Článek
Vždycky jsem se zajímal o všechno, co bylo tajemné, nevyzpytatelné, magické, vágní, neurčité, iracionální a takříkajíc neuchopitelné. A většinou i rozumem nepochopitelné.
Všichni bývali nadšení, když se třeba ve filmu objevil někdo, kdo byl od prvního pohledu jasně nejsilnější, nejrychlejší a prakticky nepřemožitelný. Něco jako Terence Hill, když začal míchat karty na poker. Prostě takový ten týpek, proti k kterému neměl nikdo šanci. Byl dvakrát rychlejší než nejrychlejší střelec divokého italského Západu a přesto jsem měl raději situace, kterým se v šachu říká patové. Hrajete proti soupeři, který se jeví být silným a dynamickým - a vtom následuje nešťastný či neuvážený tah - a zápas končí rozpačitým patem. Skoro by se dalo říct, že Achilovým patem. Bílý táhne a černý ho dá zavřít. Co teď? Ale to je život!
Jak by to asi dopadlo, kdyby si proti sobě dali partičku šachu David a Goliáš?
Když posuzujeme dvě soupeřící síly, které bojují proti sobě, tak samozřejmě záleží hodně na celkové síle a rychlosti obou soupeřů, nicméně vše se také odvíjí v závislosti na prostředí, v němž boj probíhá. Stačí malý rozdíl ve stylu spolupráce a v tajícím arktickém ledu jednou zvítězí dravé kosatky a podruhé hladoví lední medvědi.
Proto si většinou myslím, že rozhodujícím faktorem, vedoucím k vítězství jedné nebo druhé skupiny je, dá-li se to tak nazvat, souhrnná inteligence. Přičemž se to, co by se dalo označit jako celková inteligence kterékoliv skupiny, ať už v ní kdokoli zastupuje jakékoliv zájmy, dala definovat jako informační soustava, která je z obou stran nejvíce podceňována.
Když jsem v devadesátých letech sepisoval a vydával své osobní poznatky z různých možností, jak využít v běžném životě klasickou magii, napsal jsem knihu s názvem Magie života. Byla vydána v roce 1998. Nikde se o ní moc nemluvilo a pokud si dobře pamatuji, tak se na ni nikdo ani moc neptal, ani jsem nikomu neposkytl žádný rozhovor na téma své Magie života, přestože šlo o řešení praktických potíží, s nimiž se jednou dostane do křížku každý a nějakým způsobem je vyřešit musí.
Kterou cestou se vydám hledat vysněného ideálního partnera? Jak si najdu práci, která by mě bavila a současně i uživila? Je lepší získat dobrou práci jako zaměstnání nebo by bylo lepší začít zápasit s osudem formou práce osoby samostatně výdělečně činné? Jak mohu sám sobě pomoct, abych si ještě více neublížil? Projevovat se aktivně nebo se raději nechat vést? Jak zjistím, co umím opravdu dobře a co umím nejlépe?
Zdálo se, že to nikoho nezajímá, všude bylo ticho po pěšině - a najednou koukám, jakási paní Jarmila vydala v roce 2002 knihu s názvem Magie života. Tak na to zírám a říkám si, proboha, copak u nás neexistují nějaká autorská práva? Nebo se dočkáme toho, že paní Jarmila vydá ještě Krakatit nebo svou vlastní verzi novely Stařec a moře?
A jak čas plynul, tak další a další různí radilové, koučové a bezmála téměř psychoterapeuti vydávali systémy, kurzy, a meditační a učební pásma s názvem Magie života. Když půjdete na youtube, kde se na autorská práva dbá od rána do večera a od večera do rána a dáte si do vyhledavače Magie života, tak se nebudete stačit divit kolik Magií života se vám objeví. Je to prostě svět záhad.
