Článek
Ukážeme si tajemství správného prstokladu. Nebo ovládáte klávesnici tak, že když píšete, tak nemusíte spustit oči z obrazovky? Dokážete bravurně psát devíti prsty (lidově se tomu říká všemi deseti) rychlostí přinejmenším 400 úhozů za minutu? 400 úhozů na minutu pokládám za docela slušný výkon, ale o profesionálních kvalitách můžeme mluvit od 500 úhozů za minutu nahoru. Pokud chcete dosáhnout světových parametrů, musíte se dostat k sedmi stovkám správných úderů do klávesnice za minutu. A proč o tom píši? Protože dokonale ovládat klávesnici počítače se může naučit drtivá většina z vás a pokud dokážete myslet v základních ekonomických vztazích, rychle pochopíte, jaký to pro vás může mít význam.
Přestaňte se utěšovat myšlenkou, že Bill Gates je stejný klávesnicový analfabet jako vy, protože on si to může dovolit, vy ne! I když v určitém slova smyslu se schopnost psát rychle na klávesnici žádnými penězi vyrovnat nedá. Pokud chcete v životě něco dokázat, neobejdete se bez znalosti rychlého psaní na počítači. Doba se mění a vy se musíte měnit s ní, jinak v krajním případě díky své nepřizpůsobivosti nepřežijete.
Mějte na paměti, že skutečně urozeným člověkem, šlechticem, rytířem, samurajem, ninjou, prostě Mistrem se člověk nerodí, ale stává. A to nikoliv díky nějakému srandovnímu zasvěcení, které si můžete koupit, aniž by vás kdokoli čemukoliv užitečnému naučil, ale díky svým znalostem, neustálému tréninku a díky své vůli. Jedině tak se z několika průměrných schopností, které má v podstatě každý, stane něco, s čím se můžete pustit do konkurenčního boje. Každý občas potřebuje sepsat své vize, protože písemná komunikace pomalu, ale jistě nahrazuje velkou část komunikace verbální.
Proto jsem pro vás vytvořil a sestavil svůj magický rychlokurz psaní na klávesnici. Originalita mého kurzu spočívá ve vaší aktivní spoluúčasti při vymýšlení cvičebních textů. Jinými slovy, já vám ukážu dveře, ale vběhnout skrz ně do arény klávesnicových divů už musíte sami.
Nejdříve si řekneme, kolika prsty se naučíte psát. Devíti, protože jeden palec nebudete používat. I když se tomu říká psaní všemi deseti a v některých učebnicích psaní na stroji se doporučuje střídat palce při úhozu na mezerník, žádný normální člověk to nedělá, protože to ani dělat nemůže. Vyzkoušejte si to a rychle poznáte proč. Takže od samého začátku si zvykněte používat pouze jeden palec, který bude obsluhovat mezerník. To je ta nejdelší klávesa úplně dole na klávesnici.
Základní poloha prstů je pak následující: ukazovák levé ruky se lehce dotýká písmene F, prostředník levé ruky jemně spočívá na D, prsteník obsluhuje S a malíček A. Ukazovák pravé ruky je na písmenu J, prostředník pravé ruky píše K, prsteník L a malíček ů.
Dejte ruce do základní polohy, máte-li notebook, opřete si zápěstí o okraj a vyzkoušejte si psaní jednotlivých písmen. A přidejte si k tomu i psaní mezery, kterou píšete palcem. Jestli levým nebo pravým, to přijde samo od sebe, prostě to několikrát zkuste. Praváci asi pravým…
O nic jiného se zatím nezajímejte, ke všemu přijdete postupně.
