Článek
Otázku zranitelnosti Dubaje jsem si položil již ve chvíli, kdy jsem byl v Dubaji poprvé. Trochu mi připomínala dětské pískoviště, na němž si hrály děti, které se občas pokoušely postavit z písku větší nebo složitější hrad nebo stavbu nebo prostě cokoliv, co by se dalo označit jako Dílo a co by samozřejmě dalo podstatně více práce než jednoduché bábovičky. Většinou se z těchto složitějších projektů nedočkal realizace žádný, protože už ve chvíli, kdy bylo dílo napůl hotové se kolem začali shromažďovat „nájezdníci“, kteří jakkoliv zajímavý rozestavěný projekt buď nečekaně rozdupali nebo jakýmkoliv jiným způsobem znešvařili.
Již tenkrát jsem si začal uvědomovat, že ať už sám za sebe vytvořím cokoliv, zvláště půjde-li o dílo hodnotné či umělecké, bude jeho ochrana stejně důležitá jako jeho výroba či zhotovení.
Vytvořit něco, co se může snadno poškodit nebo zničit, je škoda práce a použitého materiálu. Opatrný člověk by si měl stále dokola uvědomovat, že žije mezi lidmi.
