Článek
Nedávno jsem četl vášnivou diskuzi pod článkem, který se jmenoval Jsou ženy ještě ženy a muži ještě muži? Autoři článku se stejně jako autoři mimořádně obsáhlé diskuze pozastavovali nad tím, že dnešní muži a muži, kteří běhali po povrchu této planety před padesáti lety, se při vzájemném srovnání jeví jako dva různé živočišné druhy. Ale podobně můžeme začít uvažovat i nad ženami.
Matky našich matek a babiček byly úplně jiné než dnešní ženy, stačí se podívat na (většinou ještě) černobílé fotky osmnáctiletých dorostenek z šedesátých a sedmdesátých let minulého století a hned vidíme, že v porovnání s dnešními osmnáctiletými až třicetiletými nositelkami něžného pohlaví tam něco nesedí.
Jako kdyby z dnešních mladých žen, paní a dívek vyprchalo původní ženské kouzlo. Ze současných žen čiší racionální sebevědomí a možná i takové vlastnosti jako panovačnost, paličatost a neústupnost. Jako kdyby dnešní ženy byly stvořeny z tvrdšího materiálu, než kdysi. Dá-li se to tak říct.
Zajímavé jsou názory psychologů a psychoterapeutů na tento problém. Téměř bez výjimky se opírají o údajnou škodlivost moderních technologií. Nejeden terapeut veřejně hlásá i takové zvrhlosti, jako, vezměte mladým lidem jejich mobily a notebooky a oni zase začnou chodit na hřiště hrát fotbal a cvičit gymnastiku a opět je začne bavit skok o tyči!
Za všechno mohou technologie. Usnadňují jakoukoliv činnost a mladí si potom zvyknou, že ke všemu přijdou bez námahy a zadarmo a to je chyba.
Názor je to zajímavý, ale naprosto zcestný, jak už dávno zjistili všude, kde se snažili dětem omezit přístup k moderní výpočetní technice. Je to podobný názor, jako kdyby někdo začal hlásat, odeberte mrzákům a zraněným berle a uvidíte, jak se zlepší jejich sportovní výsledky nejenom v chůzi, ale i v běhu na delší tratě.
Podobně by se dalo říct, že když chcete hochům zabránit, aby se z nich stávali mamánci, tak jim odeberte matky a uvidíte, co s nimi udělá „studený odchov“. Dopředu vám mohu říct, že by se nestalo vůbec nic.
Pokud se chceme dostat k jakémukoliv praktickému vysvětlení současné situace, musíme si říct, co všechno se od padesátých let minulého století dodnes změnilo?
Je toho dost, možná by se dalo povšechně říct, že se změnilo všechno. Složení vzduchu, složení půdy, složení potravin, změnila se ekologie a díky drastické změně všeho, co jíme a polykáme, ať už jako potravu nebo potravinové (dobrovolné či nedobrovolné) doplňky, změnilo se zcela logicky i biochemické složení žen i mužů. A v závislosti na chemickém složení našich vnitřních orgánů, kostí a těl se změnilo i naše myšlení. Jsme teď daleko více složení z odpadků umělých hmot. Jsme jako pet lahve po recyklaci. Napůl lidé, napůl roboti.
Přitom ani v nejmenším nejde o nějakou uhlíkovou stopu, to mohl vymyslet jen blázen. Uhlíková stopa zůstává pořád stejná, v padesátých letech bylo množství kysličníku uhličitého ve vzduchu 0,03 %, dnes to dělá zhruba nebo spíše „zhruba“ 0,032 %. To bychom měli spíše obdivovat než kritizovat. Kdyby se nám takhle dařilo držet pod pokličkou inflaci nebo zbytečný růst daní, tak bychom mohli každý den posílat pro láhev šampaňského a na celém světě by byl mír.
Položme si otázku, co je v našich tělech, jako fyzických schránkách lidského ducha navíc? Co by tam být nemuselo?
Jsou to mikroplasty, pesticidy, věčné škodlivé chemikálie, jako například kyselina trifluoroctová, léky proti bolestem a léky, označované jako psychofarmaka, antibiotika a samozřejmě i náš starý, dobrý ibuprofen a je toho samozřejmě ještě více, nemluvě o tom, že jsme prozáření elektrosmogem a přesycení hlukem a smradem ze ze spálené nafty.
V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se začala ve velkém vyrábět biochemická antikoncepce, u nás to byl biogest a norbiogest, ale to byly ještě naprosté začátky, potom to nabralo takových obrátek, že kdybych viděli jaké množství mnohatunových vlakových souprav antikoncepce a léků na nervy do sebe ženy i muži od konce druhé světové války nacpali, tak z toho už nikdy neusneme a jen by se k tomu přidalo dalších pár nákladních vagónů s prášky proti bolestem hlavy. Antikoncepční chemie změnila přírodní menstruační cykly žen na této planetě a díky tomu se změnilo i jejich myšlení a v souvislosti s tím se změnila i stavba ženského těla.
Hlavním problémem minulých let nebyl ani tak „vir, který unikl z laboratoře“, ale spíše „babochlap,“ který unikl z té samé laboratoře, ale zatím ho nikdo neřešil.
Takže nám z hlediska biochemie i z hlediska psychologie muži měknou a ženy tvrdnou, mění se struktura jejich mozků a v souvislosti s tím se nyní bude snižovat věková hranice dožití. Tím se sice automaticky vyřeší i problém chybějících peněz na příplatky na bydlení, ale ostatní problémy zůstanou stejné. Spíše se budou zhoršovat.
Na otázku, jestli by nebylo jednodušší snížit cenu bydlení a cenu chleba a másla, se dá odpovědět, že pro rozumného člověka by to bylo asi jediné správné řešení, ale ne pro chodící kalkulačky, ve které se všichni díky složení vzduchu a potravin měníme.
Jestli jste četli RUR od Karla Čapka, tak si jistě pamatujete, že Čapek se snažil popsat naši budoucnost, kterou viděl celkem neradostně vzhledem k nucenému soužití lidí s roboty. Podle Čapka dojde k očekávané vyhlazovací válce mezi lidmi a roboty, lidi to prošvihnou, protože kdo se může vyrovnat umělé inteligenci?
Přijde táta s roboty, kteří ovládnou tento svět a aby z toho něco měli, tak se z nich díky potměšilé evoluci stanou lidé nebo „noví lidé“ a takhle to půjde pořád dokola.
Je to názor, s nímž samozřejmě nesouhlasím, protože mám své vlastní názory a vidím, co vidím.
Již dnes, kdy jsou lidé složení z buněk, vyztužených mikrovlákny a mikroplasty a jejich nervová soustava je automaticky napojena na veřejné 5G sítě a jejich názory jsou ovlivňovány wi-fi signály z počítačů, jsme už napůl roboti.
Nejméně postižená je generace boomerů, kterým se podařilo dospět bez ovlivňování mikrovlnným zářením z různých zdrojů a nejvíce postižená je generace Z, proto se tyto dvě generace nikdy nedomluví, ale boomeři brzy vyhynou nebo budou zlikvidováni, stačí jim opakovaně nedat příspěvky na bydlení nastane vláda biorobotů, kteří se budou po další léta vylepšovat a potom je už nic nezastaví při kolonizaci „naší“ sluneční soustavy a okolního vesmíru.
Jestli má někdo nebo něco budoucnost, tak jsou to pouze roboti, to dá zdravý, racionální (robotí) selský rozum, což je maličkost, kterou Karel Čapek trochu nedomyslel. Asi proto, že nebyl robot.