Teď si sami napište různá spojení výše uvedených základních písmen, dívejte se na obrazovku a poslepu, aniž byste se dívali na klávesnici, zkuste opisovat následující slova:
das jak kajak sada kůlů dala fůj jů lůj fak kadaf jas lada als lůsa las klů
Trénujte každé slovo zvlášť, napište ho třeba na deset řádek. Soustřeďte se přitom pouze na jednotlivá písmena, která píšete a snažte se ťukat do klávesnic PRAVIDELNĚ, to znamená, že můžete psát pomalu, ale snažte se udržet rytmus úhozů. Zpočátku je to docela těžké, ale zvládnete to. Klávesnice se stává vaším šamanským bubínkem a znalost psaní jednotlivých písmenek vám přechází do krve. Ať už máte jakoukoliv krevní skupinu…
Další cvičení
G se píše ukazovákem levé ruky, H ukazovákem pravé ruky.
Vytvořte si slova složená ze základní řady písmen
a s d f g h j k l ů
například:
hala gala hůl hals galů…
Napište si celou řádku, potom ji čtěte z obrazovky a pomalu ji přepisujte. Nesnažte se o rychlost, ale o to, aby úhozy byly pravidelné. Aniž byste se dívali na klávesnici. Oči nespouštíte z obrazovky. Opět platí zlaté pravidlo, raději méně, ale pravidelně. Spaní i psaní musí mít svůj rytmus. Osobnost člověka se kromě jiného pozná i podle toho, v jakém rytmu masíruje klávesnici počítače. Platí to však i naopak - kázeň, které se při psaní na klávesnici učíme, se nám zpětně zapisuje do podvědomí, mění strukturu našeho myšlení a rozšiřuje schopnosti našeho mozku. Pokud tam už nějaké jsou. Psaní na klávesnici je meditace, při níž se vaše myšlenky prostřednictvím doteků konečků prstů mohou dostat k jiným lidem. Do celého světa. Není to fantastické?
Můžeme si představit, že pohyby prstů jsou řízeny z velké části pravou polovinou mozku, která představuje tvůrčí část duchovní kapacity. Ve skutečnosti není dělení práce mozku podle jeho polovin na racionální a iracionální tak zcela přesné. Každého úkonu se svým způsobem účastní celý mozek, možná i včetně míchy a centrální nervové soustavy. Teprve cvikem se naučený úkon soustředí v ohraničené oblasti nervových buněk. Například pohyby nohou při chůzi jsou řízeny převážně signály, vycházejícími z míchy ze spodní části páteře, takže mozek se jako celek normální běžnou chůzí nijak zvlášť nezatěžuje. V podstatě je možné i spát při chůzi (nebo na schůzi), ale zpátky ke klávesnici.
Prstová cvičení jsou z hlediska mé vlastní psychoterapie tím nejlepším, co si můžete v rámci duševní hygieny dopřát. Psaní všemi devíti naslepo podporuje kreativitu, tvůrčí myšlení a podněcuje inspiraci. Ovládání klávesnice počítače je něco, co z hlediska učebnicové a klinické psychologie dosud nebylo plně doceněno. Možná i proto, že většina našich psychologů rovněž patří ke klávesnicovým analfabetům. Jak chcete někomu objasnit výhody létání na vlastních křídlech, když sami žádná nemáte?
Umění psát na počítači se může stát součástí moderní (a nejen literární) arteterapie. Nemůžeme akceptovat výmluvy, pro mě to není, já jsem na to už starý nebo já počítač nepotřebuju.
Ovládání klávesnice patří ke všeobecnému vzdělání, stejně jako znalost mateřského jazyka a malé násobilky. Ještě jednou zdůrazňuji, že můj kurz psaní na klávesnici je nejlepší, protože se učíte pomocí vlastní iniciativy a motivace.
Pokud jste bravurně zvládli základní řadu písmen asdfghjklů a umíte ji napsat i s mezerami: a s d f g h j k l ů
můžeme si trochu potýrat ukazováčky. Levý ukazováček musí ze základní polohy prstů dosáhnout na klávesnice T, R, V, B,
zatímco pravý ukazováček musí zvládnout Z, U, N, M.
Vyzkoušejte si to. Pamatujete? OK.
