové samozřejmě vědí, ať už z vlastní zkušenosti nebo si to někde přečetli, že žádný Ježíšek nebo Santa Claus neexistuje, ale nechtějí chlapci, který v nedaleké minulosti během nějakého neštěstí přišel o rodiče a o něhož se od té doby starají, kazit iluze.
A tak se jeden z kovbojů, po poradě s ostatními, těsně před Štědrým dnem rozhodne zajet na koni do blízkého, asi 20 mil vzdáleného města koupit za pár zlatých nugetů pro věřícího hocha nějaký dárek.
Není ale příliš dobré počasí, sychravý vítr s deštěm a se sněhem změní cestu do města v boj o přežití. Odolný zlatokop se ale do města dostane, koupí tam pro chlapce nějakého hadrového šaška na hraní a vydá se na zpáteční cestu. Počasí je ještě horší, a navíc se ho pokusí přepadnout bandité a Indiáni. Strhne se prudká přestřelka, zkušený pistolník ale vyhraje a nechá za sebou hromadu zastřelených desperátů a dvě nebo tři vypálené a se zemí srovnané indiánské vesnice, i když nevím, jestli si to ještě dobře pamatuji, možná to bylo trochu jinak, ale tak nějak přibližně to tam v té povídce o Ježíškovi bylo, a nakonec se přesně kolem sedmé, akorát na štědrovečerní večeři objeví drsný kovboj i s dárkem od Ježíška mezi ostatními v Simpson’s baru.
A bylo veselo. Všichni byli spokojení, jejich víra v hodného Ježíška, který dává dětem o Vánocích dárky se posílila a život šel dál. Takže asi takhle, neručím za přesné převyprávění dojemného příběhu, ale v zásadě či v hrubých rysech by to mohlo souhlasit.
Napadlo mě, že je škoda, že od té doby nikdo podobný námět nezpracoval. Kdyby se to vztáhlo klidně třeba na současnost, mohlo by z toho být hezké vyprávění třeba Jak přišel Ježíšek do Holešovic na Prahu 7.
Drsní podnikatelé by v jednom z četných holešovických barů popíjeli pivo, prokládané četnými panáky a tajtrlíky zelené a medoviny a v rohu baru by seděl u sklenice vody chudý důchodce a podnikatelé by si říkali, vidíte, tady starému Bláhovi sociálka už třetím rokem nedala ani dávku na hmotnou nouzi, ani příspěvek na bydlení, chlap je už zadluženej až po uši, ale ještě se drží. A víte, že on ještě věří na Ježíška? Už je mu sedmasedmdesát a pořád si myslí, že mu někdo, třeba teď o Vánocích pomůže. Nebo mu snad i něco dá.
Bar se chvíli otřásá pod návalem řízného smíchu. Potom se jeden podnikatel zvedne, zastaví se nad vyzáblým starcem a hodí na stůl pětistovku. Tady máš, dědo na večeři, to máš od Ježíška, když jsou ty Vánoce. A stařík děkuje se slzami v očích, díky moc, dám si klobásu, tu jsem už dva roky neměl… já to věděl, že Ježíšek existuje… Ježíšku, děkuju, vylez, nemusíš se přede mnou schovávat…
