Článek
Není to jednoduchá otázka a není na ni jednoduchá odpověď. Přemýšlel jsem o tom, když jsem byl v Dubaji, kde jsem se setkal s našimi krajany, kteří tam žijí již několik let, jsou v pohodě, spokojeně pracují a netrýzní se vzpomínkami na Prahu.
Dubaj byla původně skromná, nepříliš bohatá rybářská vesnice, potom se tam ale našla nafta a nějaké artefakty, které se označují jako "přírodní bohatství" a vývoj vesničky šel mílovými kroky kupředu. Trochu mi to připomíná takové ty případy, jako když chudý vesnický chasník čirou náhodou zdědí třicet miliard dolarů a najednou má plno nápadů, jak s těmi penězi naložit.
My sice nemáme naftu a nemáme ani moře, ale tak nějak přímo přírodně tvoříme křižovatku všech možných cest, takže bych se ani nedivil, kdyby Praha vznikla jako prastarý trh s otroky, což možná tak trochu platí dodnes.
Když jsem tak nad tím přemýšlel, proč nechci žít nikde jinde než v Praze, přišel jsem na to, že Praha má naprosto ojedinělou, nádhernou superatmosféru, danou historií, stářím a tradicí. Taky máme největší hrad na světě, což je přece jenom lepší než mít nad hlavou v obchoďáku největší akvárium.
S radostí oželím nejvyšší budovu a občas třeba i nejnižší ceny za diamanty a nechám si Karlovu univerzitu, Karlův most a skromné letiště, kde se ještě poměrně nedávno pokoušelo pár nadšenců létat vlastní silou.