Nyní napište na dvě řádky slova z písmen, která jsme už probrali, například:
hadr mudr hudr guru zahnul uhnul hrnula sunul jak tam blbnula ratan gram hnůj dana dala frnda haha saddam dzuna jana ma fald a tak dal
Opisujte všechna slova pomalu a pečlivě a oči mějte stále upřené pouze na obrazovku. Vymyslete si ještě další slova nebo spojení procvičovaných písmen a při psaní se dívejte na kurzor, tam, kde se při psaní objevují písmenka. Ničeho jiného si nevšímejte. Nedívejte se na klávesnici! Můžete se motivovat představou, že jakmile ovládnete klávesnici, stanete se zasvěcenci vyšší třídy literární magie a nic vás nezastaví před tím, abyste si z přediva vhodně volených slov tkali své sny, které se budou živě vsakovat do skutečnosti. Těžko vás někdo usvědčí, že svou záviděníhodnou dovednost psaní na klávesnici jen předstíráte. Je jedno, jestli na to máte diplom, který si pověsíte na zeď. Stejně jako je při rvačce na ulici jedno, jaký máte pásek z karate…
Pečlivě procvičujte rozdíl při psaní T a R. Tato písmenka se mohou plést, stejně jako Z a U nebo V a B, popřípadě N a M. Cvičte psaní těchto písmen, až si budete absolutně jistí. Nebo alespoň hodně jistí… téměř absolutně.
Přidáme další písmenka.
E a C píšeme prostředníkem levé ruky.
W a X píšeme prsteníkem levé ruky.
Q a Y píšeme malíčkem levé ruky.
Na anglických klávesnicích bývají přehozeny klávesy Y a Z.
Česká klávesnice má Y vlevo dole a píše se levým malíčkem. Nenechte se tím zaskočit. A používejte hlavně českou klávesnici.
Písmeno I a čárka za slovy se píše pravým prostředníkem.
Písmeno O a tečka za větou se píše pravým prsteníkem.
Čárkované ú se píše malíčkem pravé ruky, stejně jako pomlčka -. Pomlčka se vyskytuje například ve slovech: bude-li, je-li, jsi-li, chce-li, daj-li nebo nedaj-li mi jednou medaili a podobně.
Oba malíčky ovládají SHIFT, neboli přepnutí malých písmen na velké.
Tak, teď už znáte dost na to, abyste psali maily do zahranici, kde neznaji diakritiku, neboli hacky a carky. Psaní háčků a čárek si probereme v další kapitole. Teď se soustřeďte na jakýkoliv text bez háčků a bez čárek, pište pomalu, nikam nespěchejte a každičké písmenko si prožívejte s nejvyšším soustředěním. Uvědomte si přesně jeho polohu. Pusťte se do jakéhokoliv textu s tím, že jej budete opisovat, zatím bez háčků a čárek.
Například:
Quasimodo, zvonik od Matky Bozi bezel po dvou schodech do zvonice, kde potom zvonil jak zbesily. Xaverius byl asi svaty - to znamena, ze dokazal delat zazraky. William Shakespeare byl Anglican, který dokonale ovladal svuj jazyk a navic mel fantazii, coz je neco, co si vetsina lidi nedovede vůbec predstavit. Proto se stal slavnym po celem svete. Za chvilku se zacnete ucit psani pismenek s hackama a carkama, taky se naucite psat dialogy, dvojtecku a uvozovky. Bez uvozovek tezko pronikneme do vzrusujiciho tajemstvi dialogu. Naucite se psat tecku a carku tesne za slovem a po nich vzdycky bude mezera. Je tedy chyba psat carku tak, ze se napise nejdrive mezera , a potom teprve carka nebo tecka . Tak pisou burani.
Zrovna tak je chyba,neudelat za carkou nebo teckou mezeru.Taky to blbe vypada. To bude úzasne, az budeme psat prakticky tak rychle, jak rychle myslime. Ne abysme zacali prizpusobovat rychlost mysleni rychlosti psani! Vykricnik piseme malickem prave ruky za spoluucasti malicku leve ruky, ktery nejdrive stiskne SHIFT. Pismeno C piseme prostrednikem leve ruky. Ne ukazovackem, to by rovnez byla chyba.
