Článek
Je to už asi deset let, co jsem psal o tom, že když si někdo pohrává s náhodou, která by měla být spravedlivě rozdělená 50 na 50 a zvolí si za tím účelem hod mincí, že nevolí stoprocentně úplně správně.
Zeširoka jsem se rozepisoval o tom, že hod mincí není k oběma stranám (rub a líc, panna a orel) stejně spravedlivý a nestranný, už jenom proto, že se nepočítá s lidským faktorem. Zřejmě by se s ním počítat mělo, protože každý člověk hodí mincí trochu jinak a k tomu i každá mince je trochu jiná a otáčí se jinou rychlostí, která nemusí být konstantní, což se může ve výsledku projevit až tak, že porovnání četnosti Panny a Orla nebude 50 na 50, ale třeba 48 na 52. Což je podle mého názoru už dost velký rozdíl.
Dále jsem psal i o jednoduchém pokusu, který si může udělat každý - vezmeme dvě mince, hodíme první a podle výsledku prvního hodu budeme odhadovat výsledek druhého hodu s druhou mincí. Možná se nás potom zmocní dojem, že telekineze a telepatie přece jen existují, protože, když budeme hádat náhodou, tak zvláště při menší četnosti hodů se budou výsledky tvářit jako potvrzení teorie 50 na 50, ale pokud budeme podle prvního hodu odhadovat druhý hod, zvláště v případě, že bude mincí házet ten samý člověk, můžeme získat dojem, že jsme věštci, kterým nezůstane nic utajeno.
Bylo by určitě zajímavé zopakovat pokusy, které jsem prováděl v sedmdesátých letech na VŠCHT Praha a ve Výzkumném ústavu Běchovice, kdy jsme natáčeli padající předměty rychloběžnou kamerou. Hodíte si korunou a spočítáte, kolikrát se ve vzduchu otočí. Hodíte podruhé - a počet otoček bude jiný, těžko kdo odhadne, jaký.
Dá se ale během podobných pokusů dospět k názoru, že čistá náhoda vlastně neexistuje a že se i výsledek náhodných jevů se dá vypočítat - zvláště pokud k tomu budete mít kvantový počítač.
Lidově chápaná kauzalita (všechno má svou příčinu) nás poměrně snadno přesvědčí, že nic není náhoda a kdybychom měli dostatečný počet potřebných údajů, mohli bychom poměrně přesně vypočítat i takové jevy, jako, kdy se uvolní taška ze střechy a kam přesně spadne. Respektive, komu spadne na hlavu.
Kvantové počítače jsou schopné zpracovat téměř nekonečné množství dat, mohou se tedy použít i k rozlousknutí jakéhokoli hesla nebo PIN kódu - a je to, kupodivu, právě proto, že neexistuje skutečně fungující generátor náhodných čísel. Nemůžeme proto ani hod korunou považovat za zdroj stoprocentní náhody.
Je dokonce možné, ale to by asi chtělo nějaký delší a hlubší výzkum, že generovat do vysoké míry náhodně jakékoliv myšlenky dokáže spíše mozek psychopata než mozek normálního, „zdravého“ člověka.
A právě proto jsou možná psychopatičtí jedinci obecně úspěšnější, než běžný, normálně uvažující a spolupracující jedinec. Psychopatovi do hlavy nikdo nevidí, proto se nad nimi dá jen těžko zvítězit. Ale je dobré to aspoň vědět.