Napište si následující cvičení:
sedavy bagr wc dravec a fax sada, kolik můj pokojnou hnůj koukol houknul juknul muknul kopnul kůlů i úlů, . -
Je to cvičení, při kterém trénujete levou a pravou ruku zvlášť. Pište každé písmeno pečlivě, pomalu a s rozmyslem, snažte se přesně si zapamatovat polohu příslušné klávesy, vžijte se do postavení ruky a polohy jednotlivých prstů. Meditujete a přitom se spojujete s počítačem! Dbejte na rytmus jednotlivých úhozů…
Základní postavení ruky je, jak jsme si řekli, hned na začátku takové, že levý ukazovák se lehce dotýká písmena F, zatímco pravý ukazovák se dotýká písmena J. Když se stane, že jedna ruka najednou píše více písmen za sebou, může na chvíli základní polohu opustit, ale musí se do ní zase bezpečně vrátit. Takže si to cvičení nahoře napište ještě jednou. Obzvláště si procvičte například slovo úpon. Nezapomeňte, že písmeno P se píše pouze a zásadně malíčkem. Ťuknout do písmene P prsteníkem pravé ruky je stejné faux pas jako olíznout na diplomatické návštěvě kávovou lžičku. Na to si dávejte pozor. Pokud se vám zdá, že malíčky jsou při psaní na stroji dost exponované, zatěžované a používané, tak máte pravdu. Ale musíte se s tím vyrovnat. Dobrou práci malíčků můžete světu i svému nejbližšímu okolí předvést, když budete psát dialogy, protože úvozovky se píší tak, že malíčkem levé ruky stisknete klávesu SHIFT (na klávesnici bývá označena tlustou šipkou směřující nahoru) a pravým malíčkem ťuknete do klávesnice s kroužkovaným ů. Na obrazovce se objeví úvozovka. Pokud se neobjeví, je něco v nepořádku, ale to už není obsahem tohoto rychlokurzu.
Dvojtečku napíšete kombinací klávesy SHIFT (levý malíček) a pravý prsteník ťukne tam, kde jsme zatím byli zvyklí psát tečku.
Otazník píšeme kombinací SHIFT (levý malíček) a prostředník ťuká do klávesnice, kterou jsme zatím psali čárku.
Vykřičník, jak už jsme si řekli, napíšeme kombinací SHIFT (levý malíček) a pravý malíček ťukne do klávesnice vpravo od kroužkovaného ů.
Pokud budeme chtít použít závorky, opět levý malíček ovládne SHIFT a pravý malíček si najde vpravo od klávesnice s čárkovaným ú první závorku (a po dokončení obsahu závorky tou samou klávesou, ale bez použití SHIFT závorku uzavřeme).
S čerstvě nabytými znalostmi už můžete psát jednoduché dialogy. Zkuste si několikrát za sebou napsat následující text:
A: „Tak co, Ravene, jak to jde? Chutna ti snidane v trave?“
B: „Jde to. Je to docela fajn. Lepsi to uz ani nemuze byt.“
A: „Jeste jsem se chtela zeptat, a co diakritika?“
B: „Jaka kritika? To uz me zase nekdo kvůli necemu kritizoval?“
A: „Ne, ne. Diakritika… jako je dia-juice, tak je diakritika.“
B: „Aha. Hned se k tomu dostaneme, jen zachovej klid.“
A: „Jasne. Aby se nedostavil strach z únavy.“
B: „Abrakadabra a bude to. Magie je jako sůl - je nad zlato.“
A: „Proc ne, koneckonců, dala jsem ti. Za pravdu.“
B: „Breakfast in bluegrass, or breakfast between four airbags?“
Pozor, opisování anglického textu vás nesmí zaskočit. Je to dobré cvičení.
Teď ale přijde perná, ryze česká lekce - budeme se učit psát jako ve škole pro šišlavé - lečo, čevabčiči a čaj. Jen tak pro zajímavost, někdy vzhledem k rychlosti psaní porušuji prstoklad, například když píšu na začátku věty velké Č, třeba Čechy krásné, Čechy mé, tak to dělám tak, že nejdříve malíčkem levé ruky stisknu klávesu SHIFT, potom malíčkem pravé ruky napíši háček, načež pokračuji v držení klávesnice SHIFT malíčkem levé ruky a ukazovákem levé ruky klepnu na C. Vrátím se na klasické držení rukou nad klávesnicí a píšu dál. Zrovna tak má svá určitá pravidla psaní čísel, která jsou na české klávesnici na těch samým klávesách jako jsou + ě š č ř ž ý á í é. Při kombinovaném psaní číslic a písmen lze pravidla psaní porušit, při psaní číslic, hlavně zpočátku doporučuji dívat se na klávesnici. Můžeme se také naučit psát číslice jinými prsty, než by bylo obvyklé, ale to už patří mezi zvláštní „finty“. Tím se teď zdržovat nebudeme. Takže:
Malíček levé ruky píše ě,
prsteníček levé ruky píše š,
prostředník levé ruky píše č,
ukazovák levé ruky píše ř, ž,
ukazovák pravé ruky píše ý, á,
prostředník pravé ruky píše í,
pravý prsteník píše é,
pravý malíček píše čárku nad velkými písmeny a ve spojení s klávesou SHIFT píše háček nad velkými písmeny.
Například: levým malíčkem stiskneme SHIFT, držíme SHIFT a ťukneme pravým malíčkem do klávesnice s čárkou, načež vidíme, že na obrazovce se nic neobjeví, ale když napíšeme například písmeno N, objeví se Ň. Bez použití SHIFTu se objeví čárka nad velkým písmenem například Úlitba, Éra. Když napíšeme například slovo let, potom zmáčkneme pravým malíčkem čárku a mezerník, objeví se let´ a k tomu můžeme dopsat písmeno s a sloveso go. Takže let´s go!
Pokud stiskneme CAPS LOCK, nemusíme držet SHIFT a budeme psát automaticky samá velká písmena a to tak, ŽE I S ČÁRKAMA A HÁČKAMA A DOKONCE I S KROUŽKEM NAD Ů. Potom znovu klepneme na CAPS LOCK a přejdeme do režimu normálního psaní.
Konečně víme, jak poslepu, aniž bychom sledovali klávesnici, napsat větu:
„Šťavnatá řeřicha leží na dečce, zatímco anděl si píchá neřezanou dávku.“
Když se stane, že něco napíšeme špatně, tak se neschováváme pod stůl, ale vymažeme to klávesou BACK SPACE, kterou obsloužíme pravým malíčkem. Tato klávesa je vpravo nahoře, je na ní šipka směřující doleva.
Chcete-li ťuknutím vymazat celé slovo, které je vlevo od kurzoru, stiskněte levým malíčkem klávesu CRTL, podržte ji stisknutou a pravým malíčkem ťukněte do klávesy BACK SPACE. Chcete-li vymazat celé slovo, které je vpravo od kurzoru, stiskněte levým malíčkem klávesu CRTL, podržte ji stisknutou a pravým malíčkem ťukněte do klávesy DELETE (najdete ji pod označením Del nebo Delete). Když budete chtít vymazané slovo zase vrátit zpátky, stiskněte levým malíčkem CRTL, podržte tuto klávesu stisknutou a pravým ukazovákem ťukněte do písmene Z. Ostatní finty v používání Wordu se dočtete v příslušném návodu.
Tak a teď vám zbývá jen pilně cvičit a radovat se, že s výbavou, k níž jste se právě dostali díky mému skvělému kurzu, se už nikdy ve světě neztratíte.
